Francouzský vydavatelský moloch UbiSoft je dobře znám vytvářením velmi úspěšných sérií, a to nejen komerčně, ale především kvalitativně. Ať už to je Splinter Cell, Prince of Persia, Ghost Recon nebo Brothers in Arms, jen málokdy jsme donuceni kritizovat. Jistě, je potřeba se smířit s jasným důrazem na pobavení těch nejširších mas, na druhou stranu to vývojářská studia UbiSoftu umí velmi dobře zastřít omáčkou uspokojující i hráče náročnější. Dalším bodem, který se skví zřejmě hodně vysoko ve vydavatelském desateru zmíněné společnosti, je potřeba kout železo, dokud je žhavé. Nejnovějším příkladem budiž právě chystaný přídavek do série Brothers in Arms, již v rámci necelých tří let čeká již třetí díl – Hells Highway.
Technologie čím dál tím více promlouvají i do samotné hratelnosti, a proto je zapotřebí být v této oblasti na úplné špičce.
Prezentace na výstavě E3, ale i vydaný trailer nebo publikované screenshoty, upozorňují výhradně na jedno: pokračování oblíbené válečné hry by snad konečně, s pomocí vyspělých a nejnovější hardware náležitě využívajících technologíí, mělo předvést tu pravou tíhu války bez atmosféru narušujících kompromisů. Možná si teď ťukáte na čelo, proč váš oblíbený magazín BonusWeb
pouští do éteru klišé toho největšího kalibru. Nicméně my jsme si po důkladném prozkoumání obrazových materiálů a shlédnutí všeho, co ke shlédnutí bylo, a to nejen očima veřejnosti, nemohli pomoci. Děsivé utrpení zúčastněných, složitost každého kroku s mnohakilogramovou výstrojí, hororově rozbombardovaná města, marná snaha ohněm odřízlých jednotek o záchranu, každou chvíli vyhrávající koncert střel, podbarvený dělostřelbou, jejíž očekávané utichnutí značí jediné – někdo to šeredně odskákal. Možná si u recenze budeme sypat popel na hlavu, ovšem nyní by bylo hříchem nevyhlásit Hells Highway slibným adeptem na první válečnou akci, která dokázala 2. světovou válku zpracovat s nezbytnou vážností a hloubkou. Už žádné další bezhlavé střílení, po jehož brzkém konci v ústech zhořkla otázka: „A proč jsem to vlastně dělal?“
Operace Market Garden byla vysoce riskantní leteckou a pozemní operací spojenců v Holandsku, která měla za cíl obejití západního valu Němců. K úkolům patřilo kupříkladu obsazování mostů, jako byl třeba ten v Arnheimu. Od té doby byla 
operace zpracována nespočtem válečných filmů a oběma stranami objasňována v hromadě dokumentace. Někteří z vás proto budou jistě Nizozemí roku 1944 znát jako svou vlastní zahrádku. Proč to zmiňujeme? Inu, zaprvé je hra umístěna do tohoto úzkého segmentu dějin a zadruhé není vůbec vyloučeno, že v ní narazíte na takřka totožná prostředí s těmi z těch vůbec nejautentističtějších snímků vůbec. Technologie čím dál tím více promlouvají i do samotné hratelnosti, a proto je zapotřebí být v této oblasti na úplné špičce. Že jí představuje Unreal Engine 3, o tom nepochybujte. Stejně tak pevně daný je i fakt, že právě nástroj od Epicu bude Hells Highway používat. Doposud nebylo k vidění mnoho realističtěji vyhlížejících her, pokud vůbec nějaká taková kdy byla. Když k tomu připojíte dokonalou mimiku zvládající emoce jako je rozhořčení, strach, nadšení, údiv nebo jen rezignace, připočtete přesně se chovající sluneční paprsky, ovlivňující svým svitem každou věc či vojáka ve hře a dodáte všechny efekty, o nichž se vám, případně vašemu mírně zastaralému výpočetnímu miláčkovi jenom zdálo, budete zhruba těsně pod úrovní, kde se grafika hry skutečně nachází.
Děsivé utrpení zúčastněných, složitost každého kroku s mnohakilogramovou výstrojí, hororově rozbombardovaná města, marná snaha ohněm odřízlých jednotek o záchranu, každou chvíli vyhrávající koncert střel, podbarvený dělostřelbou, jejíž očekávané utichnutí značí jediné – někdo to šeredně odskákal.
Jak už bylo řečeno, technologie se pořád častěji projevují i na hratelnosti, což poznáte i v Hells Highway, které konečně nabídne víceméně volně prozkoumávatelný a poměrně rozsáhlý terén, což už bylo slíbeno v předchůdci, avšak až nová generace her dělá z přání skutečnost. S tím se samozřejmě otevírá mnohem širší pole všemožných taktik a způsobů, kterak dosáhnout kýženého cíle, ale zároveň i zvýšené nebezpečí, kdy vás v neznámém prostředí mohou znenadání překvapit neočekávané hlídky či rovnou tábory nepřátel.
Bylo by proto od vývojářů celkem nefér, kdyby hráče nevybavili dalšími posilami. Proto se stávající dva týmy rozrostou rovnou na čtyři skupiny. První nová jednotka se bude zabývat spíše podpůrnou palbou, aby odvedla pozornost od vašeho konání. Druhá je pak mnohem zajímavější, jedná se totiž o mančaft vybavený bazukami, které nabírají v novém enginu široké uplatnění. Mohou jednou střelou rozkouskovat vozidlo nebo zbořit barák. Jakékoliv úkryty, a to ani ty vaše, už tak nikdy nebudou definitivní jako dřív. Přesto všechno se musíme ptát, zda rovné čtyři
týmy nevnesou do herní dynamiky až příliš chaosu, případně zpomalení. Sliby tvůrců pochopitelně tyto myšlenky rázně popírají a my jim rádi věříme, že vyladění nejen tohoto aspektu věnují dostatek času, ale pochybností nás zbaví jedině hratelná verze.
Na tradičních válečných střílečkách rozhodně nemáme rádi ono stavění jedné mise za druhou bez nějakého jasnějšího podtextu. Děje se to v Medal of Honor: Pacific Assault, ale i v Call of Duty 2. Už první Brothers in Arms se pokoušeli o změnu, která se však příliš nepodařila. Nyní to snad bude o mnoho lepší – mezi jednotlivými úkoly by vás měly převážet rychlé jeepy, takže snad nevzniknou žádné vypravěčské mezery. Zda budeme moci některá vozidla sami ovládat, je prozatím ve hvězdách.
Bylo by proto od vývojářů celkem nefér, kdyby hráče nevybavili dalšími posilami.
Jasný důraz je kladen na intenzitu akce, která přes rozšířené herní prostředí, rozhodně nemá v ničem ubrat, a to je jedině dobře. Doufejme, že Brothers in Arms: Hells Highway bude tou slibovanou bytelnou válečnou akcí, a to už koncem tohoto roku.Index očekávání: 90%
