Breed - dojmy a info z taktické sci-fi akce

"Vetřelci chcípněte!" je tvoje první a jediná myšlenka po návratu na rodnou planetu. Zatímco se - coby kamufláž - rozhořela šílená bitva ve vzdálené soustavě, začala skutečná vetřelecká invaze na Zemi. Beta demoverze obsahuje jednu hratelnou misi a v poslední době stále častější tutoriál, jenž uvede hráče do tajů ovládání. Již v tento okamžik příjemně překvapí pojetí tutoriálu, který se nese ve stylu trenažéru s počítačově orientovanou grafikou. Každý okamžitě pozná, že se jedná o simulátor a ne skutečnost. Obvyklého asertivního ženského průvodce taktéž vystřídal hluboký, mužský ale hlavně účastný hlas, jenž k tematice hry sedne daleko lépe. A jaké hry? Breed lze charakterizovat jako taktickou 3D akci, jež počítá nejenom s ovládáním vlastního týmu, ale dostane se i na ovládání veškerého vozového parku.

Breed – pojetí hry a zkratka GRUNT

Všechny mise – a je jedno, jestli se odehrávají přímo ve vesmíru nebo na planetách – jsou zahajovány z orbitálního bojového křižníku. Před některými z nich si hráč však sám vybavuje výsadkovou loď nezbytnými jednotkami a dokonce dopravními prostředky, což dává Breedu jistý šmrnc strategického elementu. Po vylodění v cílové oblasti hráč získává naprostou volnost, poněvadž mezi vším, co si přiveze (vojáci, dopravní prostředky...) si může libovolně přepínat. Je tedy na něm, jak si poradí s jednotlivými cíli dané mise. Často během hry uslyšíme slovíčko GRUNT a pokud vám snad zkratka nic neříká, věřte, že se jedná o Genetically Revived UNiversal Tactical Sentient – klasické pěšáky, mezi jejichž nejlepší vlastnosti patří rychlost a v prvé řadě postradatelnost.

Koncepce hry vychází z předpokladu, že hráč disponuje danými cíli během mise, ovšem to, jaké řešení, respektive strategii k jejich splnění zvolí je čistě na něm. Opusťme ale teoretickou rovinu - v praxi si totiž přímo vybíráme, u které z nabízených jednotek se chopíme ovládání. Nehrajeme však pouze s vojáky a jejich profesemi, tedy odstřelovač, těžká pěchota a podobně, do vínku dostáváme i možnost / nutnost manipulace s dopravními prostředky. Některé si přivezeme sami ve výsadkové lodi, častokrát však využijeme i toho, co zůstalo po našich mimozemských nepřátelích. Mimochodem, ti vypadají vážně odporně. V základní nabídce nechybí rychlá bugina, opancéřovaný útočný tank, APC pro přesun většího počtu bojovníků a nezapomíná se ani na vzdušný prostor. Mnohé mise začínají například už přímo ve výsadkové lodi, která disponuje těžkými kulomety – právě v demoverzi jimi likvidujeme radarovou stanici, aby zůstal příchod elitních jednotek do poslední chvíle utajen.

Vizuální dojem ze hry není špatný, byť je zde – zatím – na můj vkus špatně vyřešena interaktivita zbraň - terén. Například střelba z výsadkové lodi vypadá pouze tak, že vidíme šlehající plamínek u hlavně, stoupající kouř, ale ani náznak toho, že kulky někam dopadají. Obdobně na tom jsou i zbraně přímo ve hře, ale věřme, že na tomto aspektu hry autoři ještě trochu zapracují. Naopak pokud se chopíme kanónu v pozemním bunkru a kropíme okolí, vedle vetřelců padají k zemi například i palmy, což vypadá celkem efektně :-). Nalezneme samozřejmě uplatnění pro všechna povolání, těžká pěchota se hodí kupříkladu na záplavu malých robotů, odstřelovač zase usnadní postup tím, že zlikviduje aliena ve vzdálené věži. Následně funguje strategie, že věž obsadíme a sami kontrolujeme určité teritorium.

Porovnej s Chrome

Žánrově se jedná prakticky o dvě stejné hry – taktické 3D akce s ovladatelnými dopravními prostředky a možností plnit cíle mise rozličnými herními postupy. Breed navíc obsahuje prvky týmové hry, Chrome se naopak soustředí na ústředního hrdinu. Hlavní rozdíl ovšem spočívá v tom, že Chrome se hraje, řekněme, více realisticky. Hráč unese pouze omezené množství věcí, z dobrých zbraní pouze jednu a nemůže si absolutně dovolit naběhnout nepřipraven do místnosti ve stylu "Rambo přichází, stavte se mi do řady, všechny vás zkosím". Nejedná se ale o hardcore simulátor, zkrátka je jen vyžadována opatrnější hra. Chrome navíc obsahuje vychytávku s implantáty a mnoho drobností, mezi něž patří třeba škubnutí pušky při výstřelu z odstřelovací pušky. Více už ostatně naleznete v našich prvních dojmech z neveřejné verze hry.

Nezapomínejme ani na taktický element spočívající přímo v možnosti udávat rozkazy celému týmu. To se děje přes klávesy F a dle předpokladu zde nalezneme klasické rozkazy "nestřílet" či "změna formace". V situacích, kdy vetřelci bombardují tým z kanónů se zase vyplatí přikázat větší rozestupy, aby případný zásah "odnesl" pouze jeden člen týmu. Vlastní škála úkolů sleduje především příběh, z čistě herního hlediska se prostě máte dostat na dané místo a tam něco (přepnout, zničit, zjistit...) udělat. Ke správné orientaci přispívá inteligentní navigace v podobě kruhového radaru u zaměřovacího kříže, jenž mimo světových stran zobrazuje i záchytné body důležité pro danou misi. První dojem ze hry není vůbec špatný, ovšem o konečném výsledku nerozhodne ani tak pokročilost enginu, jako spíš kvalitní design misí. Pokud Breeda porovnám, alespoň podle prvních dojmů, s principiálně stejně založenou taktickou hrou Chrome, která taktéž obsahuje ovládání vozového parku a možnost plnit cíle mise různými způsoby (chybí pouze ovládání týmu – v Chrome hraje hráč sám za sebe), musím říci, že Chrome na mne zatím udělalo o špetku lepší dojem (zřejmě i proto, že Chrome se nacházelo v mnohem konečnějším stádiu). Těšme se, jak se spolu oba tituly poperou ve finále.