|


Stejně jako v jedničce si i v pokračování zahrajeme na boha, který se musí starat o daný svět. Tvůrci slibují, že vše by nyní mělo probíhat daleko zevrubněji a hráči bude do rukou dána mnohem větší moc než minule, přesto by ovládání mělo být zachováno v mezích únosnosti. Celý svět si budeme moci vytvořit a svůj národ jím za ručičku provést, pomoci mu proti konkurentům a dosáhnout velkých úspěchů v nejrůznějších připravených úkolech. Velký důraz by měl být kladen na morální rozhodnutí, která sice nebudou vždy z hlediska poctivosti a spravedlnosti nejčistší, ale z pohledu lidskosti naprosto pochopitelná. Nemožné nebude ani zahrát si na zlého démona, z něhož jeho svěřenci budou mít jen strach. Do svého světa budete vrhnuti v době, kdy se zde žijící kmeny nesnášejí a vaším cílem je bude buď sjednotit pod vlajkou míru nebo ještě více poštvat proti sobě a vést vlastní národ přes mrtvoly k vítězství. To se jistě bude odvíjet od toho, zda si hrajete na hodného či zlého boha. K dispozici bude samozřejmě i zlatá střední cesta a obratné intrikaření, ovšem ke konci se stejně budete muset rozhodnout. Zkrátka budete tím velkým bossem, jenž má všechno pod palcem, čímž pádem se od původního kousku druhý díl příliš neliší a doufejme, že se tvůrci
v Lionheadu dokáží vyrovnat s učiněnými chybkami v konceptu, který po čase vedl k nudě a už je nezopakují.
Tvůrci koncipují Black and White 2 jako obrovskou bitvu bohů, lidí a nestvůr (pro někoho domácích mazlíčků, bez nichž si BaW nelze představit). Boje by měly být skutečně jednou z hlavních součástí celé hry a mělo by jich být ještě více nežli v předchůdci a jako takové musely dojít přepracování, aby se staly jednoduššími a intuitivnějšími, jelikož si budeme zahrávat s opravdu velkými čísly všech možných armád. Není možné, aby hráči namísto protivníka bojovali s ovládáním. Systém je založen na nejrůznějších vlajkách, jež mají odlišné funkce a mají za úkol zjednodušit práci s velkým počtem vojáků. Vždy, když posíláte své svěřence na zteč či jen tak na pochod, vyjede okno s těmito vlajkami, chcete-li příkazy. Poté si stačí jen vybrat a přiřadit danou vlaječku k objektu, jenž chcete například chránit či zničit. Tento systém se jeví jako velmi komplexní, což navíc dokazuje možnost příkazy nejrůzněji mixovat a formovat tak zcela unikátní úkony. Ani tady však rozsáhlost celé novinky nekončí, hráči je totiž navíc umožněno jakoby připoutat své jednotky k určitému objektu a zadat jim povel například jít při úpatí hory či budovy. Autory je pak s nezakrývaným nadšením prezentována situace, v jejíž hlavní roli figuruje obrovský balvan a vaše armáda. Nějakou z božských sil rozpohybujete balvan proti silnému opevnění nepřítele a svým bojovníkům zadáte, aby utíkali za ním, čímž se zčásti skryjí a navíc se lehce dostanou do nepřítelovy báze, kde už s momentem překvapení v kapse nebude nejmenším problémem postarat se o zbytek slibně načaté práce. Podobných událostí si údajně užijeme dosyta, ale bude samozřejmě jen na nás, zda si jich všimneme a výrazně si tak zjednodušíme těžkou cestu za úspěchem.
Před hráče bude položena jasná volba dobra či zla, která bude vždy jasně viditelná a těžko se nám stane, že bychom učinili jako ochránci světa něco zlého, čeho bychom pak litovali. Samozřejmě jen v případě, že to udělat nechceme, za celou hru údajně bude hodně šancí k přetransformování se na tu či onu stranu. Jednou to však
celé skončí a vy zakončíte hru s docela jasným resultátem. Nemusíte se ale bát, že jako ztělesněné dobro nebudete moci bojovat, to byste se totiž připravili o jednu z největších libůstek celé připravované hry. Tak tomu opravdu nebude, bojů si užijeme za obě strany mince dostatek, jen bude třeba vážit situace pro bitvy. V případě, že na vás zaútočí nepřátelský národ, je samozřejmě možné, ba i nutné začít s obranným zbrojením a následně se doporučuje pro výstrahu vyplenit alespoň nějaké to protivníkovo město, bez nároku na vyšší faktor „ďábelskosti“. Ten si pak zkažené povahy mohou zvednout v bezpředmětném plenění nebohých vesnic a zabíjení nevinných lidí. V rámci sjednocení toho jakým stylem Black and White 2 hrajete a grafické stránky, se dočkáme mnoha zřetelných prvků, které zcela jasně odliší, za jaký tým kopete. V případě, že jste ten nejhodnější vůdce, porostou všude kytičky, malá zvířátka vám budou poskakovat po louce a i hudba by měla být uklidňující a krásná. Na druhou stranu, pokud se snažíte vyrovnat těm největším pekelníkům, zatáhnou se nad vámi mračna, na zemi poroste maximálně plevel a hudba začne sázet na temné a ponuré melodie.
V prvním dílu byli vaši i nepřátelští vesničané vcelku primitivními bytostmi, kterým ke spokojenosti stačil jen plný žaludek. V pokračování by tomu však mělo být zcela jinak a obyvatelé městeček budou hrát jednu z hlavních rolí, ať už ve zmíněných bojích či kdekoliv jinde. Jejich umělá inteligence by měla být skutečně na výši. Sami, bez ohledu na to, co jim poručíte, by měli obchodovat, shánět obživu a vést menší potyčky. Lidičky mají však základní potřeby, k nimž samozřejmě patří i uctívání boha, tedy v tomto případě hráče. Je jen na vás, jak se k nim zachováte a zda si jejich přízeň zasloužíte jako dobrosrdečná bytost či je k uctívání přinutíte ďábelskými intrikami a silou. V druhém případě však občas očekávejte vzpouru, jíž nebude tak jednoduché zažehnat. Místo centrální citadely se v městech objeví více jednotlivých svatyní, kde mohou podřízení skládat své oběti, aby tak ještě navýšili vaši sílu. Velkou roli si tentokrát zahraje i opevnění měst, které by mělo být skutečně famózní a po vzoru Pána prstenů o tato sídla svedeme mnohé velkolepé a dosud neviděné souboje.
Ze hry samozřejmě nezmizí ani oblíbené kreatůry, které pro Black and White, bez ohledu na relativní nudnost ostatních faktorů, u mnohých vydobyly takřka kultovní statut. Tvůrci by byli blázni, kdyby se nejoblíbenější součásti svého titulu vzdali, ale tak tomu naštěstí není, naopak udělali velmi dobrou věc a „zvířátka“ ještě vylepšili. Někoho možná zaskočí, že se již nebude jednat o roztomilé, takřka domácí mazlíčky, nýbrž o obrovské bestie, které vyvolávají hrůzu samy o sobě, i když třeba nemají zlou povahu. Opět platí stará poučka, že pomocník bude reflektovat vaši povahu a to, co ho naučíte. Nestvůry by měly být skrz mnohé možnosti vývoje hodně odlišné a žádná hra by neměla být stejná, už kvůli této skutečnosti. O pomocnících v jejich spojení nemluvíme jen tak do větru, jelikož už zde nebudou jen tak pro okrasu a zábavu, nýbrž skutečně ulehčí hráči nutnou práci jako je vedení lidí do bitev, kde váš miláček zúročí nabyté zkušenosti. Měl by disponovat vysoce vyspělou AI, aby dokázal skutečně účelně rozdělit povely a stanoviště pro bojovníky, čehož autoři již údajně docílili a věřme, že Peter Molyneaux nelže.
Využívat se naučíme i známé zázraky, jež by měly být notně vylepšeny a navíc zastoupeny v mnohem hojnějším počtu než v prvním dílu. Dělí se na dvě skupiny, impozantní, které mají na hru větší než jen malý vliv a mohou například formovat povrch světa. K nim patří zcela logicky zemětřesení, jehož efekt je vážně úžasný a ještě chvíli po jeho vypršení budete sedět s vyvaleným jazykem a vypadlými bulvami a zírat na důsledky, které zanechalo. Je jasné, že podobné serepetičky nejsou zadarmo a budou vás stát velkou část sil. Na druhé straně stojící každodenní zázraky by neměly mít tak fatální důsledky, ale daň za jejich přivolání nebude ani tak vysoká.
Co se týče grafického zpracování, tak to běží pořád na enginu známém z prvního dílu , který je však vyšperkován až k nepoznání. Jedná se o mocný nástroj, jemuž ani dnes těžko někdo může konkurovat a v případě, že se do něj zasadí lepší textury a vše se stane ještě detailnější, bude se jednat opět o špičku. Zmíněná
vylepšení se samozřejmě chystají, ale bude toho ještě mnohem více. Například okolí by mělo být vážně velice široké a pečlivě zpracované. V případě, že se někdo projde po úseku pokrytém trávou, tak tato se začne realisticky ohýbat a následně vracet do původní polohy, vše zcela přirozenou cestou. Skvělý interface se ještě více vylepší a s mocnou rukou budeme moci provádět opravdické psí kusy. Trochu zamrzí snad jen chystané vysoké hardwarové nároky, jež by v optimálním případě měly obsahovat jen to nejlepší, co je v současné době na trhu. Pro solidní zahrání bychom pak měli disponovat 1,5 GHz procesorem a 128 MB grafickou kartou s plnou podporou DX 8 nebo ještě lépe 9.
Dohromady je dozajista proč se na Black & White 2 těšit, jelikož se zdá, že se tvůrci poučili ze svých předchozích chyb a v mnohých rozhovorech se k nim i veřejně přiznávají, čímž pádem se dá očekávat, že si z nich vezmou ponaučení a my se u pokračování jejich předního projektu budeme bavit jako u nestárnoucích Molyneauxových klasik. Lionhead už ostatně počítá s Black & White jako sérií, jelikož pro účely této hry vytvořil samostatné studio, prozaicky nesoucí ten samý název jako titul, jenž bude na dlouhá léta středem jejich zájmu. V druhém dílu se můžeme těšit na vylepšení po všech stránkách, především pak co se týče umělé inteligence, na niž jsou autoři náležitě pyšní. Přejme jim a hlavně nám, aby se vše povedlo dle jejich nesčetných představ.
Index očekávání: 9/10
|