Několik let uplynulo od doby, kdy jsme v roli bezejmenného hrdiny ztroskotali nad širým mořem a pohroužili se do neskutečně utopického světa Rapture. Kdy jsme slýchali hrozivý šepot vizionářského podnikatele Franka Fontaina. Kdy jsme v jedné z nejsilnějších herních scén potkali svého otce a kdy jsme na konci zachránili spoustu malých holčiček z otroctví.
Ale ne, vy jste „Little Sisters“ nepustili na svobodu? Inu, tak si to budete muset představit, pokud se chystáte se vším všudy ponořit do druhého dílu, který očekáváme letos na podzim. Pokračování jedné z nejatmosféričtějších her posledních let totiž navazuje na jediný ze tří možných konců, a sice na „happy end“.
Přesněji vzato, je to deset let, které uplynuly mezi událostmi prvního dílu a jeho dějového následovníka. Jedna z takzvaných „Little Sisters“ se do Rapture rozhodla vrátit a stala se z ní „Big Sister“. Můžete si ji představit jako ženskou, agilnější a nebezpečnější obdobu „Big Daddyho“, což byli neohrabaní, ale pořádně silní ochránci malých holčiček.
Nová „Big Sister“ naláká do Rapture spousty svých někdejších parťaček. Jak, to zatím není známo. Jisté je, že dostanou starý známý úkol – sbírat cennou drogu Adam z mrtvol. Důvod je vývojáři z 2K Marin (na hře už nepracuje duchovní otec Ken Levine) držen v tajnosti. Vězte však, že se tomuto ženskému monstru postavíte v rovnocenné roli, a sice ve skafandru prvního vyrobeného Big Daddyho. To zní jako pořádný rodinný souboj.
Pokud jste se po dočtení předchozího odstavce zděsili toho, že se budete muset po prostředí pohybovat jako hora neohrabaného šrotu, nemusíte se bát. První prototyp Big Daddyho má totiž paradoxně hned několik výhod. Jednak je schopen využívat plasmidů a je rychlejší i agilnější než modely, které následovaly a s nimiž jste se setkali v prvním díle.
V nové roli se budete moct rozhodnout, zda budete s „Little Sisters“ spolupracovat, nebo je prostě „vytěžíte“. První alternativa pak vypadá stejně jako v předchůdci, akorát z odlišné perspektivy. Nosíte holčičky na svých ramenou a stiskem tlačítka je vysíláte k mrtvolám vysávat substanci Adam.
| Bioshock recenze |
|
Neubráním se klišé a napíšu, že úvodní desítky minut budete doslova hltat každičký stůl, letmo pohozenou panenku, ledabyle zaparkovaný kočárek, půjdete za každým zvukem, ačkoliv vám bude jasné, že si s vámi autoři dělají, co chtějí. Iluze je dokonalá a vy se rádi budete nechat klamat. Ne, Bioshock ani v nejmenším nenabízí rozlehlý, volně prozkoumávatelný svět. |
V podmořském světě se stále pohybují nechutní mutanti, kteří jsou na Adamu závislí. Počítejte tedy s tím, že se s
nimi dostanete do křížku. Mnohem rovnocennějšími soupeři by však měli být ostatní „Big Daddies“, kteří tu samozřejmě stále figurují coby ochránci holčiček. A pokud jim některou budete chtít sebrat, ať už pro jakýkoliv účel, budete se s nimi nejprve muset vypořádat.
Co si budeme povídat, Bioshock 2 vypadá jako další dávka toho samého a máloco na tom změní, že se budete pohybovat v novém pláštíku. Vývojáři se s takovým konstatováním ale nechtějí smířit a tvrdí, že se pustili do přepracovávání soubojového systému, ve kterém budou mnohem větší roli hrát plasmidy, tedy v podstatě speciální schopnosti.
Je pravdou, že v prvním díle bylo nasazení plasmidů spíše zbytečné, což hráče trochu iritovalo. Mnohem účinnější byly paradoxně obyčejné zbraně. Tento poměr by se v Bioshocku 2 měl převrátit. Plasmidy budou už od počátečních úrovních silné.
Tak například ohňový plasmid: hned na první úrovni dokáže protivníka pěkně podpálit, na druhé potom způsobí ohnivou explozi a na třetí vám z rukou budou šlehat doslova pekelné plameny. Kromě toho půjde plasmidy, jež částečně sestávají ze známé nabídky a částečně jsou novinkami, nejrůznějšími způsoby kombinovat a tak docílit silnějších účinků.
Přesto si ale nejsme jistí, zda se zbraní v ruce nebudeme rychleji hotoví. Tak trochu rozpolcení jsou i tvůrci. Ti totiž tvrdí, že hráče nechtějí nutit k nějakému způsobu hry. Ale jak známo, hráči inklinují k jednodušším postupům, i když jsou méně zábavné a zdaleka neodhalují podstatu hry. Jsme hodně zvědaví, jak se tohle podaří autorům vyvážit.
Jedním z paradoxů prvního dílu bylo minimální využití vodního elementu, což v podmořském světě působilo 
docela neuvěřitelně, obzvlášť když celý kolaboval. Pokračování už k tomu přistupuje s větší odpovědností: vrhne hráče do konfrontace s vodními masami a vytvoří o poznání klaustrofobičtější pocit.
Nakonec, máte skafandr Big Daddyho, tak se můžete pustit do potápění. Čas od času někde něco praskne a zaplaví se vodou, jindy bude třeba cíleně proplouvat mezi jednotlivými budovami komplexu zvenku. Tehdy například uvidíte „Big Sisters“, jak se snaží přidělat novou skleněnou zeď, ale je rázem smetena přívalem vody. Když už jsme u skafandru, dodejme, že pohled skrz masku bude zcela běžný jako v jiných akcí. Rozhodně nebude omezen nějakou škvírkou, jak tomu bylo v jedničce, když jste si skafandr oblékli.
Bioshock 2 poběží na stejné
technologii jako první díl. Popravdě, oba díly jsou od sebe graficky takřka k nerozeznání. Autoři však slibují, že ve hře rozdíly poznáte. Kromě slíbených nových efektů by hlavní změnou měla být větší zničenost a zašlost prostředí, jež je dána desetiletým chátráním.
Příběhové pojetí má zůstat při starém: opět budete objevovat staré pásky s dějovými fragmenty, které si budete dávat dohromady. Jsme ale skeptičtí v tom, že se autorům podaří navodit podobná překvapení a strhující vyprávění jako minule. Spíše se obáváme nastavené kaše.
Jedna velká novinka se ale pro Bioshock 2 přece jen chystá. A nese název multiplayer! Zatím nebyly oznámeny žádné detaily, avšak
náznaky jsou rozhodně slibné. Mohli bychom se dočkat například hraní za splicery, kteří, přilepeni na stropech, budou pořádat hon na „Big Daddies“.
Na návrat do podmořského světa Rapture se jednoznačně těšíme. Už kvůli té atmosféře, která se zcela jistě znovu dostaví. Máme ale určité pochybnosti o schopnosti tvůrců přinést do příběhové hry skutečné novinky. Podle obrázků to tak trochu vypadá na recyklaci a také příběh zůstává velkou neznámou. Každopádně doufáme, že to dopadne co možná nejlépe!
