Ještě donedávna se zdálo, že po jednom ze zakladatelů herní odnože survival hororu, adventuře (později akční) Alone in the Dark, neštěkne ani pes. Asi by neštěkl, vždyť čtvrtý díl už byl jen slabým odvarem dřívější slávy a zákazníky si hledal jen velmi složitě. Atari nicméně usoudilo, že ve světě známých značek by bylo poměrně hloupé konkurovat dobře zavedené sérii Resident Evil, která svou slávu navíc podpořila úžasným čtvrtým dílem na valné většině důležitých platforem (PC verze bude za pár měsíců), bez nějakého toho trumfu v kapse. Tím má být právě oprášené jméno s přáním zapomenutí všeho špatného, co s ním kdy bylo spojeno. Nová hra by tak měla být někde na pomezí právoplatného pokračování a next-generation remaku.
Jak už je tak poslední dobou dobrým zvykem, tvůrci se pyšní nesmírným důrazem na filmovost celé hry, což samozřejmě může být dvojsečné.
Zatím nejsme tak úplně přesvědčeni, zda pokus o comeback charismatickému hrdinovi Edwardu Carnbymu vyjde podle plánu. Vypadá pořád stejně mladě a čile, jako v prvním díle, jenž se odehrával ve dvacátých letech v jednom poměrně zatuchlém
baráčku. Nebylo by na tom nic divného, jen kdyby vývojáři pětku nezasadili do současnosti a netvářili se všichni stejně nechápavě jako producentka Nour Polloni z Eden Games, která nám hru prezentovala. Zbývá nám aspoň doufat, že předešlé díly hráli a pokusí se navázat na jejich slávu. Když ne dějově, tak přinejmenším herně.
Jak už je tak poslední dobou dobrým zvykem, tvůrci se pyšní nesmírným důrazem na filmovost celé hry, což samozřejmě může být dvojsečné. Pokud se to podaří, jako v případě Fahrenheitu či nově Dreamfallu, mají hráči jednoznačný důvod k oslavám, byť jim třeba není předloženo tolik zapeklitých hádanek. Co si však budeme nalhávat, tímto směrem směřuje současný adventurní proud a my můžeme jen doufat, že Alone in the Dark si z něj vezme to nejlepší a nestane se plytkou rubačkou s mizerným ovládáním a nicneříkajícími animacemi, snažící se vyprávět „zaručeně kvalitní příběh“ od hollywoodského scénáristy, který ale Hollywoodem zřejmě projížděl jen hodně svižným rychlíkem.
Ale nebuďme hned zpočátku tak pesimističtí, Atari v současnosti mnoho větších želízek v ohni nemá, a tak by se mělo po čertech snažit, aby nepřišlo i o ty poslední zbytky důstojnosti. Podle předváděčky to navíc skutečně nevypadá špatně. Viděli jsme kupříkladu adrenalinovou scénu z takřka hotového demolevelu, kde hrdina ručkoval po fasádě jakéhosi zámku, který byl systematicky likvidován sériemi explozí. I na prezentujících bylo vidět, jak moc se snaží a drtí v rukou gamepad (ano, hra se plánuje na všechny moderní systémy). Úhly velice šikovně měnící kamera z probíhající scény doopravdy dokázala vytvořit zážitek hodný milovníka napínavých her. Hudba na tom nebyla o mnoho hůře – francoužští muzikanti se na tomto poli vskutku vyřádili a nedivili bychom se, kdyby se do obchodů dostal místy melancholický, místy velmi intenzivní soundtrack. Plynulých melodií si však ve hře užijete jen omezené množství, často totiž dojde k situacím, které si žádají dynamicky reagující hudební doprovod, a toho se jim také dostane. Pokud slušné napětí dokáží autoři vyvolat již ručkováním po zdi, jistě si umíte dobře představit, jaké hororové chvíle nás čekají před a při konfrontaci s nepřáteli.
Kupříkladu, když si vyberete zbraň, Edward se podívá směrem dolů, otevře kabát a sáhne po pistolích.
Komu by se snad nelíbila automatická kamera, jež by sice neměla znesnadňovat hráčovu úlohu, nicméně zkušenost nám napovídá, že ani takovým momentům se nevyhneme, může se přepnout do pohledu za hrdinova záda nebo rovnou do jeho očí, což využijete především v četných přestřelkách. I ty by měly čerpat především ze zapamatovatelných filmových okamžikům. Kupříkladu, když si vyberete zbraň, Edward se podívá směrem dolů, otevře kabát a sáhne po pistolích. Jde sice o maličkost. Jenže přesně takové detaily dodávají vcelku obyčejné hře jistou výlučnost a slušně podporují atmosféru. Ta by ostatně také měla být největším tahákem nového Alone in the Dark.
Novinku ve filmovém konceptu představuje systém epizod. Vypuštění této zprávy mnoha fanouškům ohrnulo nos když si při zmínce o epizodickém formátu vzpomněli na právě vycházející SiN: Episodek, ale tentokrát je to míněno úplně jinak.
Žádná po kouskách vydávaná záležitost. Celý titul bude hezky pohromadě, ale celý příběh bude obsahovat rovných 15 epizod. Každá z nich bude ukončena poutákem na další a o začátek se postará rekapitulace epizody předešlé. Měli bychom tak mít neustále přehled o poutavém a silném ději. Epizody nás zavedou do tajemných koutů kolem newyorského Central Parku (lesy, zoo, vodní rezervoáry atd.) a všechny by měly mít kolem čtyřiceti minut. Celkový herní čas se tak zastaví někde na cifře deseti hodin – to není mnoho, ale v daném žánru se jedná o standard.
Schopný fyzikální engine by měl umožnit využití všech předmětů, které nejsou v prostředí napevno ukotveny. Ty budete posléze moci použít buď do nějaké té hádanky nebo je pasovat do role zbraně. Grafický kabátek se rozhodně nemá zač stydět – podle toho, co jsme měli možnost vidět, půjde o typického zástupce řádu next-generation her. A ty se pochopitelně nemohou vytasit se zastaralou grafikou.
Pokud slušné napětí dokáží autoři vyvolat již ručkováním po zdi, jistě si umíte dobře představit, jaké hororové chvíle nás čekají před a při konfrontaci s nepřáteli.
Pakliže jsme byli zpočátku mírně skeptičtí a novému Alone in the Dark příliš nevěřili, nyní bychom si na něj dost možná i vsadili. Nepůjde zřejmě o žádnou revoluci a Resident Evil 4 dost možná zůstane nepřekonán, ale ani to neznamená, že bychom se u titulu těch deset hodin nemohli dobře pobavit a postrašit. Uvidíme na začátku příštího roku.Index očekávání: 80%
