Je jen málo her, na kterých jsme se v redakci až tak radikálně neshodli, jako byl první díl sci-fi hororu Alien: Isolation. Zatímco pro našeho recenzenta Petra šlo tehdy o nedopečenou stealth akci, která kvůli špatným designovým rozhodnutím nedokázala plně naplnit svůj potenciál, já ji považuji za geniální dílo, které si rozhodně zaslouží být v mém žebříčku nejlepších her všech dob.
Agregátor hodnocení Metacritic ukazuje, že podobná rozštěpenost panuje napříč světem, byť tedy ty pozitivní reakce převládají. Podobně nejednoznačné pak bylo i komerční přijetí – dva a půl milionu prodaných kopií není málo, ale při takto vysokých produkčních hodnotách byla očekávání daleko větší.
Největším rozdílem oproti prvnímu dílu bude zahrnutí venkovních lokací. Jak se tam bude vetřelec chovat?
Jenže propadáky typu Concord, Highguard nebo třeba XDefiant mamutím vydavatelstvím jasně ukázaly, že trh s tolik tlačenými live service hrami je plně saturován. Někdy je prostě lepší vrabec (pár vydělaných milionů dolarů a spokojená komunita) v hrsti lepší než holub (nekonečná live servis hra, která pravidelně a relativně bezpracně generuje obrovské peníze) na střeše. A tak se nakonec vytouženého Alien: Isolation 2 od Segy přece jen dočkáme.
Ze zhruba půlhodinové ukázky, kterou jsme si mohli vyzkoušet v rámci předváděčky na letošním Gamescomu, je pak patrné, že vývojáři ze svého umění hráče pořádně vyděsit nezapomněli vůbec nic.
Isolation 2 se odehrává několik měsíců po událostech jedničky, troufám si však tvrdit, že její děj nebude k pochopení děje nutností. Máme tu totiž úplně novou hrdinku. To může na první pohled vypadat jako špatné rozhodnutí, protože Amanda (dcera samotné Ellen Ripleyové z filmové série) byla velmi oblíbená. A všichni víme, jak to mají někdy ženské hrdinky u herního publika obtížné, že? Z hlediska hororové hry to ale samozřejmě dává smysl, protože korporátní úřednice Blake není zkušená bojovnice a první rande s Xenomorfem ji teprve čeká. Ale ne dlouho… Zatímco v jedničce jsme na Vetřelce čekali několik hodin, tady budete mít tu čest již zhruba po patnácti minutách.
Takhle na vetřelce budete koukat po většinu času a budete za to ještě vděční. Čím dál je od vás, tím lépe.
Blake totiž při příletu na odlehlou kolonii Kurosaki překvapí bouře, která naruší plánovanou inspekci vědeckého komplexu společnosti Weyland Yutani. Krátký průzkum okolí odhalí spadlý vesmírný koráb neznámého původu a poté, co se jí s dvojicí kolegů podaří probrat lodní systémy k životu, probouzí se i titulní monstrum. V přímé konfrontaci s vetřelcem samozřejmě nemáte nárok, a tak je jedinou šancí na přežití opatrné plížení. A tady právě přichází ke slovu ona genialita hry – zatímco v drtivé většině stealth akcí mají nepřátelé své jasně čitelné vzorce, ve kterých se dá najít slabina, zdejší nepřítel je většinou jen jeden (pravděpodobně), ovšem neustále se vás aktivně snaží najít.
Vyžaduje to od hráče úplně jiný přístup, než mají naučený, protože vaše pozornost nesmí nikdy polevit. Když je vetřelec poblíž, jednoduše není bezpečné místo, kde byste si nemuseli neustále hlídat ústupové cesty či skrýše. Aspoň tedy než získáte ikonický „pípací“ scanner, který aspoň částečně odhaluje polohu nepřítele, se budete nervózně ohlížet za každým šustnutím. A než se unikátnímu tempu přizpůsobíte (podobný systém využívá snad jen Amnesia: The Bunker), budete umírat.
Hra se sice odehrává na zalesněné planetě, procházky barvy hýřící krajinkou však samozřejmě očekávat nelze.
Gamescomové prezentace jsou obvykle plánované tak, aby vám v omezeném časovém okně ukázali co nejvíc, tady jsem až nepříjemně často koukal na místní variaci soulsovského You died. Ukládá se tu opět jen pomocí k tomu určených terminálů, které nejsou zrovna na každém rohu. Díky nutnosti opakování delšího úseku si tak budete muset pořádně rozmyslet riziko, s přístupem „vetřelce nikde nevidím, tak rychle proběhnu přes osvětlený sál“ se moc daleko nedostanete.
Tedy doufám, ukázka se odehrávala jen ve stísněných chodbách havarované lodi, hlavním tahákem druhého Isolation má ovšem být víc otevřený ráz mimozemského světa. Rozhodně se nebojím, že by se z toho stal další Ubisoft, pořád půjde o pečlivě zrežírovaný zážitek. Jen prostě zatím nelze odhadnout, jak budou pravidla hry fungovat ve chvíli, kdy se nebudete mít pořádně za čím schovat.
Dovolím si ale doufat, že zkušení vývojáři z Creative Assembly si s touto výzvou poradí. Vetřelčích her už sice v historii vzniklo spousta, většinou se v nich však jen střílí. Tato evidentně cílí spíš na budování tenze, kdy svého protivníka budete muset přechytračit, ne rozstřílet na hadry.
Pokud se nic nepokazí, Alien: Isolation 2 vyjde v průběhu příštího roku.
