Představujeme: Wanda and Colossus

Jsou hry, které zná každý a které se prodávají ve velkém. Jsou hry, které nezná nikdo a neprodávají se. A pak jsou fantastické hry, které znají všichni, ale stejně se neprodávají. Budou muset jejich následníci kompletně změnit svět videoher?

Všichni čekáme s napětím na PlayStation 3. Je obestřena tajemstvím, ovšem všichni se shodujeme, že to, co nabídne, překoná po vizuální stránce vše. Kdy se PS3 objeví na našem trhu, zatím ví Bůh (a možná špičky v Sony), a tak vám nabídneme hru, která na PlayStation2 ukazuje odlesk toho, co čekáme na PS3. Zatím jsme neměli možnost hru testovat, je stále v přípravě, ale to, co jsme o ní našli, jak nás ohromily obrázky a trailery, postačí k tomu, abychom zahodili chladnou profesionální objektivitu a skákali ke stropu.

Právě končil rok 2001, když se v Japonsku objevila hra, která měla šanci změnit videoherní historii. Poprvé mohli hráči spatřit, co dokáže PlayStation 2 přivést k životu. Recenzenti šíleli, desetibodová stupnice se zdála příliš krátká. Hra mohla dobýt svět. Nedobyla. Špatný marketing a neschopnost prodat krásu a výjimečnost, to vše nemělo šanci v souboji s průměrnými, ale hráčům dobře známými a hlavně dobře avizovanými tituly. Hrou, jež těm, kteří měli šanci ji prožít, změnila náhled na videohry, byl ICO. Za titulem nestála kupodivu žádná známá firma, ICO byl vyvíjen pod patronací SCE a jméno Fumito Ueda v té době nikdo neznal. Přestože komerčně ICO propadl, získal slávu a nesmrtelnost i svému tvůrci. Ueda dokázal tehdy ve hře, obsahující řádově pár desítek vět, pokořit legendární sérii tehdejšího Squaresoftu Final Fantasy jak v hloubce a síle emocí, tryskajících z úchvatného příběhu, tak i v neuvěřitelně krásném herním designu.

Každému, kdo ICO hrál, zůstane navždy vzpomínka na obří tajemný hrad, ve větru vlající průsvitné šaty bělostné Yordy i zoufalá Icova odvaha desetiletého kluka postavit se silám, před kterými ostatní v bázni prchali. Fascinující finále v prudkém dešti a bouři, kdy se hrad zhroutil nad hrobem duší prokletých přízraků. Ne, nejde na tu hru zapomenout. Proč se tak rozepisuji, je asi jasné. Byl jsem jedním z těch, kteří nejprve ICO nepochopili a dlouho okolo něj jen tak chodili. Až napotřetí jsem se naladil na vlnovou délku tohoto mistrovského díla a byl obrácen na víru :-) Stejně jako mnou zmítají schizofrenní pocity při úvahách o remake Final Fantasy VII, kdy část mé bytosti by tento klenot ráda viděla v remake na PlayStation 3 ve fotorealistické grafice a část se toho obává, stejně jsem se cítil při myšlenkách na pokračování ICO. Legendy se nemají natahovat, to mě poučil již svět filmu, a dost trpce. Jenže tušíte, co to pro mne znamenalo smířit se s tím, že již nikdy neuvidím úchvatný Uedův svět? To bolí, to bolí. Nakonec proč panikařit, říkal jsem si. Silent Hill 2 také dosáhl kvality původní hry, v případě Resident Evilu je dokonce druhý díl zatím nejlepším ze série a na čtvrtý s napětím čekám. Tedy?

S rozporuplnými pocity jsem pozoroval asi před rokem první zprávu o ICO 2. Na leaklých (no, známe ty nenápadné prý nelegální úniky informací :-) ) screenshotech byla skupina jezdců na koních, kteří jako kdyby Icovi vypadli z oka, ale nikde žádná fascinující architektura, zato podivné monstrum, které se mi zdálo na souboj příliš veliké a přikládal jsem to špatné kvalitě obrázku, která smazala detail perspektivy. Pak se zase vše zatáhlo temnou oponou mlčení. Celé měsíce jsem si tedy nedělal žádné iluze a v podstatě jsem na projekt ICO 2 zapomněl. Pokud to měl Ueda Sensei v úmyslu (tedy u obce hráčů, nemyslím, že by mu záleželo na mém názoru), zdařilo se mu to více než dokonale.

Každému, kdo ICO hrál, zůstane navždy vzpomínka na obří tajemný hrad, ve větru vlající průsvitné šaty bělostné Yordy i zoufalá Icova odvaha desetiletého kluka postavit se silám, před kterými ostatní v bázni prchali.

Když se totiž opona rozevřela, tedy spíš byla prudce stržena, zářilo na všechny, a nejen milovníky původního ICO, cosi, co ve videoherní branži nemá obdoby. Myslíte si, že lze vytvořit originální hru? Nebo do ní alespoň zakomponovat originální nápad? Originální grafickou podobu? Pokud ano, jste sladce naivní, nebo přinejmenším málo informovaní. Vše tu vždy již bylo. Nakonec i unikátní ICO si vypůjčil herní prvky u jiných titulů. Sice mi to přijde podobné rozumování, jako když kritici myšlenek některé knihy odkazují na to, že již něco z děje bylo použito již dříve ve starších knihách, netušíce, že skutečně originální výroky nenajdou nikde. Vystopovat literaturu můžeme tak do antického Řecka, v egyptských hieroglyfech se hledá špatně.

No a právě tady je zakopaný pes geniality nového Uedova díla. ICO 2, NICO nebo Wanda and Colossus, jak je hra pojmenovávána (otázkou je, s jakým názvem se někdy v září 2005 dostaví na náš trh), je zcela originální. Herním designem, grafikou, nápadem. Tvrdit, že se od něčeho kopírovalo, to není hnidopišství, to je pustá lež. Asi si říkáte, co tak vyvádím, když máme za sebou Doom 3, Half Life 2, čekají na nás next gen tituly jako The Elder Scrolls IV: Oblivion a množství dalších. Budete mě mít za šílence, když prohlásím, že proti tomu, co ICO 2 přináší, jsou podle mne veškeré tyto hry nudné a neoriginální ve všech oblastech a chystaný Oblivion mě neupoutal ani z desetiny tak, jako ICO 2. Co tedy přináší, když starý pes vyvádí jako potřeštěné štěně?

Svět ICO 2 je světem bez života, je světem, kde se na tajemných pláních tyčí obrovité stavby a ve skalách jsou zříceniny chrámů, z jejichž vzhledu přímo tryská zlověstná mystika.

Milujete knihy Roberta Erwina Howarda? Romány o Conanovi a králi Kullovi? Fascinovaly vás chvíle, kdy vás tento již 66 let mrtvý génius fantasy literatury zaváděl do světů zaniklé Lemurie, Atlantidy, na pláně Stygie? Vždy si vybavuji jeho povídku Rudé hřeby. Mrtvé město, které je tvořeno jednou jedinou budovou, v níž jsou stropy posety zelenými magickými drahokamy, z nichž mrtvolné temné světlo mění vzhled lidí v chodbách na oživlé mrtvoly, kde v temnotách žije již stovky let od světa uzavřený kmen? Howard byl jednoduše mistr nad mistry. Dokázal nás zavést do světů obřích zřícenin s gigantickými sochami dávno zaniklých bohů, tvorů, jejichž existence je popřením vší lidskosti. Dokázal míchat magii, napětí, čest válečníků i zoufalství bezmocných v takovém koktejlu, jaký již po něm nikdo nenapodobil. Nikdo? Tak a právě tady bych lhal, kdybych řekl, že nikdo. Z toho, co jsem zatím měl možnost vidět v ICO 2, jsem si jist, že tatáž magická atmosféra dýchá z této hry. Zatímco Howard dával svým světům život v podobě písmenek (běda, kdyby se někdo pokusil jeho povídky nafilmovat), Ueda Sensei ukázal, že lze dát světu s podobným nábojem grafickou podobu, aniž by se magie vypařila.

Svět ICO 2 je světem bez života, je světem, kde se na tajemných pláních tyčí obrovité stavby a ve skalách jsou zříceniny chrámů, z jejichž vzhledu přímo tryská zlověstná mystika. Ueda dokázal dát skalám tvar, až se stáhne srdce pocitem odcizení, a do tohoto světa poslal mladého muže, jehož láska ztratila život a jediná šance je naklonit si bohy splněním úkolu, který připravili.

Úchvatná scéna z traileru, kdy hrdina veze na koni dlouhovlasou krásku s jemnou tváří do obří svatyně, aby zde její bezvládné tělo položil na oltář, zalévaný proudy světla, je dechberoucí. Jdu na to hodně rozvláčně, přiznávám. Ale pokud chcete vše vědět v prvních třech řádkách, pak nechápu, proč hrajete hry. Tedy k úkolu hrdiny. Musí porazit titány, kolosy, obry, říkejte jim, jak chcete, kteří se vzepřeli bohům. Což o to, podobné téma najdete i v Bibli, ale takovéto titány tedy rozhodně NE. Protože jak sami vidíte na obrázcích a v trailerech, zde na vás čekají bytosti, o kterých můžeme s klidem říct, že jsou to vlastně kráčející hrady.

Pamatujete si na hru, kde by se jen tak náhle deformoval povrch přímo pod vašima nohama a přesně v souvislosti s touto deformací reagovala i tráva?

Zkoušel jsem si vypočítat z poměru těla mladíka, který bývá označován jako Wanda (patrně ze slova Wanderer, poutník), jeho koně a monstra, se kterým bojoval, jak je asi tento titán veliký. Dostal jsem okolo 30 metrů a pochybuji, že půjde o nejvyššího ze hry. Zatím bylo možno vidět tři chodící a jednoho létajícího titána, kteří čekají, až se s nimi při putování krajinou dáte do boje.

Hezky jsem si připravil půdu a teď k titánům. Dokážete si představit monstrum, které se nepodobá ničemu, co jste dosud viděli? Ono už samotná výška se vysmívá (s výjimkou weapons ve FF 7, ovšem na ty jste nešli na koni s lukem a mečem) všemu. Ueda přiznává, že se nechal inspirovat v kmenových maskách kouzelníků primitivních kmenů Afriky, Asie a ostrovů Tichomoří. Nevím, nejsem silný v tomto subodvětví etnologie, ale zůstal jsem paf, když jsem ta šílená monstra viděl v pohybu. Jenže to, že takový titán vypadá cize, je jedna věc, ovšem teď si uvědomte, co představuje. Představuje totiž jeden herní level. Ano, na každého budete muset vyšplhat a najít na jeho těle jediné zranitelné místo, kde váš meč bude účinkovat. Nedělám si legraci.

Podstatou je dostat se bytosti, která vás může rozdrtit jediným šlápnutím či úderem kyklopské zbraně jako mravenečka, na tělo a najít jediné místo, kde ji lze zabít.

Takže sledujte pozorně trailery, které jsme vám dali k dispozici a dívejte se na to, jak se povrch těla obra deformuje podle toho jak se pohybuje. Jeho tělo je porostlé srstí, proti které je hustá tráva porostem hlavy plešatce. Pamatujete si na hru, kde by se jen tak náhle deformoval povrch přímo pod vašima nohama a přesně v souvislosti s touto deformací reagovala i tráva? Ehm pokud ano, napište mi, rád se na ni podívám. Teď už vůbec nemluvím o tom, že se to děje třeba ve výši třiceti metrů na zádech obří bestie, kde jsou jakési záhadné stavby (titáni se podle všeho skládají z kamení a živé tkáně). Titán se snaží vás shodit prudkými pohyby a prohnutími zad, zvedá ruce, srst se vlní, vy vlajete za zabodnutý meč, sklouznete k jednomu z mnoha "domků" na jeho zádech, okolo vás letí zběsilou rychlostí stěny kaňonu, kde se boj odehrává a v nich uvidíte vytesané neuvěřitelné chrámy. ICO 2 slibuje neuvěřitelně hodně. Prohlédněte si screenshoty, uvidíte, že do dálky se pod fantastickou oblohou táhnou pláně pouští a zelených luk, nechybí bažiny, stromy a pochopitelně úžasně tvarované skály s chrámy. Tedy čeká vás putování po rozlehlém světě na koni a pátrání po titánech.

Nejsem si zatím jistý, jak má Ueda promyšlený boj s titány. Ti údajně ožijí při doteku Wandova těla, takže pokud je tato zpráva pravdivá, dá se čekat, že se mladík dostane obvykle do situace, kdy nebude šance uprchnout. Vždy jen boj na život a na smrt. Celkem se to zdá i logické, protože si nedokážu představit, že by při boji s detailním monstrem bylo možné se zcela volně pohybovat v krajině.

Možné to ale samozřejmě je, ale zase to není tak důležité. Podstatou je dostat se bytosti, která vás může rozdrtit jediným šlápnutím či úderem zbraně jako mravenečka, na tělo a najít jediné místo, kde ji lze zabít. Ano, puzzle z ICO se vrací, ale podle Uedových slov tentokráte mají šanci jen ti, kdo budou schopni inteligenci skloubit s rychlými reakcemi. Nakonec viděli jste v traileru sami, jaké to je přinutit titána, aby udeřil svým kyjem, uhnout mu a pak vyskočit na zbraň a jako po ideální (ehm) cestě se tak dostat na samotné monstrum. Skočit na létajícího draka asi nebude také to nejjednodušší, co jste dosud dělali. Monster prý bude nesčetně různých druhů, takže je na co se těšit.

No, samozřejmě, mám i obavy. Jedna z dokonalostí ICO byl fakt, že jste na obrazovce neviděli žádné stamina ukazatele, takže hra umožnila snadněji splynutí s postavou. Z některých screenů se zdá, že v ICO 2 budou na obrazovce minimálně dva ukazatele, jeden informující o stavu protivníka (trochu připomíná postavičku života z Vagrant Story), druhý by měl signalizovat, jak dlouho se ještě udržíte na meči, který vám jako horolezecký cepín umožní šplhání po titánovi.

Ať už ICO 2 dopadne jakkoliv, postaral se o velké vzrušení mezi všemi, co sledují herní svět, včetně českých herních vývojářů. Budeme sledovat každou novinku o tomto patrně nejpozoruhodnějším a nejslibnějším projektu této generace herních konzolí (a nejen jich) a ihned vás informujeme. Sami se nemůžeme dočkat, až si ICO 2 poprvé zahrajeme :-)