Sphere – koulelo se koulelo

Další z logických her, jež nedokáží popřít svou inspiraci hrou Portal.

Sphere

Přesouvání se pomocí hodů koulí je námět, který jsem blahé paměti ještě neviděl. Kromě velmi příjemné grafiky a ozvučení na nás Sphere rukuje i se svérázným konceptem a hratelností.

Je zajímavé, kolik variací na logickou hru z první osoby lze vymyslet. Kolik hlav vývojáři mají, tolik je nejspíš i oněch nápadů. Kostičky, portály, plošinky, přesouvání se časem, to všechno tady již bylo. Není to moc dávno, co jsem anoncoval, že kromě výborné Cloudbase Prime, spatřila v blízké minulosti světlo světa i další hra, jejíž námět by pravděpodobně nikdy nevznikl, kdyby nebylo právě již zmiňovaného Portálu. Tady je: Sphere. Jak již název napovídá, tentokrát se budeme pohybovat mezi tvary mnohem zakulacenějšími.

Sphere běží na, v poslední době velmi užívaném, enginu nesoucím název Unity. Ten v nedávné době prošel důležitou aktualizací a vývojáři nejen her zdarma mají nyní v rukou velmi mocný nástroj pro tvorbu trojrozměrných her. Grafika Sphere je sice na jednu stranu jednoduchá, ale to byla i grafická stránka samotného Portálu. Dá se nazvat strohou, ale to nemění nic na faktu, že je účelná a líbivá.

O co tedy jde? O kouli! Stručně řečeno. Hráč má k dispozici útvar okrouhlého charakteru, který dokáže zprvu svým nárazem pouze aktivovat spínače, které otevírají dveře dál, ale to se později mění. Koule je nabita nějakou podivnou silou a získává zajímavé vlastnosti. Je schopna se odrážet a skákat, přičemž následně, jakmile vyznačí svým pohybem ve vzduchu dráhu, je hráč schopen pomocí druhého tlačítka myši tuto dráhu „přeletět“. Lze tedy přesně zkopírovat dráhu letu vržené koule a překonávat tak propasti, plošinky a stěny. Dráha jednou vyznačená se dá používat vícekrát a na jiných místech, takže lehce dochází k překonání i velmi dlouhých propastí. Stačí nechat kouli párkrát přeskákat z jednoho konce dlouhé chodby na druhý, naznačit tak dráhu, pak namířit přes propast a nechat se lehounce přelevitovat. Fyzika odrazů a skoků funguje skvěle a zábava je s ní pořádná.

Když už se stane, že se netrefíte a spadnete dolů do nějaké tmavé díry, hra obsahuje záchytnými body, které jsou velmi časté, takže se jednoduše ihned objevíte téměř u propasti, do které jste „zahučeli“. To a příjemná klavírová hudba dodává hře hravou atmosféru, ve které není moc místo pro stres. Vše tady funguje v podstatě bezproblémově a jediným mínusem se jeví to, že hra obsahuje pouze dvě úrovně. To ale na nějakých dvacet minut bohatě postačí, nehledě na to, že si dost možná hru zahrajete rádi i dvakrát po sobě. Běžte se kutálet.