Rebirth – nechutná industriální báseň

Hry že nejsou umění? Rebirth úspěšně přesvědčuje o opaku.

Rebirth

Rebirth

Již dlouho platí, že neexistuje žádná jednoznačná definice umění. Co však víme je, že umění je mnohdy hraniční, provokativní, a jasně ale zároveň přitom nejasně sděluje nějakou autorovu myšlenku. Rebirth se bez problémů vzleze do každé z těchto škatulek – už jen názory hráčů, sahající od extatických prohlášení „Úžasný zážitek“ po „Nechutná zvrácenost“ naznačují, že se nám do rukou dostalo cosi, co možná nadšeně docení jenom frakce hráčské populace.

Na úvod si řekněme, že Rebirth je videohrou pouze pokud uznáme, že hra je (na rozdíl od knihy či filmu) interaktivním médiem. Žádné tradiční zaškatulkování do žánru nečekejte. V zásadě se totiž Rebirth skládá z pouhých čtyř úrovní, přičemž prvním a neobtížnějším úkolem je rozklíčovat už jen to, co po vás Rebirth vlastně chce. Ovládání je realizováno čtyřmi směrovými klávesami a nikdy nevíte, co která přesně způsobuje.

Rebirth

Spolu s tím ale člověku trochu zběhlému v analyzování znaků v médiích nebude dělat takový problém rozklíčovat principy jednotlivých kol – už jen fakt, že hru dokončil takový buran jako já, je myslím dostatečné k podtržení nevysoké obtížnosti. Nedochází tedy k situaci „nevím, co se po mě chce“.

Přejděme ale konečně k hlavnímu tématu Rebirth. Navzdory výše zmíněnému je obsah hry stále poměrně vágní – v prvním levelu tak ovládáte bušení jakéhosi srdce, v druhém levelu jednoho z mnoha mužů zavěšených na háku a směřujících na jatka, ve třetím energetickou kouli, která těmto mužům dodává „šťávu“, a ve čtvrtém… se nechte překvapit. Celý tón Rebirth by snad už ani nemohl být ponurejší. Chybí cokoliv, čeho by se dalo chytit. Absentují dialogy, známé herní postupy, hraní probíhá metodou pokus-omyl.

Rebirth

Poselství Rebirth, jak přiznává sám autor, jsou témata obětování a rebélie. Protikonzumní a nonkonformní vyznění je jasně čitelné (viz. už jen symbol dolaru pro „život“), byť pro nějakou konkrétnější interpretaci by si jeden musel vzít tužku, papír a dlouze se zamýšlet. Ať už se mediálními texty zabýváte rádi nebo ne, je-li ve vás alespoň kousek zbytečného intelektu, vychutnáte si jedinečně temnou atmosféru Rebirth do sytosti.