Phobia III - zabít, zničit, eliminovat!

Tak a jsou tady zas! Desítky, stovky, ba tisíce nepřátel opět pronikly za brány naší galaxie a planeta je opět v nebezpečí! Vžijte se do role osamoceného zachránce, který kráčí s rukama v kapsách vstříc jasné smrti, vstříc dobrodružství s jasným koncem!

Zkusím se teď vrátit trošku do minulosti, neboť jsou tomu přibližně dva roky a pár dní, kdy jsme vám na Plných hrách přinesli druhý díl ztřeštěné akční gamesky Phobia. Ten vynikal skvělou grafikou a především, na což ostatně upozorňoval i recenzent Honza Bílek, dokonalým poměrem mezi vysokým stupněm obtížnosti a zábavou.

Phobia III je neskutečně obtížná, to pro začátek. Opravdu, věřte nebo ne, již dlouho jsem nehrál podobně těžkou hru. ostatně, i příběh tomu lehce nasvědčuje - nacházíte se na planetě, která byla napadena hnusnými, slizkými obludami a šance na záchranu jsou takřka nulové. Abych však byl přesný, šance na záchranu je přímo úměrná vašemu výkonu na bojišti, neboť právě vy jste "Chosen One", který má spasit svět. Přátelé, předchozí díl byl slabým odvárkem toho, co na vás po spuštění Phobie III čeká! Troufnete si stát se vojákem, který má takřka nulovou naději na život? Vstoupíte do boje, z něhož není úniku? Dokážete se postavit jasné smrti? Uvidíme!

Samému počátku hry vévodí docela slušně propracované menu. Tam, i když nebudete chtít, nejspíše nějakou tu minutku strávíte. Ovládání a další volby můžete nastavit právě v několika z mnoha podnabídek.

Když už jsme u těch věcí ryze technických, musím se zmínit o grafickém zpracování a hudebním doprovodu. A jsem rád, že mohu bez jakýchkoliv pochybností prohlásit, že obému dopřáli autoři dokonalý servis. Totiž, grafika je takřka dokonalá, nepřátelé i prostředí hry je propracované do posledních detailů a nějaké ty 3d efekty se také najdou. Škoda jen, že v okamžicích, kdy je na scéně přes tři stovky nepřátelských oblud, hra poněkud pokulhává a začíná se cuk-cuk-cukat. A to i na mém relativně solidním počítači.

Zvukové efekty "zní" vcelku dobře, ale nic světoborného nečekejte. Na druhou stranu, hudba na pozadí je tzv. "atmosférická" a spolu s již zmiňovanou grafickou dokonalostí působí divy. Dá se říci, že vše (rozuměj hudba, zvuky, grafika) se skvěle doplňuje.

Abych se ale vrátil k samotné hře, ta ve mně zanechala stopy nejistoty. Hodnotit takovouto zběsilost je opravdu těžké, neboť já osobně jsem se nedostal ani z prvního levelu! Stačilo pár minut a na hracím poli jsem mohl spočítat (vlastně nemohl) stovky a stovky nepřátel. A protože vaše palebná síla není veliká, smrt se blíží mílovými kroky!

Musím však rozvinout ono tvrzení, že první level je také ten level poslední (alespoň u mě). Hru jsem hrál přes dvě hodiny, odhadem zabil tisíce a tisíce nepřátel a stále nic! Žádná větší změna, žádná naděje na postup. Až později, když jsem se k Phobii III vrátil, jsem našel v jednom menu zmínku, že pro postup k další misi potřebujete cca 2 000 000 bodů! Ty však přibývají velmi, ale opravdu velmi, pomalu! Za ono dvouhodinové hraní jsem jich stihnul nasbírat nějakých 500 000. A podotýkám, že při každém znovuspuštění hry začínáte od nuly!

Autoři, nejspíše ve snaze ulehčit hráčům jejich pozici, přidali na hrací pole několik kulometných tvrzí, do kterých se můžete skrýt a z jejich útrob "sypat" na obludy stovky nábojů. Ani tyto tvrze však nepomohou na více než pět minut, poté dojdou náboje a jste "namydlení". No, více snad prozrazovat nebudu, i tak má hra svá další tajemství, která si ale musíte objevit sami. I závěrečné hodnocení pro tentokráte vynechám, tak nějak cítím, že mi to nepřísluší.