Petrichor je esteticky vytříbená balada za zvuků deště

Máte rádi vůni, která se line z daleké krajiny za silných letních lijáků? Přesně pro vás je Petrichor. Napůl arkáda, trochu adventura a krapet puzzle hra, která vám dá okusit svou neopakovatelnou atmosféru a specifický vizuální styl.

Je těžké říct, co vlastně chtěli autoři hry Petrichor sdělit. Poselství je nejasné a příběh končí nečekaně bez pointy. Mám však pocit, že o to zde ani nejde. Hra je krásným a vizuálně podmanivým ztvárněním deštěm promočené nálady. Pocit, který hra vyvolává v hráči, je velmi specifický a dá se říci neopakovatelný. A na rozdíl od jiných her, které se více prožívají, než hrají, je Petrichor jen tak mimochodem slušná logická arkáda.

Aby bylo jasno, ono to s tím žánrovým zařazením není zase tak jasné. Někdo zde najde prvky adventury, jiný logické puzzle hry a nakonec budou mít všichni pravdu. Na rozdíl od plošinovky se Petrichor neovládá klávesnicí, ale výhradně pomocí myši a vy kliknutím rozdáváte postavě příkazy, skoky a jiné činnosti už provede sama. Takže nejde o arkádu v pravém slova smyslu.

Jak bylo řečeno výše, děj je těžké postřehnout, ale jedno je jisté. Vše se odehrává v podivné krajině, na jejíž povrch bez přestání dopadají kapky vydatného deště. Sledujeme osud mladé hrdinky, která se rozhodne sebrat svůj deštník a odvahu a vykročit z ohněm vyhřáté jeskyně do lijáku. Co hledá, je záhadnou. Ztratila se snad?

Hrdinka se musí před deštěm chránit deštníkem, který může využít i jiným způsobem. Může s ním slanit po natažených provazech, může s ním zatáhnout za vysoko položené spínače a tak dál. Sama od sebe pak může běžet, vytvořit z ničeho oheň, nebo přeskakovat mezi vznášejícími se kameny jako kamzík. Nic z toho ovšem na začátku neumí. Musí najít papír s popisem, jak který úkon udělat. Na tom jsou založeny hádanky.

Už jen to, že papír, který je nutné si přečíst, je z deště celý promáčený může být oříšek. Je potřeba ho totiž usušit a to jde jen, když sedíte u ohně. Budete se často vracet a hledat jiné cesty, jak se dostat přes překážku, která vám dovolila přijít sem, ale už vás nepustí zpátky tam.

Co musí na Petrichor ocenit snad každý, je její ztvárnění. Retro grafika, pokud je navržená dobře, jako v tomto případě, má stále své neodolatelné kouzlo. V kombinaci se zvukovým efektem deště a potichu hrající hudební kulisou zde vytváří atmosféru, která je všechno, jen ne obyčejná a triviální. Na to nejsou průtrže mračen v našich končinách dostatečně časté.

Verze pro Linux a Mac najdete na této adrese.