New World – pirátem nejen v Karibiku

Vydejte se k břehům Nového světa zkoumat či loupit.

newworld_02

Tématika kolonizování Nového světa patří mezi vděčné náměty knih, filmů i her, byť v naší střední Evropě máme tendenci ji brát spíše jako importovanou část zaoceánské kultury. V dnešním mixu RPG a strategie New World se do raného období výzkumných plaveb podíváme z pohledu kapitána lodi, který se snaží uživit v těžké konkurenci. Více než cokoliv jiného tak New World připomíná námořní dvourozměrnou verzi stařičkého Privateera.

Začínáte tedy u břehů Ameriky a je pouze na vašem důvtipu, zda-li se svou bárkou přejdete na cestu obchodu, průzkumu, stanete se pirátem či ode všeho trochu. Lze transportovat zboží mezi městy. Lze napadat pirátské i civilní lodi. Lze se vylodit na břeh a pěšmo zkoumat místa, kam se dosud bílý člověk nevydal. Při tom všem získáváte zkušenosti, které se vaší lodi vylepšují několikero statistik, je ale třeba si také hlídat životy vaší lodi, stejně jako zásoby pitné vody a potravin.

Zní to až příliš dobře. Podíváte-li se ale na hodnocení, zřejmě vám dojde, že není všechno zlato, co se třpytí. Při všech misích a featurách je totiž New World zpracován až nepříjemně spartánsky. Úděsně malé rozlišení, ovládání klávesnicí, chybějící příběh – je toho dost, co působí jako videoherní mechanismy ze skutečného 17. století. Aby ne, jedná se totiž o další hru designovanou na konzolové ovládání.

Přitom miniaturní velikost mapy neumožňuje ani skutečně zajímavé možnosti, jako výpravy hluboko do vnitrození za mayským zlatem, paktování se s městy proti jiným městům či ovládání více lodí. Nejpozději po půl hodině se právě kvůli absenci rozmanitějších možností dostaví nepříjemná repetetivnost, kterou nenapraví ani náhodné generování map. Vysvětlení nevyužitého konceptu je nasnadě – autor hry, vývojář s kolumbovským jménem Christopher McClatchey, pracoval pod časovým tlakem pro onu soutěž YoYo Games.

Zásadním problémem je i de facto chybějící tutoriál, kvůli kterému tak mnoho triků zůstane hráči ukryto. Shánění jídla jinak, než potápěním obchodních lodí, je jedním z nich. New World hráči nabízí široké možnosti, zároveň ale před něho staví až příliš mnoho barikád, než aby se stal hodným větší pozornosti. Slíbená post-soutěžní verze má bugy a nedotažený koncept vychytat, ale takovou verzi bohužel k dispozici zatím nemám.

PS. Když už jsem zmínil Privateera, je k nalezení jako freeware, nicméně z časových důvodů si netroufám se do něho pouštět. Kdo by si ho chtěl dát, nechť to bere jako doporučení. Kdo naopak neví, o čem je řeč, představte si komplexnější New World ve vesmíru, avšak s grafikou a mechanismy z roku 1994.