Mravenci - hmyzí rozepře

Když jsem během hraní Mravenců po pár minutách dobývání hradu sousedního mravenčího kmene pochopil, jak je tahle hra neuvěřitelně chytlavá, vzpomněl jsem si na doby, kdy jsem po večerech nadšeně hrával Magic the Gathering. Kdo si myslí, že ho tahle logická karetní hříčka nedostane, šeredně se mýlí.

To, že mravenci jsou nejpracovitějším hmyzem na téhle planetě, že přenášejí předměty mnohonásobně těžší než oni sami, a že budují rozsáhlá mraveniště jistě všichni víte. Víte ale také to, že v boji kmene proti kmeni neznají slitování, a že jejich mnohaleté spory vrcholí právě teď stavbou dvou rozsáhlých opevnění? Věřte nebo ne, válečná konfrontace dvou mravenčích kolonií je na spadnutí, právě v tuto chvíli přicházíte na scénu vy, jakožto hybatel jednoho z nepřátelských týmů.

Přežití v mravenčím světě není nic snadného - nejen, že vás každý den ohrožují podrážky neohrabaných humaniodů, ale neustále se také stáváte cílem zákeřných sabotérských útoků špiónů a vojáků sousedních mravenišť. Jak ale vypadá takové jejich typické válečné tažení? Popravdě řečeno je trochu zcestné jej nazvat tažením - dva týmy totiž soupeří poměrně netypickou formou konfrontace - stavěním hradu. Pravidelně se v jednotlivých kolech střídají a snaží se dosáhnout hranice sta bodů (vyjadřující výšku onoho opevněného sídla). Komu se to podaří dříve, ten vyhrál.

A teď k samotné hře - v každém kole dostáváte k dispozici osm karet, z nichž můžete použít vždy jen jednu jedinou. Ta je pak v kole následujícím nahrazena kartou novou, přičemž ostatní karty zůstávají na svém místě. Všechny jsou navíc pro přehlednost vybarveny červenou, zelenou či modrou barvou podle jejich pole působnosti. Červené karty slouží ke stavění a vylepšování hradu a jeho opevnění, zelené se hodí při útocích na nepřítele a poslední modré mají co do činění s magií. Podobně jako v jiných karetních hrách i tady je nutné k "vyvolání" vybrané karty obětovat několikero surovin, které se opět liší podle pole jejich působnosti. K použití červené karty je nutné vlastnit dostatek cihel, do útoku můžete vyrazit pouze s dostatkem zbraní a na kouzla zase budete potřebovat krystaly. Účinnost vyvolané karty je přímo úměrná její ceně, to znamená vylepšení hradby o trojici bodů vás nebude stát prakticky nic, zatímco na útok "smrtky" vyplýtváte takřka celoživotní zásoby zbraní.

Rozsah vaší surovinové základny ovlivňuje další faktor - počet pracovníků. Chcete-li tedy zvýšit svůj pravidelný přísun cihel, budete muset vystavět školu apod. Opět je ale nutné podotknout, že o získané suroviny můžete přijít mávnutím ruky - v balíčku dostupných karet se totiž nacházejí také ty, které vás různým způsobem oberou o rozličnou poměrnou část jednotlivých či dokonce všech hmotných zdrojů a proti kterým se nemůžete vůbec nijak bránit. Naopak dobře a často velmi účinně se můžete bránit proti nepřátelským útokům. Stačí jen ohlédnout na brzkou a dostatečnou stavbu kvalitního opevnění. Veškeré škody způsobené výboji oponentových jednotek se pak nepromítnou do stavu hradu, nýbrž právě do cihlového opevnění.

Zní to nudně a nezáživně? Omyl, přátelé – Mravenci bezesporu JSOU tím prakticky nejlepším, co česká freewarová scéna letos i loni vyprodukovala. Mizerným grafickým zpracováním sice mezi špičku příliš nezapadají, nicméně hratelností směle trumfnou i loňské nekorunované krále. Mají všechny předpoklady k tomu, aby se stali opravdovým freewarovým hitem – jednoduchou pointu, chytlavé pojetí i zanedbatelnou velikost, která je činí dostupnými opravdu pro každého. Pokud jí tedy lze kvůli něčemu ubrat na výsledném vysoce nadprůměrném hodnocení, pak snad jedině kvůli poměrně nízké inteligenci počítačem ovládaného oponenta (chce to jen trochu štěstí a tréninku a vítězství máte v kapse), zmíněným nedostatkům v grafice a nulové variabilitě prostředí. Co jsou ale takové bezvýznamné vroubky v porovnání s logickou hratelnostní bombou?