Není to tak dlouho, co jsme vás upozornili na realtime strategii Glest, a už tu máme dalšího zástupce tohoto žánru. Projekt, o kterém dnes bude řeč, nese název Horn of Fire. Bohužel, hra ve své nynější fázi nenabízí žádný příběh, a tak jste ihned po jejím spuštění, spolu s několika počítačovými protivníky, vrženi na bitevní pole. Vaším jediným úkolem se pak stává eliminace všech nepřátel. Pokud jste již někdy nějakou realtimovku hráli, ovládání vám jistě nebude činit žádné obtíže a můžete se ihned pustit do budování silné armády. Čím rychleji ji postavíte, tím větší jsou vaše šance na úspěch. Počítačem řízení protivníci sice neoplývají vysokou inteligencí, nicméně co jim chybí v hlavě, to snadno dohánějí rychlostí. Stačí se jen někde zakoukat, přestat se věnovat svým vojskům a najednou zjišťujete, že nepřítel si zatím vystavěl armádu, o jaké se vám ani nesnilo. Naštěstí je chování vašich oponentů spíše defenzivní a řekl bych, že nevyprovokované útoky na vaši základnu se dějí spíše náhodou.
Jistě vás také bude zajímat, jaké jednotky jsou ve hře k dispozici. Tou úplně základní je tzv. „dělník“, zde pod označením „Greengut“, který dokáže těžit zlato v některém z dolů, stavět nové budovy, opravovat poškozené nebo konvertovat budovy nepřítele na vaše. Ostatní jednotky již dokáží i útočit. Kromě základního typu vojáka, který může i patrolovat mezi dvěma místy nebo jedno místo strážit, tu je ještě stvoření „BigFoot“ podobné Golemovi, které po nepřátelích vrhá kameny, nebo výmluvně pojmenovaný tvor „Batman“ – kombinace člověka a netopýra. Batman má navíc tu výhodu, že může útočit jak ze vzduchu, tak ze země, ovšem účinnější je ten první jmenovaný způsob. Zapomenout nesmím ani na „Wormguty“, velice silné bojovníky, kteří jsou sice dost pomalí, ale dokáží vyvolat zničující ohnivou bouři, seslat na nepřítele smrtící blesk nebo vystřelit „Lightning ball“.
Nabídka budov, které můžete v Horn of Fire postavit, je o poznání menší. Kromě nové základny, kde vyrábíte zároveň dělníky i bojové jednotky, můžete vybudovat už jenom farmu, palebnou věž a stodolu. Výstavba farem je nezbytná. Pokud chcete vyrábět nové jednotky, je jasné, že musí být z něčeho živi. Ve stodole pak smíte upgradovat některé zbraně u určitých jednotek nebo je naučit nová kouzla. Využít však můžete pouze upgrade u základních pěšáků, neboť ostatní jednotky již máte od započetí hry upgradovány na nejvyšší úroveň.
Pokud vás zajímají i nedostatky hry, vězte, že i těch se v Horn of Fire pár najde. Poněkud matoucí je fakt, že nepřátelské jednotky nejsou od těch vašich nijak barevně odlišeny. Pokud se tedy vrhnete do bitvy, brzy ztratíte přehled o tom, čí jednotka je čí, zvlášť pokud se srazí větší skupiny bojovníků. Zajímavou vlastností je, že pokud má některý z bojovníků už namále, začne před nepřáteli prchat. Není pak žádnou výjimkou, že se vám skupina rozprchne na všechny strany, a to i v případě, kdy například rozkážete zaútočit na nějaký cíl. Každopádně, stejně jako nedávno recenzovaný Glest, ani Horn of Fire není kompletně dokončenou hrou a je tedy pravděpodobné, že mnohé chyby a nedostatky budou v příštích verzích opraveny.
A co říci závěrem? Je pravdou, že Horn of Fire se nemůže pyšnit originalitou, neboť snad v každém ohledu jde o klasickou realtime strategii, ani skvělou grafikou. Nicméně, i tak je to hra dostatečně zábavná na to, aby vás dokázala připoutat, zvláště pak vášnivé stratégy, kteří již dohráli kdeco a stále nemají dost.
