Dungeon Heroes je podzemní labyrint ze staré školy

Parta čtyř hrdinů se vydává do rozsáhlé podzemní spleti chodeb, dveří, pastí a především pokladů, aby nalezla věčnou slávu, nebo velmi rychlou smrt. Ve zdejším podání spíše to druhé.

Byla doba, kdy každá firma, která to myslela s vývojem her vážně, musela mít v repertoáru alespoň jeden dungeon. Dodnes jsou lidé, kteří na tento druh her nedají dopustit. I v této poctě pravým hrdinům má procházení podzemních chodeb nepopiratelné kouzlo, ale je třeba se připravit, že Dungeon Heroes sází na opravdu retro dojem. Obtížnost je vysoká, nároky na hráče ještě vyšší, a tak se nedivte, že vaši bandu sežere obří krysa za první zatáčkou.

Tato hra je ukázkou toho, že pro žánr dungeonů není potřeba vymýšlet kdovíjak originální příběh. Parta čtyř polonahých dobrodruhů vstupuje do podzemních katakomb a hned při vstupu se jim průvodcem a rádcem stane poletující duše jednoho ze zemřelých hrdinů dávnověku.

Protože to byl hrdina statečný a zjevně schopný, zemřel až v nejnižším patře celého komplexu. Po vás samozřejmě chce, abyste si vydobyli slávu tím, že mu donesete drahocenný náhrdelník, který obepíná tlející krk jeho mrtvého těla. Jde se na věc.

Zajímavé je, že ačkoliv si při zapnutí hry vybíráte z devíti hrdinů, kteří se tváří kdovíjak, jen ne hrdinně, nevybíráte si touto cestou přímo jejich povolání. Nejspíš byste tipovali, že chlapík v kápi s holí bude kněz či kouzelník, ale není tomu tak. Všechny postavy vstupují do kobky bez jakéhokoliv vybavení (protože na ně přece nečíhá žádné nebezpečí) a s pěti body dovedností, které můžete rozdělit.

Atributů je šest a nic divokého se nekoná. Síla je pro mlátičky, přesnost a rychlost pro zlodějíčky a inteligence a moudrost pro kouzlící postavy. Odolnost je univerzální a hodí se samozřejmě pro kohokoliv. Hezké je, že těchto šest atributů se dělí do dalších devíti dovedností.

Dáte-li si bodík do síly, zvedne se vám základní útok, fyzická odolnost a navíc získáte malinkatý bonus do kritického úderu. Zvolíte-li inteligenci, zvýší se vám útok magií, dostanete také bonus odolnosti proti kouzlům a navíc nějakou tu výdrž. Takto si rozdělíte partu, jak chcete, žádné přednastavené povolání zde není.

Souboje probíhají na tahy a nepřátelé nejsou během procházení vidět. Hra zkrátka počítá s tím, že na tomto políčku je kostlivec a jakmile jdete kolem, zapne se souboj. Útočí všechny postavy a potom nestvůra. Hra nepočítá s iniciativou, a tak je systém přehledný. Vždycky si však můžete být jistí, že i ta nejhloupější krysa půjde po nejslabším hrdinovi, což je zkrátka ohleduplné.

Zajímavou finesou je možnost transmutace předmětů. V inventáři jsou čtyři políčka, která při smysluplném vybavení můžete použít k vytváření lepšího vybavení. Funguje to i na kouzla. Občas sice najdete nějakou runu, ale ta sama je dost slabá. Když ji však zkřížíte s dalšími kouzly, dostanete občas zajímavé věci.

Dále nacházíte truhly, v nich vybavení a klíče. Otevíráte brány a postupujete dolů. Potud je to klasika. Chodby jsou zamotané a mapu najdete až později, takže si připravte čtverečkovaný papír. Prostředí se sice každou úroveň mění, ale stavba je stejná. Zdi jsou holé a na zemi kromě truhly či pasti nic nenajdete, a proto je Dungeon Heroes dost grafiky chudý. Počítá ovšem s tím, že kvůli podpoře grafických karet tady nejste.

Staromilci se napasou, to je jisté. Ačkoliv nenajdou nic vyloženě nového, atmosféru podzemí si užijí. Ti ostatní budou asi jen nechápavě kroutit hlavou, protože nenajdou dost obsahu, který by je k tomuto žánru přivedl. Záleží na tom, jestli vám tmavé podzemní chodby smrdí jako dobrodružství, nebo jen jako špinavá stoka.