Crazy Pisqorky - nesmrtelné piškvorky

Je jen málo her takových, jako piškvorky. Nikdy vás nezačnou nudit a nikdy v nich nejste natolik dobří, abyste byli sami se sebou spokojeni. Svými kvalitami si piškvorky vynutily už nejedno počítačové zpracování. A nyní se vám do rukou dostává další, tentokrát s téměř původními pravidly.

Nevím, jaká představa se vybaví vám, když si vzpomenete na školní přestávky, ale mně se okamžitě vybaví piškvorkový turnaj. V naší třídě jich proběhlo nepočítaně, přičemž většinou probíhaly vyřazovacím způsobem ala pavouk. Protože soused v lavici fungoval vždy spíše jako sparingpartner, se kterým jste hráli o hodinách, přestávky byly vyhrazeny ostatním protihrá... pardon, spolužákům. Takže ihned po zazvonění se v naší třídě vytáhly tužky, propisovačky a čtverečkovaný papír a už to jelo.

Že takovýto obrázek znáte? Žádný div. Pokud někde piškvorky zdomácněly, tak právě ve školních škamnách. Staly se vášní všech žáků a studentů a noční můrou všech jejich učitelů. Noční můrou proto, že museli prvně jmenované odtrhnout od těch tenkou modrou linkou potištěných papírů, na kterých křížky a kolečka soupeřily o místo se zápisky z jinak poměrně nudných hodin. A tento boj učitelů proti piškvorkám nepřipomíná ani tak Davida a Goliáše, ale spíše pana z La Manchy a jeho větrné mlýny. O tom svědčí skutečnost, že piškvorky ještě žijí, zatímco mnoho vzdělávacích pracovníků raději požádalo o předčasný důchod.

Těžko říci, co studenty tak přitahuje k této jinak jednoduché hře. Nemá ale cenu nad tím nějak bádat, piškvorky budou oblíbené bez ohledu na to, jaký výsledek by z tohoto rozboru vyšel. Nás bude zajímat něco jiného - počítačové zpracování této úžasné hry. Možná si řeknete, že to tady už dlouho nebylo. Snad každý z vás má doma alespoň jeden prográmek, který vám umožňuje hrát piškvorky proti počítači, možná jste si takový program dokonce sami udělali. Vězte ale, že tentokrát to bude něco jiného, než na co jste byli doposud zvyklí.

Ptáte se, kde beru tu jistotu? Crazy Pisqorky jsou totiž na rozdíl od ostatních mírně upravenou původní verzí této stolní hry. Možná si to mnozí z vás ani neuvědomují, ale pravidlo "neomezené pole a kdo má pět v řadě, ten vítězí" je novějšího data, zatímco původní piškvorky jsou již dosti vousaté. Původně měla hra mnohem menší hrací pole, přesněji řečeno pouze čtverec o velikosti 3x3 pole. Ostatní pravidla zůstala beze změn, jen s tou výjimkou, že pro vítězství je zapotřebí dosáhnout tří kamenů v řadě.

Nyní si možná říkáte, že výsledná hra asi musí být pěkně nudná. Na tak malém hracím poli nelze rozvinout žádnou strategii a 99% partií musí zákonitě skončit patem. To si možná myslíte, ale mýlíte se, stejně jako jsem se nejprve mýlil já. On je zde totiž jeden chyták. Poté, co položíte na zvolené pole svůj čtvrtý kámen, tak ten první zmizí. Rázem nastává situace, kdy musíte svoji šedou kůru mozkovou pořádně potrápit, protože kámen, který vám měl zajistit vítězství, náhle není na svém místě a váš protihráč (počítač) je všemi mastmi mazaný a dokáže každého vašeho zaváhání vyžít ve svůj prospěch.

Tak co? Myslíte si, že by vás mohly Crazy Pisqorky bavit? Mne určitě. Neoplývají sice zrovna přenádherným grafickým zpracováním nebo hudebním doprovodem, ale faktor závislosti mají skoro stejně vysoký jako Minesweeper nebo Solitaire. A to už je co říct.