Ceramic Shooter – nestřílečka

Vaše útočné letadlo se rozbilo a jeho dělo nepřestává střílet! A protože jste stále ještě nad domácím územím a s civilními ztrátami je moc papírování, musíte naopak cestou k letišti rozstřílet co nejméně čehokoli.

ceramic_poster

Základní nápad zní tedy originálně a překvapivě slibuje i nějakou zábavu. Však ho také autor, David Sulon, označuje za anti shoot 'em up, čili něco jako nestřílečku. Celé to poletování vidíte ve 2D scrollující perspektivě. Let domovským územím je navíc limitován tím, že na každý ze sedmi levelů máte přiřazený určitý počet zásahových bodů, které nesmí (následkem vaší střelby) klesnout na nulu. Jinými slovy, představte si třeba stařičký Raptor, kde musíte přežít do konce kola a zároveň zničit co nejméně nepřátel.

Protože dělat věci jednoduše je pro vývojáře asi nuda, svou raketku můžete ovládat pouze šipkami, za myš zapomeňte. Tohle je docela nešťastné řešení - přesto, že hra vyžaduje precizní uhýbání a pilotáž skrze překážky, vaše stíhačka umí zavadit prakticky o všechno, co vidíte na mapě a šipky nejsou příliš citlivé. Alespoň, že po explozi dostanete minimální (bodovou) penalizaci a můžete pokračovat dále. Jinými slovy, ovládání šipkami je asi tak efektivní, jako kdyby řidiči rallye vozů drželi volant nohama.  

Obecně je gameplay podobný spíše čemusi jako scrollující verzi flashové hry Escapa (vygooglujte si ji), než že by šlo o autorův nový žánr, nestřílečku. Že čas od času zničíte nějaký barák nebo strom není takový problém. Vždy se totiž pohybujete kupředu tak rychle, že nemáte čas napáchat větší škody. Naopak prolétávání labyrintem stromů/domů/vlajek či uhýbání kmitajícím pixelům je obrovská dřina - stačí jediný škrábanec a čeká vás respawn. Jinými slovy, hra umí místy být napínavá, ale umí být také značně iritující a ubíjející.

Nemám apriori nic proti retru, ale trochu mě u posledních indie her začíná děsit trend dělat grafiku maximálně old skool pixelovatě. Nedávno Stench Mechanics, nyní Ceramic Shooter. Snad je to jen moje chronická paranoia, protože bude-li se doba prací na grafice nadále zkracovat, co nevidět se vrátí éra textovek. Jinými slovy, jak asi sami uznáte, grafika Ceramic Shooteru je v podstatě odpuzující.

Ovšem s grafikou souvisí ještě jedna věc, které si můžete všimnout na jednom z okolních screenshotů a která dost zvýšila celkové hodnocení hry. Design levelů je celý poněkud tripový a většinou i dost náhodný. Zpočátku letíte normálně nad zelenou krajinou a uhýbáte věžákům, ale v pozdějších levelech už musíte kličkovat mezi stromy zavěřenými na nebi (?), vlajkami zavěšenými na nebi (??) popřípadě vás na konci kola čeká boss vypadající jako stará známá disketa (wtf?). To tvoří obzvláště bizardní kombo s přítomnou hudbou a navozuje otázku, ve které části level designování si David Sulton odskočil ke svému dealerovi a ve které si ještě vystačil se svou fantazií. Celkově je level design jak kvalitní, tak zvláštní.

Ačkoliv tedy Ceramic Shooter není doopravdy tak originální, jak si jeho myslí autor, může být zajímavou náplní nějaké vaší volné půlhodinky. A stejně jako jindy, i nyní 'zajímavý' znamená 'má to něco málo do sebe, ale celkově to není nic moc‘.