Berušky - logický rychlík od Anakreonu

Logická hra Berušky od freewarového týmu AnakreoN měla krátce po vydání BonusWebem mezi hráči obrovský úspěch a z desítek tisíc lidí, kteří si ji již stáhli hraje Berušky spousta z nich dodnes. Chcete vědět, co zaujalo zaměstnance všech profesí? Stahujte!

Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko... zpívalo se v jedné písničce, jejíhož autora poslechli čeští programátoři a Berušky nahnali ze silnice přímo do Vašeho počítače.

Není od věci, když se někomu něco povede. Třeba jako netoliko známému vývojovému týmu Anakreon. Ten si za cíl vytyčil stvoření nové logické hry. Historie logických her je dlouhá, předlouhá. Ostatně stejně jako historie počítačů samotných. Ta, o které dnes budu psát se jmenuje Berušky (jak jste si zajisté přečetli v nadpisu) a je to česká a velmi povedená hra.

Pokud si teď říkáte, že vám ten název něco říká, máte pravdu. Anakreon se s ní chtěl ukázat již v roce 1997. Možná ale, že je mnohem moudřejší, že přišla mezi vás potenciální hráče až nyní. V již zmiňovaném roce totiž vyšel, co se týče logických her, poměrně úspěšný titul Boovie, který by nejspíš odsoudil Berušky do propasti zapomnění. Ostatně za ty dva roky vývoje se mnohé změnilo a to určitě k lepšímu.

Tak se tedy těm mrškám koukněme na zoubek... Jejda, mají vůbec obratlovci zuby? Na to se budu muset někdy kouknout :-). Z biologie jsem nikdy neprospívala. Jak už jsem se zmiňovala, Berušky jsou logická hra. A u logické hry na grafice, řekněme, většinou příliš nezáleží. Přesto se ale grafikům podařilo vytvořit sice jednoduchou, ale líbivou grafickou úpravu úrovní, která právě tak akorát dotváří náladu hry. Neopomenutelná je samozřejmě i hudba. Je nápaditá a můžete si dokonce vybírat. Na její tvorbě se podílelo mnoho lidí a je to také vidět (tedy, slyšet).

Teď k jádru hry. Vaším úkolem bude dostat vaše chitinové miláčky ven z jakéhosi bludiště. Zdá se to být jednoduché? Zdání klame. V této činnosti se vám budou snažit bránit desítky předmětů - tedy od beden či sudů, které můžete zlikvidovat pomocí výbušnin nebo kyseliny (jak jinak si vysvětlit podivně zářící zelenou tekutinu v barelech označených tím zvláštním černo-žlutým znakem, tolik známým ze hry Duke Nuke), nebo kameny, přes které se dostanete jedině pomocí krumpáče. Ten a mnoho dalších předmětů budete nacházet různě poházené po herní ploše. Na té také naleznete (otázka jestli se k nim i dostanete) klíče ke dveřím z úrovně ven. Ven z té temné cely plné podivných předmětů, ven, do přírody, ven za sluníčkem...ech, promiňte nechala jsem se unést. Zpět ke hře.

Zdá se ale, že jsem úplně zapomněla na hlavní hrdiny, respektive hrdinky - kdyby to byli oni, hra by se přece jmenovala Berušáci, nemyslíte? Celkem jich tedy můžete ovládat pět. Jejich počet ale závisí na druhu úrovně, nad kterou si budete lámat vaše mozkové závitky. Pro zpřehlednění jsou každá jinak barevná a toto rozdělení je důležité i pro několik libůstek patřících ještě k předešlému odstavci. Mezi předměty, které se vám budou snažit znemožnit ochod na svobodu, jsou i různá barevná dvířka. Některá jsou na klíč a některá nejsou na klíč, ale pustí jen berušku stejné barvy (tak a máme tu jasný příklad barevné diskriminace, to zase budou nepříjemnosti s Evropskou unií). Toto všechno budete ovládat pouze z klávesnice šipkovými klávesami, spolu s ALTem (zrychlení), TABem pro přepínání mezi beruškami a ESC, které vás dostane do hlavního menu. To obsahuje kromě ukončení hry i uložení pozice, nahrání pozice a restart levelu, který rozhodně nejednou užijete. Takže myšičku nechte klidně spinkat.

Jsou malé, jsou roztomilé, ale nejsou animované. Je to drobnost, která mi ve této hře možná trochu chybí. Ano grafika splňuje účelnost, ale k hratelnosti samozřejmě přispívá i drobné odreagování hráče a to podle mne přináší třeba i animace. Co se dá dělat, snad se někdy v budoucnosti dočkáme i druhého dílu ve kterém budou berušky ještě menší, ještě roztomilejší a ještě... animované.

Posloupnost úrovní záleží jen a jen na vás. Tedy na vaší volbě obtížnosti - kromě klasického rozdělení: lehká/střední/těžká tu je ještě trénink a úroveň speciální - nemožná. Za její vyřešení autoři nabízí počítač Pentium III Xeon s grafickou kartou 3DLabs Oxygen GMS. Komu by se ale tuto úroveň podařilo vyřešit dokonce do 147 kroků, dostane nádavkem čtyřiadvaceti palcový monitor. A ještě jedna malá poznámka - tato úroveň opravdu není dohratelná. Jednotlivé úrovně jsou označeny heslem a tudíž, pokud si heslo zapamatujete, můžete příště začínat rovnou od té které úrovně budete chtít - ovšem po zadání správného hesla v hlavním menu :-). Myslím, že kdyby byly všechny pospojovány do jedné velké kampaně, možná by to vše bylo poněkud jednodušší, ale proč dělat věci jednoduše, když to jde i složitě - jak kdybyste neznali heslo, jež by měl obsahovat i národní znak.

Celý tento projekt provází soutěž. Mě se při zjištění tohoto faktu vybavila souvislost s hrou Fish Fillets, protože pravidla soutěže jsou prakticky stejná. Musíte co nejméně kroky vyřešit všech dvacet úrovní. Pravidla soutěže naleznete v dokumentech připojených ke hře, za poznámku ale přinejmenším stojí i fakt, že se hraje o pět plných her (mezi jinými Parkan či Polda) a uzávěrka soutěže je už 1. prosince 1999. Soutěže se bohužel redaktoři BonusWebu zúčastnit nemohou a tak mám pro tentokrát opět smůlu.

Ještě před úplným koncem se nesmím zapomenout zmínit o editoru, který hra obsahuje. Práce s ním je jednoduchá a pomocí něj můžete vytvářet i ty nejděsivější úrovně, které kdy váš harddisk zažil. Je potom jednoduché vaši úroveň zkopírovat a pochlubit se s ní třeba u jiného hráče Berušek, nebo ji poslat autorům na email [e-mail], aby ji tito mohli umístit na domovskou stránku hry (http://berusky.bonusweb.cz) a nabídnout ji i ostatním hráčům.

Tak a na konec shrnutí: hra je po grafické i zvukové stránce moc pěkná, pár bodíků navrch získalo i to, že tato hra je česká, obtížnost je vysoká i přestože autoři tvrdí: "I těžké úrovně nejsou obtížné, když člověk ví jak na to". Animace mi zde opravdu chybí, ale další dávku bodíků si získal i editor úrovní. Co dodat? Myslím, že se určitě budu těšit na další výtvor těchto autorů, protože, zdá se, pochopili tu věčnou pravdu, že v jednoduchosti je krása. A možná ještě: neberte to, když je to zadarmo!