Winter Burrow byla mou poslední smluvenou schůzkou letošního Gamescomu a na rovinu, chvíli jsem přemýšlel, že se z ní nakonec omluvím. Hra sice byla představena v rámci opulentní červnové konference Xboxu (viz náš článek), ale oproti většině tam ukázaných blockbusterů působila dost lacině. Ne snad, že by vypadala vyloženě špatně, ale rozhodně ne jako něco, co by mělo potenciál oslovit široké davy.
Na rozdíl od většiny survival her má Winter Burrow pohodovou atmosféru.
Nakonec jsem jí přeci jen dal šanci a nelituji. Pod roztomilou grafikou se skrývá chytlavá náplň, která je založena na opatrném průzkumu okolního světa. Hrajeme za malého myšáka, který se vrací po smrti svých rodičů z města na venkov, kde se o něj má postarat teta. Jenže její příbytek je v troskách a ona sama nezvěstná, myšák se tedy musí o sebe postarat sám.
Prvním úkolem je rozdělání ohně a zvelebení improvizované garsonky tak, aby se v ní dalo pohodlně žít. V podstatě to znamená, že budete ze svého příbytku vyrážet ven za surovinami a zásobami, z nichž lze vyrábět potřebné předměty. Nejprve bude potřeba sehnat dřevo na výrobu prken, z trávy lze zase vyrobit vlnu, jakmile se vám podaří opravit krb a a křeslo, rozšíří se vám výrobní možnosti. Z vlny lze vytvořit lano případně uplést svetr, z prken zase bednu umožňující hromadit větší zásoby a také opravit rozbitý most přes nedaleký potok, což zase notně zvětší akční myšákův akční rádius a uvolní cestu k novým druhům surovin.
Jediným problémem, se kterým se zde z počátku setkáte, je fakt, že suroviny venku pomalu docházejí a tak je potřeba dělat výpravy do čím dál větší vzdálenosti od svého příbytku. Venku je ovšem pořádná zima a pokud se nestihnete vrátit včas, nemilosrdně umrznete. Více než občasní hmyzí nepřátele vás bude trápit velikost lesa, kde se dá snadno zabloudit, vaše stopy totiž nevydrží dlouho a pomalu se zasypávají sněhem.
I přes to, že hrajeme za myšího sirotka bojujícího o holý život, je hraní WInter Burrow spíš pohodové. Poctivá kreslená grafika působí jako ilustrace z dětských pohádkových knih, dialogy s ostatními lesními zvířátky (bohužel nenamluvené, ale to se do vydání může změnit) jsou plné optimismu.
Jediné, čeho se bojíme je, aby poměrně jednoduchá herní smyčka dokázala udržet celou zhruba 12hodinovou hru, Možná pomůže příběh, který v tomto žánru není moc obvyklý a nějž je dáván veliký důraz.
Jak to dopadne se dozvíme až příští rok, kdy hra vychází na PC a xboxy.
