- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zkoušel jsem VFX1 a přišlo mi to jako hrůza. Spíš než nízké rozlišení displeje bych viděl problém ve ztrátě orientace a následně snaze padnout.
skoušelo to spousta společností před tim (virtual boy) a neuspeli nemyslim si že tohle bude nějak lepší...pro mě bude prostě klávesnice a myš to pravé :)
Článek je doslova nabitý tecnickými informacemi . Na obrázku něco, co vypadá jako zpětné zrcátko a až na konci článku se objevuje výraz "virtuální hemy".
Koukám, že mi tam chybí pár písmenek.
Hezké, ale stále mi v hlavě zní jedna myšlenka: Dokonalá virtuální realita bude dokonalá droga. Kam se hrabou všechny chemikálie. Ve chvíli, kdy se virtuální realita stane nerozlišitelnou od té skutečné reality (předpokládejme chvíli, že nežijeme v Matrixu :) ), jakou budu mít motivaci virtuální svět byť jen na chvíli opustit? Mám s nejistým výsledkem hučet celý večer do nějaké slečny, nebo se věnovat té naprogramované, která bude z podstaty věci dokonalá? Dokud je ta virtuální holka shlukem pixelů na obrazovce, je volba jasná. Ale co ve chvíli, kdy je nebudu schopen rozlišit?
Já se spíš bojim toho, že bude ještě hůře rozlišitelné virtuální realitu od té skutečné. Myslím tím tedy hlavně pro duševně zaostalejší jedince s takovými sklony, když takoví se nechají ovlivnit už i obyčejným PC...Dále jsou tu rizika typu epileptický záchvat apod., ale to vše asi lze řešit nějakým upozorněním u výrobku...