I když se ve videohrách točí více peněz než ve filmovém průmyslu, spousta lidí na ně stále hledí skrze prsty a opovrhuje jimi, jakožto primitivní zábavou pro malé děti. Dobře vidět je to například na mediálním pokrytí výročních ocenění. Zatímco o Oscarech se dozvíte prakticky všude včetně televizních zpráv, o ceremoniálu obdobně důležitých Game Awards mimo oborových novinářů nepíše nikdo. A to byl letos mezi nominovanými poprvé i český zástupce Kingdom Come.
V Asii jsou v tomto ohledu už ovšem mnohem dále a jmenovitě Jižní Korea je hrám zemí zaslíbenou. Interaktivní zábava je tam větší mainstream než televize, hraje tam téměř každý, ostatně jen s minimální nadsázkou se říká, že korejským národním sportem je Starcraft (ve skutečnosti je to Taekwondo). Nyní se ovšem tamní herní scéně dostalo prestižního uznání i z politické scény, a to rovnou z té nejvyšší úrovně.
Při předávacím ceremoniálu Korejských cen za populární kulturu a umění, nad nimiž drží záštitu tamní ministerstvo kultury, sportu a turismu, obdržel prezidentskou pochvalu režisér hry Stellar Blade Kim Hyung-tae. Podle zpravodajského portálu Daum byl ředitel společnosti ShiftUp oceněn za „posílení globální konkurenceschopnosti korejského duševního vlastnictví v oblasti her“, a to především díky své práci na hrách Stellar Blade a Goddess of Victory: Nikke.
Dlužno říct, že význam hry Stellar Blade je spíše finanční než umělecký, jde totiž o vcelku přímočarou mlátičku, která se od desítek podobných liší jen tím, že je její hrdinka bez obalu prezentována jako sexbomba (viz naše recenze).
Podoba hlavní postavy přitom byla vytvořena pomocí telemetrie skutečné ženy, která kvůli tomu strávila před objektivy kamer dlouhé hodiny. Jde o jihokorejskou modelku Sin Če-un, které byl pro potřeby hry pouze dodatečně vyměněn obličej, jinak jde o kopii jedna ku jedné. Už tak sexy hru si pak lidé na PC ještě vyšperkovali pomocí neoficiálních modifikací, které odhalují i to málo, co bylo v originálu zakryto (viz náš článek).
Každopádně pro tamní herní scénu je toto ocenění veliká věc, a tak se vyloženě nabízí myšlenka, jestli by něco takového bylo možné i u nás. Tak uvidíme, třeba se tu v budoucnosti najde někdo šikovný, kdo bude pomocí nějaké videohry ve světě šířit povědomí o české historii a kultuře, toho by si nějací politici třeba mohli všimnout.
























