Nedostatečné kapacity výrobců počítačových čipů, pandemie covidu a růst ceny kryptoměn udělaly z herního hardwaru nedostatkové zboží. Poptávka masivně převyšuje nabídku, což nahrává překupníkům, kteří se všeobecného nedostatku nestydí využít ku svému finančnímu obohacení. Tzv. scalpeři ve velkém skupují vzácné grafické karty a konzole nové generace a pak je obratem prodávají s přirážkou čítající desítky, občas i stovky procent.
I díky překupníkům není v oběhu tolik konzolí, kolik po roce od vydání mohlo být.
Namísto aby přinášely radost, hromadí se konzole v rukou překupníků, kteří spoléhají na to, že se lidem už po více než roce od jejich uvedení nechce dále čekat. Asi není potřeba blíže vysvětlovat, že mezi hráčskou veřejností tito vykukové nejsou zrovna nejoblíbenější, nicméně taková už jsou pravidla a zda koupit za takovýchto podmínek si každý může svobodně zvolit sám.
Kolik lidí si tímto morálně diskutabilním, nicméně legálním způsobem přivydělává, je jen obtížné zjistit, britská televizní stanice SkyNews ovšem jednoho takového obchodníka našla a vyzpovídala.
Čtyřiadvacetiletý Jack Bayliss sice není vyloženě skalper, je ovšem autorem softwaru, který jim výrazně usnadňuje život. Pravidelně totiž aktualizuje seznam obchodů, kde mají konzole skladem, a tak se k nim dokážou dostat dříve než běžní zákazníci. A jak tedy své podnikání obhajuje?
Nejprve je nutné upozornit, že sám Bayliss se vidí jako klasický obchodník, nikoliv jako zbytečný článek distribučního řetězu, který zákazníkům nepřidává žádnou další hodnotu. Svým klientům prý jen umožňuje podnikat a vytvářet si vedlejší příjem. Někteří jsou v tom prý dokonce tak úspěšní, že díky jeho softwaru opustili své skutečné práce a skalpování dělají na plný úvazek. „Tráví více času s rodinou, se svými dětmi. Měli jsme lidi, kteří si mohli zrekonstruovat dům, koupili dětem prolézačky, manželkám nová auta, sobě nová auta,“ připomíná Bayliss, že i skalpeři jsou jen lidé.
„Pro mě není vlastnictví PS5 nebo Xboxu nutností, ale luxusem. Pokud si můžeš dovolit utratit 450 liber, utratit dalších 100 liber (cca 3 000 Kč) by mělo být celkem marginální,“ argumentuje Bayliss z pozice člověka, který si takto vydělal už zhruba 1,7 milionu korun, a dodává: „Podívejte se na každý krok dodavatelského řetězce. Každý si někde přidává svoji marži. Zboží se neprodává za nákladovou cenu. To je kapitalismus.“
A má samozřejmě pravdu. Dokud se totiž najdou lidé, kteří se před vytáhnutím peněženky alespoň trochu nezamyslí, kam jejich peníze poputují, tento problém nezmizí. Naopak, bude se ještě zhoršovat, jak ukazuje například nastupující Steam Deck.
Jediným účinným způsobem, jak tyto praktiky vymýtit, je nepodporovat je a ještě si chvíli počkat. Ono to ani nemusí být příliš těžké, ty opravdové next-gen hry zatím ještě nepřišly a u multiplatformových není ten skok dopředu natolik výrazný, aby se někdo musel cítit ukřivděn. Prostě nechte ty lidi, kteří se vám smějí do obličeje, sedět na jejich zásobách, je jen otázkou času, než na vás přijde řada z oficiálních zdrojů.
