Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVlaada Chvátil patří mezi nejúspěšnější české herní designéry – a zároveň je příkladem autora, kterému došlo „poměrně pozdě“, že vymýšlení her už není jen zábava.
Dlouho to měl v životě hodně rozkročené: živila ho práce kolem počítačových her, deskovky dělal „jako koníček“. Naplno se rozhodl až v roce 2007, kdy vzniklo nakladatelství Czech Games Edition. „Když to chcete dělat pořádně, tak to musíte dělat jako hlavní práci,“ vysvětlil v Rozstřelu.
Krycí jména byla šťastná náhoda
Zlomovým titulem v jeho herní kariéře se stala legendární Krycí jména – hra, která firmě dlouhodobě nejvíc vydělává. Chvátil ji popisuje jako fenomén, který nezmizel po jedné sezoně. „Je to až trošku nefér,“ přiznává.
Zatímco jiné hry podle něj představují roky práce, Krycí jména vyrostla z jediného nápadu. Na herní akci si sehnal papír, natrhal ho na kousíčky, napsal slova, nakreslil mřížku a „za pár hodin se hrála první hra“.
V tu chvíli prý netušil, co z toho bude – jen cítil, že to bude bavit lidi kolem něj. Dnes mluví o číslech, která zní až neuvěřitelně: všech verzí Krycích jmen se dohromady prodalo zhruba 17 milionů kusů.
AI jako slovník
Na otázku, jestli mu do designu mluví umělá inteligence, odpovídá střízlivě: AI neumí poznat, že hra bude dobrá. Využívá ji ovšem jako jazykovou berličku – třeba když hledá anglický název karty v určitém stylu. „Jediným problémem je to, že AI vám pochválí skoro všechno, což nepomáhá.“
O to preciznější je jeho vlastní systém ověřování. Než hra dojde k lidem, musí projít dlouhou sérií zkoušek – a často začíná u něj samotného. Pokud to jde, hraje ji sám se sebou: naprogramuje si jednoduchou „simulaci herního stolu“, aby nemusel pořád tisknout a vystřihovat prototypy.
Pak přichází online testování s přáteli i komunitou. „Ty hry se zahrají třeba tisíckrát, ještě než vyjdou,“ říká. A nejde jen o dojem – u digitálního testování se sbírají data, která ukážou, zda není třeba některá karta příliš silná nebo naopak zbytečně slabá. Cíl je jasný: nedělat jen něco, co zaujme, ale něco, co vydrží.
Stínadla míří do světa
Jeho aktuální novinkou jsou Stínadla – hra, se kterou za ním přišlo Albi a nabídlo mu foglarovské téma. Chvátil přiznává, že automatické „ano“ nedává nikdy. Nechce slibovat, dokud nemá nápad, který funguje.
Hostem pořadu Rozstřel byl Vladimír Chvátil, český vývojář a designér deskových a počítačových her.
Nakonec ho ovšem projekt chytil i osobně: Foglar podle něj ovlivnil několik generací a pro autora je výzvou dostát atmosféře knih i autorskému odkazu.
 |
Inspirace pro něj byla přímá – hra vychází z knihy Stínadla se bouří a přenáší do hraní výpravy, úkoly, tajemství i střety s Vonty. Scény se ovšem pokaždé skládají jinak, aby každá partie byla novým dobrodružstvím.
A když přijde řeč na peníze a na to, kolik si vymýšlením her vydělal, Chvátil to uzavírá větou, která ho vystihuje víc než prodeje a žebříčky: „Nevymýšlím deskové hry proto, abych je prodával. Prodávám je proto, abych je mohl dělat.“
