Pokud bych chtěl titul Republic: The Revolution charakterizovat podle jeho grafického zpracování, pak je to hra na Boha. Dívám se na svět z obrovské výšky a jen stěží mohu rozeznat jakékoliv známky života dole pode mnou. Když se mi zachce, prohlédnu si i jednotlivé lístky květin vystavených za okny. Mohu však nahlédnout i mnohem dál a pozorovat každého z miliónu obyvatel této země. Vím o nich vše. Oni však o mě ani netuší. Zatím. Nejsem bůh, možná ďábel, ale to bych asi přeháněl. Jsem člověk z masa a kostí, toužící po moci a schopný pro to udělat vše. Jsem nenasytný a nedočkavý, nedoporučuji vám v čemkoli mi odporovat. Má politická kariéra je přede mnou a nic mi nezabrání splnit si své dávné předsevzetí. Budu vaším prezidentem, potrvá to sice ještě pár měsíců, ale nikdo mi v tom nezabrání. Vy sami mě budete nadšeně podporovat a volit - hlupáci, uvidíte, jak si s vámi pohraji. Dostatek peněz a absence svědomí budou mými nejlepšími pomocníky...
Píše se rok 1990. Neuvěřitelné se stalo skutečností - Sovětský svaz se rozpadl. Vznikají desítky autonomních republik a začíná boj o moc. Vy jako jeden z obyvatel republiky Novistrana jste ucítil svou životní šanci. Cesta k moci nebyla nikdy tak otevřená jako nyní. Zakládáte novou stranu a pouze s malou místní podporou začínáte uskutečňovat svůj sen. Nejste však zdaleka sám. Vzniká 15 dalších stran, spolků a frakcí. Všechny mají stejný cíl. Současný narychlo ustanovený prezident usíná každým dnem hůře.
Hru Republic: The Revolution je možné označit za strategii politického boje. Doba, kdy se strategie vyznačovaly jednoduchou a funkční grafikou, je ale naštěstí již dávno pryč. Čas, kdy vizuální zpracování počítačové strategie bude převyšovat konkurenty bez rozdílu žánru, právě klepe na dveře. Po shlédnutí zveřejněných screenshotů z tohoto projektu jsem o tom zcela přesvědčen. Celý svět čítající jeden milión obyvatel budete moci sledovat z jakéhokoliv místa, 
které vás napadne. Je možné oddálit pohled natolik, že se na svou zem díváte téměř z družice a na obrazovce můžete naráz spatřit až 2000 km2. Plynulým přiblížením docílíte zobrazení takové míry detailů, o které se vám doposud ani nezdálo. Bude vám umožněno prohlížet si jakékoliv z 50 měst, jakýkoliv z tisíců dopravních prostředků, včetně metra a každého z miliónu obyvatel vaší země. Je jen na vás, zda budete sledovat jejich každodenní shon, vyzvedávání dětí ze školky či nákupy nezbytných potravin. Hra bude podle slov tvůrců myslet na vše. Vaším úkolem však není pozorovat obyvatele Novistrany, ale měnit jejich názory. Přesvědčit je, že právě vy jste jejich jediná šance, ten správný vůdce, kterého stát potřebuje.
Vaše cesta za konečným vítězstvím se nese přesně podle hesla: "Není důležité, kdo jsi, ale za koho tě mají." Za peníze si lze koupit každého. Bez několika slavných tváří, generálů armády a podpory duchovních, se to rozhodně nepodaří. Vaši rivalové se však připravují také. Bez rozdílu, zda se jedná o živé hráče nebo počítačem vedené protivníky je potřeba přejít do ofenzívy. 
Některé zdiskreditujete, s jinými se spojíte, slabší soupeře zastrašíte a ty nejnebezpečnější - nechť je jim země lehká - rčení, že politiku nelze dělat v rukavičkách přece platí u vás na východě dvojnásob...
Kromě inteligentních obyvatel, simulace dopravního ruchu ve městech a adekvátně reagujících politických stran, bude v této hře zabudován ještě jeden inteligentní mechanismus. Jedná se o počítačem kontrolovanou hudbu, která odpovídá předváděnému stylu získávání moci. Proslýchá se, že bude možné ve hře zaslechnout i několik velmi krásných a poetických melodií - to je alespoň slabá útěcha pro ty, kteří věří že tam nahoru se lze dostat s otevřeným srdcem a náručí. Nedá. Stejně, jako nám počítačovým hráčům stačí střílet z brokovnice jen na obrazovkách monitorů, ti duševně zdraví z nás si ušpiní ruce a odříznou poslední zbytky svědomí také pouze virtuálně. Do našich propagandistických činů a demagogických prohlášení nám však bude vyhrávat jiná muzika - budou to soundtracky z Tarantinových filmů?
