Digitální obchod Steam přetéká zbytečnými hrami, mezi kterými si ty kvalitní jen těžko hledají cestičku. Kurátoři nad prodávaným obsahem už dávno ztratili kontrolu a tak dali před několika lety otevřeně najevo, že nemají problém prodávat v podstatě jakýkoli titul, který půjde spustit a nebude obsahovat virus. Porno, nechutnosti, extrémní násilí? Není problém, vždyť je to „jen jako“, a pokud to neodporuje zákonům… Nakonec se ale ukázalo, že i Steam má přece jen jisté hranice, za které odmítá zajít.
Jako jeden z prvních se o tom přesvědčil nezávislý tvůrce vystupující pod nevinnou přezdívkou Desk Plant (stolní rostlina), jehož Rape Day v roce 2019 vyvolal obrovskou vlnu odporu a tak nikdy oficiálně nevyšel. Ne tedy, že by tomu autor nešel naproti – hlavním hrdinou této vizuální novely totiž měl být sadistický sériový vrah a deviant, který v postapokalyptickém světě zaplněném nemrtvými obtěžuje, znásilňuje a zabíjí ženy. První obrázky jasně nasvědčovaly, že to nebude žádné veledílo, na druhou stranu je nutné přiznat, že Desk Plant byl od začátku otevřený a neschovával se za dvojsmysly. Pro hru na Steamu dokonce vytvořil několik do té doby neexistujících tagů, jako třeba incest a nekrofilie. Na stránkách se pak snažil vysvětlit, že i podobné „niche“ žánry mají na světě své místo a ta čtyři procenta sociopatů, která se v naší společnosti vyskytují, si také zaslouží svoji hru.
Místo krve sliz, mrtvoly nahradili roboti. Jak se cenzurují násilné hry |
Ostatně v umění není podobná prvoplánovitá kontroverze žádnou novinkou, například v šedesátých letech podobné pohoršení vyvolávaly „giallo“ italské horory, z tuzemského prostředí zase můžeme vzpomenout na deset let starou kauzu rapera Řezníka, jenž způsobil morální paniku v anketě Slavík (viz dobový článek kolegů z kultury).
Jak se dalo očekávat, hra o znásilňování narazila ve většinové společnosti na obrovský odpor. Vznikly petice požadující zákaz prodeje, které veřejně podpořila ředitelka společnosti Change.org i několik členek britského a skotského parlamentu. Steam nakonec vyměknul a Rape Day z nabídky odstranil, a to i přes to, že i autor podlehl tlaku a ze hry odstranil nejkontroverznější scénu, během níž bylo zavražděno dítě.
„Respektujeme touhu vývojářů vyjádřit se ... ale tento vývojář si zvolil takový obsah a způsob prezentace, že je pro nás velmi obtížné, abychom mu v tom dále pomáhali,“ zdůvodnili tehdy moderátoři své rozhodnutí. Jestli si mysleli, že tím kauza skončí, byli ovšem na velkém omylu. Banální vyjádření se stalo předmětem kritiky ze všech stran. Desk Plant se navíc nechal slyšet, že zkusí najít jiné kanály, skrz něž by své dílo mohl šířit.
A o pět let později jeden takový skutečně vznikl. Neustálé dohady nad tím, co se smí a co nesmí, museli pravidelně řešit i v polském studiu Madmind, které proslulo mimořádně brutálními kousky jako Agony (naše recenze) nebo Succubus (naše recenze). V těch najdeme takové libůstky jako šlapání po miminkách, znásilňování démonek nebo vypichování očí, na Steamu kvůli tomu seženete jen jejich cenzurované verze. Ty si až následně můžete „vylepšit“ oficiálním patchem, který všechny nechutné scény do hry vrátí.
Vývojářům po letech došla trpělivost, a než aby se někoho museli stále doprošovat, spustili vlastní digitální obchod Madmind Store (odkaz). „Náš obchod je oázou umělecké svobody a odpovědí na žádosti fanoušků našich her, kteří si vzhledem k místu svého bydliště nemohli koupit mnoho našich kontroverzních děl určených dospělému publiku,“ vysvětlují vývojáři motivaci pro vznik vlastní platformy.
Ano, kauza Epic Store (viz náš článek) ukázala, že hráči další klienty nechtějí, Madmind ale necílí na klasické publikum a tak by jim to i mohlo projít. Nikde jinde totiž neseženete například hru Sharp X Mind od vývojářů s výmluvným názvem Eat people, not animals (Jezte lidi, ne zvířata), kde hrajete za odsouzeného násilníka, na němž jsou prováděny vědecké pokusy.
Pár dnů po spuštění jsou jinak v obchodu jen tituly od Madmind, ani těch ale není málo. Kromě výše zmíněných si zde můžete za ceny kolem 250 korun předobjednat například Nymphomaniac – Sex Addict (hrajeme za démonem posedlou prostitutku, která musí plnit přání svých zvrácených zákazníků), Tormentor (hlavní hrdina je výrobcem a producentem brutálních snuff filmů) nebo Paranoid (o alkoholikovi závislém na prášcích, který se v samotě svého bytu pomalu upijí k smrti, než ho vyruší znetvořené prostitutky). Jestli nakonec Rape Day někdy skutečně vyjde, tak nejspíš tady.