Devět z deseti beduínů vám potvrdí, že písek je pěkná mrcha. Všude vleze, šimrá, škrábe a najednou máte vlka až na záda, ani o tom nevíte. Devět z deseti volejbalistů vám potvrdí, že písek je sice pěkná mrcha, ale že se s ním dá zažít spousta legrace. Můžete do něj padat, skákat a to vše bez nějaké hrozby vážnějšího zranění. Deset z deseti plážových fotbalistů vám sdělí totéž, protože v pískovišti mohou bez problémů padat, dělat skluzy, nůžky a další skopičinky.
A o tom je přesně plážový fotbal. Tato odnož klasické kopané, oblíbená zejména v Jižní Americe, se dočkala oficiálních pravidel v roce 1993, kdy je představila IBSA (International Beach Soccer Association). O rok později byla založena profesionální soutěž, skládající se z mezinárodních turnajů různých národních lig. V počátcích dokonce pomáhali zvednout popularitu tohoto dynamického sportu svou účastí i již trochu vyčpělé, leč diváky stále vábící hvězdy Eric Cantona, Romario či Zico. A jak vůbec takový plážový fotbal vypadá? Hřiště, které je podobně jako v plážové odbíjené ohraničeno barevnými páskami, je dlouhé 37 a široké 28 metrů. Hraje se na pět hráčů, přičemž střídat se může téměř libovolně, hráči nemají žádnou výstroj (povoleny jsou jen měkké chrániče kotníků) a hraje se většinou bosky. Zajímavostí jsou modré karty, které jsou jakýmsi mezistupněm mezi žlutými a červenými. Celková hrací doba je 
rozdělena na tři třetiny po dvanácti minutách, přičemž časomíra se při každém přerušení zastavuje. Je vidět, že pravidla se trochu podobají těm hokejovým, což lze naštěstí říci i o hratelnosti. Hra je rychlá a dynamická v vzhledem k obtížnému měkkému terénu se míč velmi často pohybuje vzduchem, což dovoluje hráčům různé akrobatické kousky a oku lahodící finesy, za které by se nemusel stydět nejeden shaolinský mnich. Tomu také odpovídají statistiky hovořící o jedenácti gólech za zápas a střele na branku každých třicet vteřin.
Pro Beach Soccer vám nabídne několik klasických možností. Budete si moci s jedním z 32 národních týmů zahrát celou sezónu, arkádový survival nebo si oťuknout soupeře v exhibičním utkání, ovládání si pak vyzkoušíte ve čtyřech tréninkových módech. K dispozici bude samozřejmě také editor, ve kterém si jednoduše vytvoříte svůj vlastní turnaj či ligu. Zápasy se budou, bohužel, odehrávat jen ve čtyřech lokacích (v Riu, Marseille, Benátkách a Bangkoku), což je opravdu málo, přestože autoři tvrdí, že každá z nich bude mít svou originální a jedinečnou atmosféru, podbarvenou rozdílnou zvukovou kulisou a odlišným projevem místních komentátorů :-).
Po technické stránce by neměl Pro Beach Soccer nikterak zaostávat. Autoři prý poctivě motioncapturovali s borci ze španělského týmu, 
čehož je výsledkem asi tisícovka animací, takže hráči (složení až ze 7000 polygonů) by se na hřišti rozhodně neměli pohybovat jako banda zobmie. Určitě pak potěší spousta detailů zaručujících, že sportovci nevypadají jako plastové figuríny – černoši jsou černí, běloši bílí, někteří nosí šátky, jiní čelenky, či sluneční brýle. Hlavními trumfy, na které autoři sázejí, by ale mělo být jednoduché a intuitivní ovládání a především pak rychlá a přímočará hratelnost, tolik specifická pro všechny dobré arkády.
Vývojáři z firmy Pam Develompent (fungující pod distributorskými křídly francouzského koncernu Wanadoo) by nám měli tento sportovní titul se zřetelnými konzolovými prvky (hra vyjde multiplatformově – kromě PC i ve verzích pro XBOX, PS2 a GBA) představit už v listopadu letošního roku. Můžeme jen doufat, že jim podaří věrně převést dynamiku tohoto mladého sportu na naše monitory (a televize), a že hratelnost převáží předpokládané nedostatky v podobě malého počtu hřišť a hracích módů.
