Akční hra Phantom Blade Zero byla poprvé představena veřejnosti během hlavní tiskové konference Playstationu v loňském roce (viz náš tehdejší článek). Nevypadala tehdy špatně, ale na druhou stranu ani nijak výjimečně, prostě od pohledu další „soulsovka“ ve které se mlčícím hrdinou probojováváme skrze zástupy monster a čas od času narazíme na nějakého drsného bosse, jehož poražení vyžaduje poněkud sofistikovanější taktiku.
Phantom Blade Zero působí jako kombinace Niohu a Devil May Cry.
Vizuálně hra nejvíce připomíná dvoudílnou sérii Nioh, jen místo japonského folkloru je inspirována tím čínským. Jak aktuálně ukazuje překvapivý hit Black Myth Wukong (viz náš článek), mezi lidmi je o tuto tematiku obrovský zájem a tak jsem na Gamescomu obětoval oběd, abych si v nečekaně uvolněném „slotu“ mohl hru vyzkoušet na vlastní kůži. Rozhodně nelituji a to nejen proto, že potřebuji zhubnout.
Pojetí nenápadného stánku mi připomnělo způsob, jakým se před dvěma lety na stejném místě prezentovala žánrově spřízněná Lies of P (viz naše recenze), žádné veliké dekorace, prostě pár playstationů s obrazovkami a snad až přehnaně uctivé slečny, které s úsměvem dokážou odmítat nápor valících se davů.
Hra je inspirována čínským folklorem, o příběhu však vývojáři zatím mluvit nechtějí.
Samotná ukázka začala poněkud syrově, žádné veliké tlachání nebo úvod do děje, tady máš ovladač, támhle jsou nepřátelé a pojď. Na druhou stranu o čem se vykecávat, na první pohled jde o žánrovou klasiku. Většinu obsahu bude tvořit boj zblízka proti zástupům nepřátel, přičemž vše se točí kolem vhodného časování útoků a úskoků. Musíte najít slabinu v obraně nepřítele a poté ji maximálně využít. Specifika místního souboje jsou v tom, že na rozdíl od většiny her žánru zde neplánujete jednotlivé údery, ale celá (mimochodem velmi efektní) komba. Hra vás navíc tlačí k tomu neustále přehazovat mezi dvojicí hlavních zbraní a nabíjet tak speciální útok, jež zpravidla vyřeší každý problém. Zní to složitě? Je to složité. Ale ne vyloženě soulsově složité, prostor na chyby tu jistý je a zástupy slabších nepřátel lze řešit nahodilým mačkáním tlačítek jako třeba v sérii Devil May Cry.
Ke hraní jsem dostal k dispozici jednoho z vývojářů, kterému mé přirovnání udělalo radost. Ano, podstatnou částí kouzla Phantom Blade Zero má být obtížnost, nutící hráče vycepovat své reflexy na maximum, na druhou stranu nikdy by nemělo dojít k frustraci. Odpadá například respawn nepřátel, koho jednou zabijete, zůstane mrtvý, i když danou pasáž budete opakovat. Což je fajn, zároveň to ovšem naznačuje, že těžiště hry je v soubojích s bossy.
Nepřátelé, které jednou zabijete, zůstanou mrtví i po nahrání uložené hry.
Mohl jsem si vyzkoušet celkem tři, při čemž každý měl zcela jinou dynamiku. První byl v podstatě tréninkový, prakticky řadový nepřítel jen s násobně větším zdravým. U druhého jsem se už poměrně zapotil, protože bylo nutné neustále střídat zbraně, navíc si na pomoc přivolával pomocníky. Třetí souboj se odehrával ve speciální aréně, kde bylo nutné schovávat se za sloupy před letícími projektily a čekat na tu kratičkou skulinku, kdy bylo možné záporáka zasypat údery.
Po několika neúspěších jsem předal ovladač prezentujícímu, v jehož ruce vypadal boj daleko efektivněji a vlastně i celkem jednoduše. Jde prostě o jednu z her, které se musíte přizpůsobit, naučit se její specifika a pak si připadat jako skutečný akční hrdina.
Bohužel, kromě ukázky toho, jak má správný souboj vypadat, jsem ze svého společníka nic moc nedostal. Dokola opakoval, že vše důležité se včas dozvíme. Nedozvěděl jsem se tak, za koho to vlastně hraji a proč potřebuji pobít půlku démonické armády. Nevím, jestli jsou souboje s bossy jistou formou odměny za úspěšné hraní, nebo na ně narazím na každém druhém rohu, jak ukázka naznačovala. Nevím, proč bych se měl snažit nepřátelům vyhnout plížením, když za jejich likvidaci získám odměnu. Nevím kdy hra vyjde a jestli kromě PC a playstationu nevyjde nakonec i na Xboxu. Rozhodně ovšem vím, že chci Phantom Blade ještě někdy hrát, v mnohém mi totiž připomíná letošní nečekaný hit Stellar Blade (naše recenze), jen místo sexy androidky hraji za ošklivého samuraje.
