V polovině loňského prosince zveřejnila americká vláda výsledky práce Federální komise pro bezpečnost ve školách (Federal Commission on School Safety), která měla za cíl najít způsob, jak předcházet ozbrojeným útokům v amerických školách.
Komise vznikla jako reakce na loňský incident ve škole Stoneman Douglas v Parklandu severně od Miami, při kterém bývalý student školy Nikolas Cruz zavraždil 17 lidí. Podle svého okolí byl Nikolas osamělý podivín, který hrál počítačové hry až patnáct hodin denně. „Bylo to jen zabíjení, zabíjení, občas něco vyhodit do vzduchu a pak zase zabíjení,“ řekl jeden ze sousedů listu Miami Herald.
Největší část obsáhlého dokumentu (plné znění najdete tady) je věnována prevenci podobných útoků a mimo jiné rozebírá i vlivy násilné zábavy na chování dospívajících. Studie ovšem upozorňuje, že vztah mezi konzumací násilné zábavy a pácháním skutečného násilí nebyl nikdy prokázán a výsledky výzkumů na toto téma si často vzájemně odporují.
Podle některých expertů se děti, které často sledují násilný obsah, častěji izolují od svých vrstevníků a jsou prokazatelně agresivnější. Oproti tomu jiné výzkumy zase dokazují, že sledování násilného obsahu naopak touhu páchat skutečné násilí snižuje.
Stručně řečeno, žádná jednoznačná studie s objektivními výsledky neexistuje a jediné rozumné doporučení, které v dokumentu najdeme, je řídit se všeobecně uznávanými věkovými ratingy.
Nejzajímavější částí této kapitoly je odhad zobrazení násilného obsahu v různých médiích. Nějakou jeho formu prý najdeme v 90 % filmů, 68 % videoher, 60 % televizních pořadů a 15 % hudebních videoklipů.
Otázkou ovšem je, co se zobrazením násilí myslí. Když instalatér Mario skáče želvám po hlavách a ty mizí v oblaku kouře, je to přeci jen něco jiného, než když v Agony šlapeme po zmutovaných miminkách.
Pokud chcete tipy na nenásilné videohry, podívejte se například na dojemný sestřih charitativní organizace Games 4 Change (psali jsme tady).