Hned vedle prosklené kukaně vyhrazené sportovním hrám stálo na EA Play menší opevnění z pytlů s pískem, na jehož vrcholu trůnil funkční exemplář skvělého českého kulometu Bren, jehož věhlas přetrval z dvacátých let minulého století až dodnes (stačí se podívat na jeho modernizované verze, které jsou stále ve výzbroji izraelské armády). Náš živý zájem o tento jedinečný produkt českých zbrojovek zaujal i jednoho z vývojářů společnosti 2015, který využil příležitosti a postrčil nás k počítači, kde právě běžel nejnovější build jedné z nejlepších her prezentovaných na E3 - Medal of Honor: Allied Assault. Jelikož na nás udělala prezentace v Los Angeles opravdu velký dojem (více se můžete dočíst zde), neváhali jsme ani vteřinu a vtrhli jak divoká voda na bojiště...
Herní styl Medal of Honor by se dal ve stručnosti popsat jako o několik let omlazený Half-Life zasazený do prostředí 2. světové války, jak si ji představuje slavný režisér Spielberg. Hlavním hrdinou celého příběhu je voják speciálních jednotek Mike Powell, který se spolu se svou jednotkou účastní úspěšného spojeneckého tažení na západní frontě. Válečné události jej zanesou od písečných jatek a dobývání opevnění během vylodění v Normandii na Omaha beach, přes útok u Arzew, probití se k obklíčeným francouzským odbojářům u St. Lo, až po obsazení mostu u Remagenu a finální útok na německé vnitrozemí. Práce bude tedy více než dost – sedmička kampaní znamená více než dvacet bojových nasazení, přičemž zranitelnost postavy v mnohém připomíná Counter-Strike (jak jsme se mohli na vlastní kůži během přestřelky na střední vzdálenost přesvědčit, k okamžité smrti stačí jeden dobrý zásah z pušky). Naštěstí nebudou vojáci omezeni pouze na relativně zranitelný pěchotní způsob boje – s trochou šikovnosti půjde „vystřílet“ posádku nepřátelského tanku či těžkého děla a nasadit tak do boje těžkou techniku (přejíždění nebohých vojáků mohutným Tigerem je VELMI zábavné). Podobně jako u svého stejnojmenného konzolového předchůdce, i na PC je velká pozornost věnovaná scrpitovaným událostem a umělé inteligenci – velitelé udílejí jednotkám rozkazy, vojáci plní zadané úkoly a čas od času dojde v těsné blízkosti hráčem ovládané postavy k „překvapení“ v podobě tanku, který znenadání projede zdí, exploze minometného granátu nebo velmi naturalistickému úmrtí kolegy. Prostě filmová válka jak vyšitá.
Jak bylo již patrné z traileru připomínajícího úvodní minuty z filmu Saving Private Ryan, na jehož prezentaci se na E3 čekalo i několik hodin (fronta se hezky vlnila kolem celého stánku EA, který patři k těm největším), dali si vývojáři za úkol vizuálně co nejdokonaleji přenést bojiště druhé světové na monitory počítačů. Kromě exteriérů pláže Omaha i interiérů německých opevnění v „reklamní“ misi (nejlépe ji popisuje článek z E3) jsme měli možnost zažít útok na německé zákopy, kdy byl průchod úzkým a hlubokým příkopem okořeněný kromě poschovávaných Němců také přejezdy tanků (to leknutí, když obrněnec poprvé prosviští pár centimetrů nad hlavou hráče, je dost nepříjemné). Velmi povedené jsou rovněž městské scénáře, kdy za okny číhají nevyzpytatelní ostřelovači a průchod ulicí se tak mění na sérii přískoků a boj doslova o každý metr (nejlepší taktikou je nechat spolubojovníky útočit a sám si vybírat cíle se sniperkou). Noční mise trochu svým prostředím připomínají ponurá nádraží z Hidden and Dangerous – z hradby dešťových kapek protkané paprsky reflektorů se čas od času vyhoupne strážní věž a salva ze samopalu znamená konec nadějím na oslavné křepčení v ruinách Třetí říše.
Silnou stránkou grafiky Medal of Honor jsou také animace jednotlivých vojáků, které vypadají ještě o něco lépe než v chystaném Return to Castle Wolfenstein. Právě na animacích je vidět, jakou práci si dali autoři se skriptováním – ať již se jedná o zoufale odolávající posádku německé pevnosti, kterou překvapí náhlý vpád komanda do útrob betonového krytu, kulometčíky schované za ohybem zákopu, nebo vlastní vojáky snažící se ukrýt za hromadou trosek před palbou snipera z protějšího balkónu. I zpracování jednotlivých kusů výzbroje má něco do sebe – kromě „klasického“ akčního pohledu používaného hlavně u automatických zbraní nechybí ani pohled přes mířidla, ať již čistě mechanická (nevěřili byste, jakou spoušť dokáže napáchat obyčejná puška), nebo vybavená nějakým silným dalekohledem. Rovněž házení granátů či ničení tanků vypadá z pohledu střelce velmi realisticky - škoda jen, že se i těžký tank rozprskne na kousíčky, když vedle něj exploduje dvojice obyčejných „ananasů“. Je zkrátka a dobře vidět, že engine Quake III dokáže v těch správných rukou dominovat i několik let po své premiéře...
Medal of Honor nepředstavuje konkurenci pro Operation Flashpoint, jak se mohlo podle prvních zpráv zdát – svým pojetím míří někam do kategorie, kterou před časem jasně vymezil Half-Life, tedy 3D akce se silnou interakcí s okolím. Ještě také není zcela jasné, jak se tvůrci hry vypořádali s nedostatkem scriptovaných her v podobě hluchých míst, na která hráč narazí, když je ve špatný čas na špatném místě. Ve hvězdách zůstává rovněž přesné datum vydání hry – ačkoliv se nás v zářijovém mailu snažil jistý nejmenovaný zástupce českého distributora přesvědčit, že se hra během měsíce objeví na pultech, již před časem oficiální zdroje z Electronic Arts potvrdili posunutí vydání o čtyři měsíce, tedy na začátek roku 2002. Fanoušci filmu Saving Private Ryan, kteří by si chtěli vyzkoušet některé slavné pasáže na vlastní kůži, tak musí ještě nějaký ten měsíc počkat...