Zkazky o konci specializovaného hardwaru na hry nejsou žádnou novinkou, už v roce 2007 se spekulovalo, že sedmá generace (Xbox 360 a PlayStation 3) by mohla být tou poslední. Jak to dopadlo víme a prodeje té aktuální jsou natolik dobré, že podobné teorie působí bezpředmětně. Podle bývalého šéfa Xboxu Petera Moorea se ovšem konec nezastavitelně blíží a konzole vymřou, podobně jako se to stalo walkmenům nebo DVD přehrávačům.
Peter Moore se mezi hráči proslavil tím, že si nechal na ruku vytetován názve hry Halo 2.
Kvůli rozvoji internetového připojení jsme nejprve byli schopni streamovat hudbu, nyní filmy ve vysokém rozlišení a hry budou logickým nástupcem, byť první vlaštovky typu Google Stadia mají ještě příliš mnoho kompromisů.
To je ovšem jen jedna část problematiky, Moore v rozhovoru pro magazín IGN uvedl, že nastupující generace Z už si zvykla technologie používat jinak. Digitální zábava se z obýváků přesunula do ložnic, kde lidé sledují požadovaný obsah na obrazovkách chytrých telefonů.
Generace Z dává přednost mobilům, společnosti Thanko pro ně dokonce vyrábí speciální polštáře.
Generace Z přichází a říká si: „Proč bych měl utrácet čtyři nebo pět set dolarů za herní hardware na míru, když mám svůj chytrý telefon, PC nebo Mac a můžu tam dělat stejné věci s docela slušným ovladačem?“ Až vyjde příští generace hardwaru, spousta lidí by se mohla říct, že v aktuálních těžkých časech ji vlastně nepotřebují a že mají v zásobě i tak dost her.
Pro potřeby dnešních blockbusterů, které ždímají hardware na maximum, je ovšem zásadní, aby byly zábavou pro masy, nejen pro omezenou skupinu hardcore hráčů, kteří baží po maximální kvalitě. Náklady na vývoj enormně rostou, doba bezbřehého optimismu skončila a i ty největší společnosti dnes ve velkém propouštějí.
Každopádně není důvod k větším obavám. Již brzy bychom se měli dočkat vylepšených verzí konzolí PlayStation 5 a Nintendo Switch, minimálně jedna další generace hardwaru je vzhledem k úspěchu té současné prakticky s jistotou. A poté? Vždyť je to vlastně jedno, důležité jsou především samotné hry, nikoliv „železo“ na kterém ho budeme spouštět.
