Videohry, mimo jiných svých mnoha předností, jsou ideálním prostředkem pro rychlé vybití negativních emocí. Vztek a frustraci z čekání v kolonách po těžkém dnu v práci spolehlivě odplaví pár vyhlazených národů v Civilization, postřílených nácků v Call of Duty nebo kotníky lámající skluz do Sparťana Wiesnera v EA Sports FC.
Nejlepším hromosvodem pro ventilaci nahromaděné agrese jsou však klasické mlátičky, ve kterých si dva bojovníci ubližují tak dlouho, než jednomu poklesne zdraví na nulu. Jednou z nejznámějších značek tohoto žánru je série Tekken, která vychází už od poloviny devadesátých let minulého století. Její autor Kacuhiro Harada se v rozhovoru pro magazín The Gamer nechal slyšet, že do bohatého seznamu bojovníků chtěl přidat i maskota fastfoodového řetězce KFC plukovníka Sanderse.
Zní to bizarně, ovšem podobné „hostovačky“ nejsou v žánru ničím výjimečným, například Mortal Kombat má Freddieho z Noční můry v Elm Street, Soulcalibur Zaklínače, Super Smash Bros. pak téměř každou postavu od Nintenda.
Bohužel, marketingové oddělení prodejců smažených kuřat nabídku odmítlo, a to i přesto, že KFC jinak na hráče vyloženě cílí.
V posledních letech je například láká na kosmetické předměty do oblíbených her (viz náš článek), školí zaměstnance skrze virtuální realitu (viz náš článek), vydalo vlastní hru (viz náš článek), a dokonce i herní konzoli (viz náš článek).
Je to škoda, bylo by jistě zábavné pokusit se z prošedivělého pána vytřískat recept na jeho slavnou křupavou strouhanku. Navíc by tím mohl dát příklad i jiným společnostem. No řekněte, nepřineslo by vám morbidní uspokojení, kdybyste mohli zakroutit krkem tlustému panáčkovi od Michelina, zkopat králíčka Azurita do kuličky nebo donutit mimozemšťana Alzáka zakousnout se do obrubníku?























