Ještě na přelomu tisíciletí patřil britský vývojář Peter Molyneaux mezi nejrespektovanější postavy herního průmyslu. Právě především díky němu jsme si mohli zahrát takové pecky jako Fable, Black & White, Dungeon Keeper, Magic Carpet, Theme Park nebo Syndicate. Bohužel poté, co v roce 2012 založil nezávislé studio 22cans, jeho aureola kreativního génia značně utrpěla, od té doby se spíše než vytváření zábavných her snažil spíše jen bourat zavedené konvence.
Godus je horší než 33 let starý Populous.
Samozřejmě podobné „pankáče“ herní průmysl ovládaný globálními korporacemi potřebuje jako sůl, bohužel Molyneaxovy nápady byly spíše bizarní než vizionářské. Na sociální síti Twitter už v roce 2009 vznikl populární parodický účet nazvaný Peter Molydeux, který si dělá legraci z jeho originálních myšlenek a neschopnosti nějakou z nich dotáhnout do smysluplného konce. Kdyby prý slavný vývojář dostal na starosti značku Street Fighter, praly by se v ní namísto bojovníků slavné ulice, v jeho variaci na stealth žánr byste zase mohli hrát za rozvedeného otce, který se potají vloupává do bytu své bývalé rodiny a pomáhá s drobnými domácími pracemi.
Excited about creating a remake of one of my games, I just need to finish creating the original first
Bohužel realita až zas tak zábavná nebyla. Například v mobilní „hře“ Curiosity nechal tisíce hráčů klikat několik měsíců na neustále se zmenšující krychli. Motivací jim nebyla zábava, ale slib, že kdo klikne jako poslední získá výhru, která mu změní život.
Vítězem byl nakonec jistý Brian Henderson ze Skotska, ten ovšem místo předpokládané finanční odměny získal jen pofidérní možnost stát se neomezeným vládcem slibované budovatelské strategie Godus. Na tu Molyneaux vybral přes Kickstarter v roce 2012 téměř 15 milionů korun, ani jeden z více než 17 tisíc přispěvatelů ovšem nakonec nemohl být s prezentovaným výsledkem spokojený.
Godus byla jen banální variace na jeho prvotinu Populous, která kromě celkem solidní grafiky neměla co nabídnout. Její ekonomika byla postavená na dodatečných mikrotransakcích (viz naše recenze), a co hůř, nikdy se vlastně nedostala přes fázi předběžného přístupu. Na Steamu má pak od hráčů mizerné hodnocení pouhých 25 procent kladných recenzí.
Je vlastně s podivem, že celé to martyrium vydrželo tak dlouho, než se ho konečně někdo rozhodl odpískat a Godus se přestal prodávat. Všech pět stávajících hráčů (což je podle Steam Charts průměrný počet lidí, kteří Godus v posledních měsících spustili) se však nemusí obávat. Pokud mají hru v knihovně, budou se k ní moci kdykoliv vrátit.
