Jakožto člověk píšící jen o hrách málokdy dostanu příležitost napsat něco, čemu se mezi kolegy říká trochu ironicky „háelpéčko,“ tedy hluboký lidský příběh. Tentokrát se ale poštěstilo, takže si připravte kapesníčky.
Před osmi lety se mladík Emanuel Mojica Rosas z malé vesničky Xalisco ukryté hluboko v pouštích Mexika ocitl v těžké životní situaci. Smrt milované babičky, vážná nemoc jeho matky i ztráta zaměstnání ho dostaly na samotné dno.
Jediným únikem z kruté reality se mu stala konzole Playstation 2 s nainstalovanou hrou God of War. V této brutální mlátičce dokázal najít paralelu se svým životem a inspiraci k tomu, aby se vzepřel nepřízni osudu.
I brutální mlátička God of War může někoho pozitivně motivovat.
Emanuel se stal více než jen obyčejným fanouškem a přestože nejbližší obchod s hrami je od jeho vesnice vzdálený 3 a půl hodiny jízdy autobusem, začal sbírat vše, co se k slavné značce pojí. Od té doby se mu podařilo nashromáždit již 583 předmětů, které zabírají celou jednu místnost.
Jeho aktivita nezůstala skrytá ani samotným autorům hry ze studia Santa Monica, kteří se ho proto rozhodli pozvat do svých kanceláří. Tam si mohl na vlastní oči prohlédnout, kde dobrodružství jeho milovaného hrdiny Kratose vznikají, a dokonce si i popovídat s hlavním mozkem série Cory Balrogem.
A nejen to, na setkání dorazil i zástupce Guinnessovy knihy rekordů, v níž je od minulého týdne Emanuelovo jméno oficiálně uvedeno, jakožto majitele největší sbírky inspirované hrou God of War.
Výsledkem návštěvy je i krátké video, v němž si můžete prohlédnout, jak nakažlivá může být cizí radost. A to říkám jako člověk, který značku God of War začal brát vážně až díky jejímu fenomenálnímu loňskému dílu.
