Ať se nám to líbí nebo ne, her s protiteroristickou tématikou přibývá, a to nejen proto, že toto téma je momentálně v centru pozornosti většiny světových médií, ale i z toho důvodu, že tyto tituly mají mezi hráči solidní úspěch. V případě amerického trhu se obliba tohoto žánru dá jistě z valné části vysvětlit vlastenectvím a touhou být tím správným, byť pouze virtuálním, mariňákem a pořádně to natřít fanatikům masakrujícím civilní obyvatelstvo, v případě zbytku světa však musíme hledat důvod ke koupi někde jinde – ani ne tak u samotného námětu, jako spíš u zpracování těchto her. Pokud si uvědomíme, že se z valné části jedná o taktické akce, pak je odpověď nasnadě – tento druh her byl totiž populární dávno před loňskými útoky na mrakodrapy v USA a jména typu Delta Force či Rainbow Six jistě znají i hráči méně zkušení. Jaký úspěch ale bude mít titul, který sice těží z protiteroristické tématiky, ale s taktickými akcemi nemá vůbec nic společného? To je otázka, kterou zatím umí zodpovědět jen málokdo, ale aspoň nějaké indicie se vám všem pokusím nabídnout v dnešním článku, který právě o jedné takové hře pojednává.
Řekl bych, že název Terror Hunter je pro hru s výše naznačenou tématikou více než vhodný. O to větším překvapením je ovšem změna tohoto názvu na téměř nic neříkající Fair Strike, tedy změna, kterou poměrně nedávno oznámila ruská vydavatelská společnost Buka v souvislosti s titulem, jenž vyvíjí tým G5. Jeho děj by se měl odehrávat v blízké budoucnosti, kdy na Zemi terorismus doslova kvete a hrozby útoků číhají doslova na každém kroku. 
Hráč se postaví (či spíše posadí) do role elitního pilota moderní vojenské helikoptéry a jeho poslání bude jasné – zasadit teroristům co největší rány a chránit civilní obyvatelstvo, jak jen to půjde. Ač zatím není úplně jasné, jaký kompromis mezi realističností a hratelností autoři zvolí, vypadá to, že Fair Strike bude simulátorem spíše akčním, který by měl oslovit co nejširší herní veřejnost. Hra by měla obsahovat čtyři hlavní kampaně, které se budou odehrávat na územích představujících jakousi novou „Osu zla“ – v Karibské oblasti, ve Východní Evropě (doufám, že do ní autoři nepočítají i ČR), Jihovýchodní Asii a na Středním východě. Průběh jednotlivých misí by měl být značně nelineární a plánování postupu bude částečně na hráči samotném – bude si totiž moci vybrat, v jakém pořadí bude plnit úkoly a částečně by měl mít i možnost ovlivňovat chování spřátelených jednotek. Počítat může nejen s podporou dalších vrtulníků, ale spolupracovat bude i s pozemními jednotkami, ať už s pěchotou či tankovými divizemi, a se svojí troškou do mlýna přispěchá i válečné loďstvo. Leckdy se také může stát, že jednotlivé úkoly se budou měnit i během akce, některé mohou být přidány nebo naopak úplně zrušeny. V souvislosti s nelinearitou jednotlivých kampaní jsem docela zvědavý, jestli bude ve hře použita obdoba systému DBG – Dynamic Battle Generator (tedy systému, který generuje další mise v závislosti na tom, co všechno jste zničili v misích předchozích), o kterém se mluví jako o jedné z vychytávek připravovaného leteckého simulátoru $1#8222;>Lock On: Modern Air Combat.
Poměrně zajímavě zatím znějí informace o multiplayeru. Ten by měl být propracovanější než u většiny podobných simulátorů a kromě klasického Deathmatche by měl nabídnout i mód Capture the Flag, který je tolik oblíbený v klasických FPSkách. Samozřejmostí by měla být nadupaná grafika, jelikož autoři slibují dokonalou plastiku terénu, realistickou vodní hladinu, spoustu efektů a rozmanitou krajinu v různých oblastech – jejich slova si zatím můžeme ověřit jen na screenshotech a větší váhu jim budeme moci přiřknout až ve chvíli, kdy hru uvidíme v pohybu. To se konec konců týká i hardwarových nároků, které ovšem již asi moc překročeny nebudou, protože nejsou zrovna malé – Pentium III 800 MHz, 256 MB Ram a GeForce 2 (resp. doporučená konfigurace – Pentium IV 1,4 GHz, 512 MB Ram, GeForce 3). Jelikož tato gameska zatím vypadá poměrně zajímavě, jsem docela zvědavý, jak na jejím vývoji budou chlapíci z G5 pokračovat. Jejich dílko by mělo být dokončeno zhruba za rok, takže na svoji práci mají ještě dost času. Popřejme jim tedy hodně zdaru a těšme se, že o příštích Vánocích budeme moci po obloze prohánět ultramoderní helikoptéru ověšenou tím nejlepším, co zbrojní průmysl nabízí.
