Ačkoliv výstavní část E3 začíná až za pár desítek minut, už včera jsme s Čočíkem spěchali na místo činu, abychom se mohli v klidu zaregistrovat, nabrat první press-kity, zjistit, nejsou-li nějaké zajímavé konference (s výjimkou xboxácké, kterou jsme po náročném cestování s klidem v duši zaspali, což nás však po nedávném odložení vydání této konzole v ČR na podzim 2002 zas tak mrzet nemusí :o)), prohlédnout si hlavní halu, nafotit první obrázky, natočit první videa a vůbec, seznámit se s terénem. Zjišťovali jsme také, jak to vypadá v press-centru (vypadá to na velký nátřesk) a pokecali jsme s organizátory, abychom zjistili nějaké novinky. Při té příležitosti jsme viděli pár nových trailerů na obřích obrazovkách, které si bude moci veřejnost prvně prohlédnout až dnes. Vezmu to ale popořadě.
Ráno, krátce po probuzení (v Čechách už jste měli večer :o)), jsme napsali první článek z Los Angeles, připravili editorial, nastříhali něco videa a vyšli jsme vyhledat a navštívit onu, podle recepční hotelu, 100 metrů vzdálenou internetovou kavárnu. Tuto jsme vskutku našli, vzdálená však nebyla 100 metrů, ale zhruba jeden kilometr, tuto nepříjemnost naštěstí dokázal smazat fakt, že zde hodina surfování stojí na Ameriku pouhé 3 dolary, že si zde můžeme zapojit do sítě notebooky a hlavně, že je kavárna připojena 2 Mbit linkou a internet i do České republiky jede docela rychle, rozhodně rychleji než z press-centra E3.
Poté, co jsme odeslali první várku materiálů, jsme se vrátili zpět na pokoj, vzali fotoaparát, videokameru, jednoho notebooka a vydali jsme se do Convention Center, tedy místa konání Electronic Entertainment Expo. Podle Čočíka měla být tato lokalita vzdálena od hotelu 10-15 minut, i přesto jsme se na cestu vyzbrojili šesti plechovkami vychlazené Pepsi. A věru, neudělali jsme špatně. Oněch 10-15 minut bylo totiž tzv. „čočíkovských minut“, neboť Convention Center není od hotelu vzdálen jeden kilometr, jak tvrdil Čočík, ale zhruba pět, takže nám vycházka trvala zhruba hodinu. Nu což, alespoň jsme si prošli celý Olympic Boulevard a viděli tak významnou část korejské čtvrti Los Angeles, která se po jeho okrajích rozprostírá.
Když jsme dorazili do West Hall, kde sídlí media centrum, zaregistrovali jsme se, nafasovali pěkné visačky (elektronické karty podobné kreditkám, obsahující veškeré informace zadané při registraci, které si může každý vystavovatel projet na speciální čtečce a dozví se o nás téměř vše… kam se na ně hrabe londýnská ECTS) a okamžitě jsme se vydali otestovat press-centrum. Přípojky pro notebooky fungovaly spolehlivě, stejně tak i samotné počítače, tyto však pochopitelně nepodporovaly češtinu a navíc byly poměrně obsazené již včera, den před samotným začátkem E3, takže jsme si okamžitě připravili plán našeho fungování na E3, abychom vám mohli v průběhu celého dne (u vás v průběhu pozdního večera a brzkého rána) přinášet co nejaktuálnější informace z místa dění. Poté, co jsme si prohlédli čerstvé vydání
BonusWebu, jsme se krátce po třetí hodině odpoledne zdejšího času vydali zpět do hotelu, tentokrát již taxíkem, abychom mohli začít zpracovávat první press-kity a informace.
Když jsme dorazili na hotel, dali jsme se opět do stříhání videa a zpracovávání prvních krátkých zpráv, které jste si již mohli přečíst v naší speciální „étrojkové“ příloze, a chvíli jsme relaxovali u Cartoon Network. Poté jsme opět vyrazili do Internet Café na povinnou hodinku, stáhli jsme si nějaké drivery, které jsme potřebovali ke své práci, odeslali jsme do redakčního systému první novinky, podívali jsme se na světové herní weby, čeho si zatím na E3 všimly či všimnout chtějí, a opět jsme vyrazili do hotelu psát své články, dělat nějakou tu grafiku a zpracovávat videa (ono nastříhat pěkně takové video a vymyslet k němu komentář vážně není žádná sranda).
Večer jsme se ještě spojili s Bludrem z PlayStation Magazínu, který provokoval chvalozpěvem o tom, jak se o něj Sony skvěle stará a jak se má báječně, nic prý nemusí dělat a ještě se kolem něj stále točí krásné hostesky, na což jsme reagovali rezignací, dopsali své články a šli spát (tedy alespoň Vreco, který se svalil na postel a usnul tak rychle, že ani nestačil vypnout notebook a uložit tento text – pozn. Čočík). Ranní vstávání, obsazování press-centra a vstřebávání té spousty informací nám totiž nebude dělat zrovna dvakrát dobře a my se k té internetové přípojce musíme brzy ráno proboxovat, abychom mohli do Čech odeslat tento článek.