Ačkoliv je tomu již poměrně dávno, co se stala multiplayerová podpora nezbytnou součástí akčních her, teprve Counter-Strike, což je jeden z modů Half-Lifu, dal tomuto svébytnému žánru jasný tvar a ukázal cestu desítkám svých následovníků. Ačkoliv vznikl již v roce 1999, ještě stále se jedná o nejpopulárnější a nejhranější multiplayerovou akci všech dob. Společnost Valve se ale až vcelku nedávno rozhodla, že nabídne jedinečný zážitek boje teroristů a speciálních jednotek i těm, kdo nemají připojení k internetu nebo vlastní domácí síť. Prostě a jasně - oznámila vývoj singleplayerové verze Counter-Striku, která dostala podtitul Condition Zero.
Hra se měla podle původního odhadu již dávno objevit na trhu, ale vysktly se značné komplikace organizačního rázu. Nejdříve byla totiž vývojem pověřena společnost Rogue, následně vše převzali pracovníci Valve a nyní probíhají práce ve studiích Gearboxu. Změny pracovních týmů jsou sice nepříjemné, ale uznejme, že lépe to snad ani dopadnout nemohlo - Gearbox má totiž na rozdíl od Rogue s Half-Lifem a jeho rozšířeními mnohaleté zkušenosti (Opposing Force počínaje a Blue Shiftem či verzí pro PlayStation 2 konče). To je velice důležité, neboť Counter-Strike: Condition Zero vyžaduje citlivý a uvážlivý přístup k tvorbě herního systému a designu úrovní, neboť překovat čistě multiplayerovou záležitost do zábavné a hratelné singleplayerové podoby vyžaduje opravdu mistra ve svém oboru. Těžko přitom hledat někoho povolanějšího, než je právě Gearbox.
Nyní se ale naskýtá otázka, jak se s tímto nelehkým úkolem její zaměstnanci vypořádali. Nakolik se změnil herní systém? Bude Counter-Strike v boji jen proti počítači ještě zábavný? To pochopitelně ukáže až finální verze Condition Zero, ale zatím se nezdá, že by na to šli tvůrci špatně. I nadále zůstává herní systém věrný své předloze natolik, jak je to jen v singleplayerovém módu možné. Stáváte se tedy vůdcem skupiny bojovníků, kteří musí v každé misi splnit sérii náročných úkolů. Ty se tentokrát nebudou omezovat jen na deaktivaci bomby, eskortování VIP či záchranu rukojmích, ale tato škála by měla být mnohem bohatší. V každé misi by jich přitom mělo být až deset, přičemž každý bude pochopitelně jiný. O těch nových zatím tvůrci nezveřejnili žádné informace - prý aby nám nepokazili překvapení - ale vzhledem k tomu, že se na hře podílejí nejen zaměstnanci Gearboxu, ale též samotní hráči (kteří vždy srší nápady ze všech nejvíc), máme se evidentně na co těšit. V každé misi by mělo být až deset různých úkolů, přičemž ne všechny jsou povinné, ale čím více jich splníte, tím vyšší je vaše odměna. Tvůrci se zatím bohužel nevyjádřili k tomu, zda bude k dispozici kampaň i za teroristy, ale podíváme-li se na situaci pohledem realisty, bude asi lepší počítat pouze s tím, že v singleplayeru budete stát jen na té správné straně zákona.
Pokud jste obeznámeni se systémem Counter-Striku, asi víte, jak budete s finanční odměnou získanou za splněné úkony nakládat. Pokud ne, pak vězte, že peníze zde nejsou jen znakem vaší úspěšnosti (a tedy pouhým skóre), ale hlavně prostředkem, jak se dostat k lepší výzbroji a výstroji. Oproti původní verzi je zde ale jedno rozšíření. Peníze nebudete tentokrát utrácet jen za nové pušky, náboje a neprůstřelné vesty (zde najdete pochopitelně celou řadu novinek), ale hlavně za nábor nových členů a jejich výcvik. Z počátku vám budou krýt záda jen samí zelenáči, ale s přibývajícími úspěchy budete moci vylepšovat jejich vlastnosti, což se bude projevovat nejen např. v jejich střelbě, rychlosti apod., ale taktéž v úrovni jejich AI. A projít poslední z několika desítek misí se skupinkou ostřílených veteránů, jež reagují na každý váš sebemenší pokyn - to už přeci jen stojí za hřích...
Podívejme se také krátce na technologickou stránku hry Counter-Strike: Condition Zero. Vzhledem k tomu, že tvůrci chtějí, aby byl jejich nejnovější projekt kompatibilní s původním Counter-Strikem, narazíme zde na byť vizuálně vylepšený, přesto však v zásadě stále stejný engine. Mluvíme pochopitelně o jeho nejnovější verzi, tedy té, která má vylepšenou hlasovou podporu, mód Spectator apod. Někomu by se mohlo zdát, že vytvářet v současné době hru na modifikovém enginu z Q2 je více než opovážlivé, ale uvědomme si, že Counter-Strike byl vždy postaven na atmosféře a realističnosti herního systému, ne na dechberoucích vizuálních efektech. Ostatně to, že na něj nedají hráči dopustit ani dnes, mluví naprosto za vše. Tvůrci se ale museli po technické stránce vyrovnat s problémem, který původní CS neměl a ani nemohl mít. Tím problémem je ztvárnění umělé inteligence vašich protiháčů i oponentů. Tvůrci nám sice slibují, že by boti měli být k nerozeznání od skutečných hráčů, ale to můžeme považovat spíš za reklamní slogan než za konstatování skutečnosti. Přesto by měla být AI poměrně propracovaná a připravená na všechny standardní a většinu nestandardních situací. Inu, uvidíme.
Vzhledem k tomu, že jsme probrali již všechny podstatné prvky, mohli bychom na tomto místě naše povídání již ukončit. Je zde ale stále jedna věc, o níž jsme se ještě nezmínili. Co to je? Multiplayer. Ačkoliv je hra Condition Zero vyvíjena primárně jako singleplayerový titul, byla by svatokrádež do ní nezakomponovat multiplayerovou podporu (jedná se přeci o Counter-Strike, že?). Podpora propojení více hráčů by měla být prakticky totožná s původním CS, přičemž vše, co se objeví v singleplayeru, bude mít i multiplayer. To by znamenalo, že hra Condition Zero by měla být přínosem jak pro hráče samotáře, tak i pro týmové nadšence. Záveřečné slovo pochopitelně padne až s recenzí, kterou můžeme očekávat až v prvních měsících roku 2002, ale zatím vypadá projekt Counter-Strike: Condition Zero přinejmenším zajímavě a slibně.