Je až k nevíře, jak rychle ten čas běží. Je tomu již devět let, co se na monitorech počítačů objevil akční simulátor Comanche: Maximum Overkill, který měl na svou dobu doslova nehorázné hardwarové nároky – považte tu drzost, že pro spuštění VYŽADOVAL 4 MB RAM a procesor 386 (optimální konfigurace dokonce hovořila o procesoru 486DX, který byl tehdy stejně dostupný jako dnes Athlon 4). Právě kvůli nedostatku operační paměti se nás nad Comanche scházela malá skupinka u spolužáka, který měl „ideální“ herní sestavu 386DX/40, 4 MB RAM a osmibitový SoundBlaster. A jaký že byl důvod našich pravidelných leteckých dýchánků? Voxelová grafika, s jejíž pomocí nečinilo vývojářům vymodelovat neskutečně členitou krajinu plnou řek, kaňonů, kopců, roklí, vodopádů, skal a náhorních planin. Postupem času vyšla ještě další dvě pokračování, která však nedosáhla popularity prvního dílu - Comanche: Maximum Overkill byl prostě legenda se vším všudy. Nyní se vývojáři z Novalogic chystají vydat dalšího, doufejme důstojného, nástupce s pořadovým číslem čtyři.
Jak již podtitul článku napověděl, největší změny dozná ve čtvrtém dílu grafika. Vývojáři se definitivně rozhodli opustit voxelový engine a předělat krajinu i s objekty na polygonový model.
Zdá se to být rozumným krokem – s novou generací 3D karet ztratily (alespoň na nějakou dobu) voxely své opodstatnění, protože na rozdíl od polygonů zatěžovalo jejich zobrazování neúměrně procesor (hardwarová akcelerace na kartě zde totiž neexistuje). Nový engine s sebou přinesl i nové grafické vymoženosti – když například s helikoptérou poletíte nízko nad vodou nebo loukou porostlou trávou, bude možné vidět, jak proudy vzduchu od rotoru vytvářejí vodní víry a rozptylují vegetaci. Objekty budou podporovat reálné deformace, takže nebude problém rozstřílet neřízenými střelami všechny baráky, bukry, hangáry, vysílače a další „smetí“, které se povaluje dole na zemi. Jak se také programátoři přiznali, v současné době existuje pouze verze enginu pro karty podporující hardwarový T&L – proto ty dokonalé odrazy vrtulníku ve zvlněné hladině jezera. Do vydání hry by však měla být hotová i verze pro slabší grafické karty. Samotná helikoptéra by měla vypadat absolutně věrně – nebudou chybět odrazy krajiny na proskleném kokpitu ani pilot, který pohledem sleduje zaměřené cíle a směr letu.
Podobně jako u všech předchozích dílů, i zde bude letový model silně zjednodušený – hráči si tak po celou hru vystačí se šipkami pro naklánění vrtulníku,
shiftem a controlem pro ovládání intenzity turbín, obligátními z a x pro otáčení kolem svislé osy, nějakým tím označením cílů, komunikací a v neposlední řadě také tlačítkem střelby. Filozofii Comanche shrnul nejlépe producent hry Wes Eckhart, který na rovinu prohlásil: „Nechceme, aby se hráči museli prokousávat stopadesátistránkovým manuálem, než se vůbec dostanou do vzduchu.“ Výzbroj Comanche budou kromě obligátních Stingerů a Hellfirů tvořit i upravené Sidewindery a Hydry, chybět nebude ani oblíbený a velmi účinný 30mm kanón, který bude možné zasunout do trupu a snížit tak radarovou stopu stroje. Právě maximální možné utajení bude hrát při plnění misí kritickou úlohu – vzdušní protivníci se budou rekrutovat z řad pilotů Ka-50, Ka-52 i Mi-24, o množství pozemních jednotek tanky počínaje a panáky s Igalmi konče se není třeba nikterak obšírně zmiňovat (k simulátoru vrtulníku totiž protiletadlová pěchota patři stejně jako pořádný hrnek silné kávy k Mondyho pracovnímu dni). Ve hře bude šest kampaní, každá z nich v průměru o pěti misích, detaily ohledně jejich umístění však Eckhart nechtěl prozradit. Kromě singleplayeru se dostane Comanche 4 také široké podpory na on-line herním serveru NovaWorld.
Také čtvrtý díl Comanche vyjde dřív, než se dostane helikoptéra RAH-66 do aktivní služby – datum vydání bylo stanoveno na konec letošního roku. Nezbývá než si ještě těch pár měsíců počkat....
