V našem retro článku jsme na tzv. interaktivní filmy vzpomínali jako na herní dobu temna a nešlo o žádné velké přehánění. Svůj největší boom zažily v 90. letech minulého století s nástupem CD-ROM mechanik do domácích počítačů, které nahradily do té doby používané diskety. Vývojáři už se najednou nemuseli uskrovňovat, mohli si dovolit lepší textury, dabing či předrenderovaná intra a ještě jim spoustu místa zbylo.
Nápad nahradit počítačem generovanou grafiku předem natočenými filmovými záběry byl vlastně vcelku logický, protože umožnil na tehdejší (z dnešního pohledu) primitivní technologii zprostředkovat skutečné vizuální hody, do té doby známé jen z kin. Jenže obě média se uspokojivým způsobem nikdy nepodařilo propojit, výsledná díla selhávala v herní i filmové oblasti, a tak byla tato vývojová větev zase rychle opuštěna.
Dnes už jsou hry využívající reálné záběry opravdu raritní a vyloženě okrajové (byť třeba taková Immortality sbírala po světě skvělá hodnocení). Možná se však již brzy dočkáme jejich renesance, protože v Asii roste na popularitě nový žánr, který kombinuje filmové vyprávění s tzv. simulátory randění.
Když ve hrách můžeme bojovat proti mimozemšťanům, proč si nevyzkoušet i randění s šestici asijských krásek, že?
Simulátory randění nejsou nic nového pod sluncem, naopak, na Steamu jich najdete přehršle. V drtivé většině jde o vizuální novely, kdy jen sledujete ubíhající děj a čas od času si vyberete z hrstky možností, kudy by se měl příběh odehrávat dále, podobně jako tomu bylo u papírových gamebooků. Poznávacím znakem těchto her je, že jsou velmi levné na výrobu, v podstatě stačí jeden scenárista a jeden grafik, který dokáže vytvořit pár statických scén, a je hotovo. Ostatně řekl bych, že spoustu z pokladů, které v této sekci najdete na Steamu, je sériově generováno umělou inteligencí.
Vznikající Island of Hearts ovšem působí daleko ambiciózněji. Stojí za ním distributorská společnost 4Divinity, která pomohla na svět i takovým velikým jménům, jako jsou střílečky Stalker 2 nebo Atomic Heart. A na produkčních kvalitách chystané hry je to vidět. Už nebudeme muset sledovat, jak se třetiřadí ochotníci ztrapňují v mizerně nasvícených papundeklových kulisách, štědrý rozpočet pomohl povolat skutečné celebrity. Jejichž jména sice průměrnému Evropanovi nic neřeknou, ale jejich fyzická atraktivita určitě zafunguje i tady. V Asii pak jde o influencerky první kategorie, například Malajku Siew Pui Yi sleduje na instagramu 22,6 milionu lidí, Korejka Nahyun Kim má zase skoro 4 miliony pravidelných diváků na TikToku .
Na každém hráčově rozhodnutí záleží, ale žádné není špatné, slibují autoři.
V „Ostrově srdcí“ budeme hrát za muže, který se ocitá v tropickém ráji obývaným krásnými dívkami. Ano, zní to jako zápletka k pornu, ale o shakesperovské zvraty cílovému publiku určitě nejde…
Hratelnost slibuje být o něco sofistikovanější než u výše zmíněných vizuálních novel, nové Kingdom Come ovšem zase nečekejte. Shaun Prescott z magazínu PC Gamer si hru mohl s předstihem vyzkoušet na asijské verzi veletrhu Gamescom a mluvil například o arkádové mezihře, kdy se hlavní hrdina skrývá pod vodou a bylo potřeba klikat na vzhůru letící bublinky, aby udrželi dech v plicích. Těžiště hry ovšem opět bude klasicky ve výběru konverzačních témat a sledování dlouhých videí.
„Díky spolupráci s předními tvůrci obsahu přinášíme osobitý a pohlcující zážitek, který bude pro naše uživatele nezapomenutelný,“ propaguje například hru v oficiálních materiálech CEO společnosti Sebastien Toke.
Nejde až o tak okrajový žánr, jak by se mohlo zdát. A většina reakcí je vyloženě nadšená.
Už z letmého pohledu na Steam přitom vyplývá, že podobných titulů jako Island of Hearts vzniká více, některé z nich už dokonce vyšly. Třeba takové Five Hearts Under One Roof má od hráčů hodnocení 91 % a v listopadu dostane druhý díl, do konce roku by měly vyjít například ještě Beauties and the Stranded nebo Heroines Through My Lens. Všechny si navíc můžete už teď zdarma vyzkoušet na Steamu.
Oproti většině předchozích interaktivních filmů tentokrát vývojáři obsadili herečky, které mají s kamerou zkušenosti.
Čím je tato vlna způsobená? Keith Liu z 4Divinity se v již zmíněném článku zamýšlí nad tím, že je to prostě syndrom doby, kdy jsou lidé osamělí a volný čas místo interakce s vrstevníky tráví u sledování sociálních sítí, hlavně TikToku. Konzumenti tohoto obsahu si samozřejmě jsou vědomi, že je to jen hra, ale příliš se tím netrápí. „Je v tom jakási bezpečnost, protože se nenacházíte ve skutečném prostředí. Není to skutečné randění, ale randíte téměř bezpečným způsobem,“ říká Liu s vědomím, že spousta lidí ve strachu z odmítnutí zůstává raději introvertní.
Inu téma digitální společnosti nechme psychologům a sociologům, nás zajímá především to, jestli se podobné hry dokážou prosadit i na Západě. Třeba takový simulátor randění s Amouranth by mohl být komerční hit, nemyslíte?
