Že bývají záběry z válečných počítačových her často dezinterpretovány jakožto opravdový filmový materiál natočený přímo z míst ozbrojeného konfliktu, není žádnou novinkou.
Moderní grafika už vypadá tak realisticky, že dokáže oblafnout dokonce i zaměstnance televizních společností (viz náš článek), předsedu britské politické strany Britain First Paula Goldinga, nebo dokonce i ruské ministerstvo obrany, které před pár lety při prezentaci „nezvratných“ důkazů o americké podpoře USA Islámskému státu použilo obrázek z mobilní hry AC-130 Gunship Simulator: Special Ops Squadron (i když v tomto případě to bylo možná úmyslné, ruská propaganda si s nějakou uvěřitelností příliš hlavu neláme, viz náš článek).
Jednou z nejvíce zneužívaných her v tomto kontextu je třídílná česká série ArmA, která se snaží realisticky zobrazit fiktivní válečný konflikt. A dělá to tak dobře, že si ji mnozí pletou se skutečností. Už loni proto museli její vývojáři z českého studia Bohemia Interactive vydat příručku, jak snadno poznat, že jde o podvržené záběry, v souvislosti s aktuální eskalací konfliktu v Izraeli tak činí pro jistotu znovu.
„Je pro nás skličující, že hra, kterou všichni milujeme, je takto zneužívána. I když jsme našli způsob, jak tento problém do jisté míry účinně řešit úzkou spoluprací s předními fact-checkingovými agenturami, nemůžeme jej bohužel zcela vymýtit,“ píše se v oficiálním prohlášení.
A jak tedy můžete poznat takové „fakeové“ video? Klasickými atributy podvrhu jsou nízké rozlišení, třesoucí se kamera, tma, chybějící zvuk nebo třeba absence lidských postav.
Že by si však tato slova našla cestu k těm, kteří podobná videa s oblibou šíří, je samozřejmě krajně nepravděpodobné.