Lidí, kteří svůj druhý život žijí jako rytíři, mágové nebo jiné postavy z bájí, je na našem světě stále více. Zásluhu na tom mají především on-line RPG, jež se objevují doslova čarovným tempem. Příznivci fantasy mají skutečně z čeho vybírat. Pokud ale holdujete sci-fi, máte na internetu v podstatě smůlu, i když Anarchy Online či Star Wars Galaxies nevypadají vůbec špatně. Ještě hůře na tom jste, chcete-li si v pavučině užít velkolepé vesmírné bitvy viděné vlastním pohledem. Stejný pocit měli i lidé z nezávislého vývojářského studia Flying Rock Enterprises. U nich však nezůstalo jen u pocitů a vymysleli (ale především vytvořili) multiplayerový vesmírný simulátor Ace of Angels. Jeho jádro je již z větší části hotovo a v současné době probíhá veřejný betatest základního režimu hry - arény. Už jeho název napovídá, o co půjde. Žádný příběh, žádná ekonomika. Jen čistá akce. Usedněme do virtuálního kokpitu jednoho ze čtrnácti strojů. Za několik okamžiků startujeme.
Ocitám se v temnotě hlubokého vesmíru. Monitor naplnilo několik přehledně uspořádaných přístrojů. Můj stroj stojí v jakési modré krychli. V manuálu zjišťuji, že je to bezpečná zóna - tady se mi nemůže nic stát, ale ani odsud nemohu nikomu ublížit. Černý prostorem se vznáší několik asteroidů a jak otáčím příď stroje, HUD se plní symboly nepřátel. Kromě živých pilotů jsou zde i boti, kteří samozřejmě půjdou ve finální verzi hry vypnout. Dynamická hudba vybízí k akci. Ukazatel rychlostí hlásí plný výkon, blížím se k prvnímu botovi. Střílím. Jeho stroj mě těsně míjí. Zvedám čumák svého korábu a otáčím jej do protisměru, ale ouha, stále letím stejným směrem, jen pozadu. Fyzikální model Ace of Angels je opravdu dobrý - setrvačnost zde funguje tak jak má. Motory zabírají. Moje raketa zpomaluje a už se ženu vstříc další bitvě. Je třeba uznat, že s takto chovající se kosmickou lodí má člověk daleko větší pocit hmoty, kterou ovládá. Nepřítel je zaměřen, tisknu tlačítko myši a pálím. Mám první zářez na pažbě.
Ace of Angels ale nemá být zaměřen jen na rychlé "quakovské" bitvy. Ve finální verzi mají být tři režimy, s různým stupněm vaší zainteresovanosti ve virtuálním světě. Tím prvním je již zmíněná aréna. Připojíte se, zastřílíte si a když už vás to nebude bavit, odpojíte se. Zbývajícím módům však budete muset obětovat více internetového času. Druhý v pořadí je outerchange. Ten by se dal ve zkratce popsat jako mix mezi deathmatchem a budovatelskou strategií. Není to režim pro sólisty a přežijí v něm jen silné skupiny. Tyto letky virtuálních pilotů budou za sestřelené nepřátele získávat body a za ně pak stavět mateřskou základnu nebo nakupovat nové vybavení. Správci her chtějí pilotům předhazovat různé úkoly, avšak nebudou zde žádné uzavřené mise s jasně daným začátkem a koncem.
Třetím režimem je kampaň, v níž nás vývojáři přenesou do 26. století. Tou dobou obývá Známou sféru, tedy prozkoumanou část vesmíru, osm různých ras. Ty spolu, jak už je to ve většině her běžné, bez ustání válčí. Každá rasa má svou historii a zvyklosti, o nichž autoři obsáhle informují na svých stránkách. Stanete se členem jedné rasy a dobrodružství začíná. Kampaň se svým uspořádáním nejvíce blíží on-line RPG. Hlavním společným rysem je vývoj postav, který by měl fungovat na stejných principech jako u fantasy her - jen schopnosti budou jiné. 
Také úkoly, na něž narazíte, mají být propracované a měly by poskytovat dostatek zábavy i osamocenému pilotovi. Co se ve vesmíru Ace of Angels děje, se budou hráči dozvídat přes noviny vydávané každou rasou. Úhly pohledu na jednotlivé události se tedy budou v podání různých tiskovin diametrálně lišit. V kampani se má jinak přistupovat i k likvidaci vaší lodě, potažmo vaší smrti. Zatímco v aréně se po zničení plavidla objevíte s novým strojem v jedné z bezpečných zón a v outerchange na domácí základně (o stíhačku však v tomto případě přijdete), v kampani máte po zničení svého plavidla jedinou šanci na přežití v záchranném modulu. Pokud vás najde některý z přátel, je po problému. Pokud vás ale zajmou nepřátelé, budete muset počkat na výměnu zajatců. Ovšem lodě v kampani by měly být o hodně bytelnější, než jejich sestry z arény a outerchange.
Nakonec se ještě podívejme na technické zpracování hry. I na průměrném počítači připojeném po modemu se dá Ace of Angels docela dobře hrát. Grafika (kterou můžete posoudit v této galerii) běžící v rozlišení 1024 x 768 se svižně hýbe, a ani horší kvalita spojení příliš neovlivňuje letové možnosti vaší rakety. Těžko říci, jak hra poběží, pokud se připojí velké množství lidí. Do budoucna to s Ace of Angels vypadá docela dobře. Na soutěži nezávislých vývojářů Independent Games Festival "andělé" postoupili do finálového kola, které proběhne v březnu 2002. Ovšem to k prodejnímu úspěchu nestačí a autoři pro své dílo hledají vydavatele. Doufejme, že se jim to podaří.
