Stříleček pro světelnou pistoli – v tomto případě můžeme jmenovitě připomenout nejnovější – není podle všeho nikdy dost a tak firma Namco chystá pro evropský trh (říjen) vydat PS2 titul Ninja Assault, o jehož příběhovém pozadí již byla na našich stránkách řeč. Přeskočme tedy story a věnujme se tomu, co nás zde čeká v oblasti herních principů.
Překvapivě půjde o neutuchající akci, v níž s počítačem striktně ovládaným charakterem likvidujete své nepřátele porůznu se objevující na obrazovce a to buď za pomoci Dual Shocku (u něhož oceníte výraznou pomoc při zaměřování - něco na způsob auto-locku) nebo Gconu 2, se kterým to je rozhodně stylové představení. Jelikož však naše redakční 100 Hz televize Panasonic s Gconem 2 nekomunikuje, zkoušel jsem ze zoufalství ještě myš v naději, že by na způsob hry existovala ještě tahle alternativa. Bohužel.
Pročež se připravte na neustálé střílení nepřátelských ninjů, démonů a dalších osob, tematicky sladěných s obdobím temného japonského středověku. Grafická stránka hry je však pohříchu spíše průměrná a týká se to jak všech zúčastněných na scéně, tak okolního prostředí, které je velice chudé na detail a z prvních scén jsem se dočkal toliko hodně jednotvárného prostředí s nic moc efekty, počítaje v to i změny počasí (déšť, sníh). A abych byl upřímný, také standardní vybíjení protivníků mi s ohledem na tento žánr též přijde jako lehce nemotivující a při absenci jakékoliv pohybové aktivity - nějaké přikrčení, schování se za objektem apod. to vypadá, že příznivci akce dostanou obvyklou střílečku bez velkých žánrových překvapení, která tak zaujme ponejvíce sváteční hráče nebo ty, kteří tento typ her ještě nikdy předtím nehráli.
Na druhou stranu se jedná o dva roky starý projekt, který se před uvedeným časem objevil na automatech, takže z tohoto pohledu se už poněkud chudičké koncepci nemůžeme divit - jde opětovně o konverzi, byť s několika vylepšeními, jež však v oblasti hratelnosti a herních principů nejsou nikterak zásadní.
Story mód má několik stupňů obtížnosti, kde si přijdou na své i hodně mizerní střelci. Hned zkraje se nabízí několik volitelných příběhových etap, resp. tři možnosti zahájení, po jejichž výběru se ocitáte na rozličných místech hry. Otázkou zůstává, zda-li se jedná o exkluzivní lokace nebo jde o proházené pořadí vašeho postupu hrou, v níž jsou na výběr dvě hlavní postavy s možností vzájemné kooperace. Ano, titul Ninja Assault lze hrát v módu pro dva hráče, čímž výrazně stoupá jeho kredit.
Při střelbě zřetelně vidíte, kolik HP soupeřům zbývá do konce jejich životní etapy a tomu lze podřídit strategii boje, eventuálně zvolit, kdy si můžete dovolit luxus dobití zbraně. Pakliže je na scéně až příliš velká převaha nepřátel, můžete využít funkce zrychleného pohybu kurzoru, nebo příležitostné alternativy vypuštění sekundární zbraně. V případě dvou bijců, bojujících bok po boku proti temnotě, pak nechybí klasicky barevně odlišené terčíky pro zohlednění, kdo je kdo.
Vedle Story tu najdeme i tréninkový mód s několika režimy, který však nijak neosvětluje princip a ovládání hry - ostatně k čemu, je to jednoduché - ale spíše se zde jedná o další vložené minihry. Patrně proto Training najdeme v sekci Bonus Games. Patří sem např. trefování modrých rybek v rybníčku, snaha o udržení zlatého nuggetu co nejdéle ve vzduchu (ve stylu efektních kousků z Divokého západu, kde se pro změnu střílelo do mincí) nebo střílení panáků stylizovaných do podoby hrdých samurajů, kteří číhají za nakrátko se otevřivšími dveřmi. Drobnou chybkou tohoto představení je skutečnost, že nemůžete zapauzovat dění na obrazovce, ale na druhou stranu nejde o žádnou maratónskou akci, spíše o decentní rozptýlení v limitu několika desítek sekund, k němuž navíc lze přizvat i kamaráda na versus, což tomu dodává tu správnou šťávu a říz.
Protivníci sice používají několik podařených fint, jako je schovávání se za objekty, štíty, rychlé skákání ve výškách mezi stromy - takže je problém s rychlým zacílením zejména tehdy, když je jich na scéně větší množství, nicméně celé tohle schéma se točí okolo musu, že musíte pasivně vyčkat běhu hry, až se k vám dostanou sami blíže nebo se odkryjí. Neboli těžko kdy je překvapíte. Na obrazovce švenkujete zaměřovacím terčíkem a v okamžiku vystřílení všech protivníků se přesunujete do dalšího obrazu. Tohle už tady bylo tolikrát, že se nabízí otázka, proč to hrát po sté, nota bene v nijak zajímavém vizuálním ztvárnění. Samozřejmě, očekávaná spousta miniher se postará o příjemné oživení a zpestření, nemluvě o avizovaném kooperativním módu, ale vzato kolem a dokola jsou ve vzduchu určité rozpaky.
Protože možností, kterak vylepšit tento žánr je asi milión; ale ne, tvůrci stále trvají na zažitých mechanismech, které mění k lepšímu jen velice neochotně. Co takhle inventář se zbraněmi a uzdravovačkami. Co takhle alespoň omezený prostor po manévrování a eventuelní rozličné pohybové aktivity (možnost přikrčení, vykukování zpoza rohu nebo plazení). Co takhle nějaké úhybné manévry, protože i tady platí, že pokud se k vám dostane protivník na tělo a vy kupř. zrovna dobíjíte zbraň, nemáte šanci nijak reagovat a ztrácíte životy – příliš zbytečná a tristní pasivita. Co takhle konečně jednou rozsáhlý svět se spoustou levelů, tedy něco, co nedohrajete ani se Save za pár desítek minut. Co takhle něco volitelných úkolů pro splnění během mise s následným bodovým ohodnocením, jež lze proměnit třebas za lepší náboje apod. Co takhle nějaké změny v interakcí okolního prostředí, které stále nabízí omšelé schéma výbušných sudů či beden a tím to tak nějak hasne. Co takhle alternativa několika zásahových zón na těle, kdy dojde ke zpomalení postupu nebo přímo razantní odražení nepřítele o několik metrů dozadu, abyste se posléze mohli vypořádat s nějakým jiným nebezpečenstvím. Co takhle používání dopravních prostředků anebo, v neposlední řadě, zkusit naprogramovat multiplayer ve stylu Versus a za přítomnosti čtyř hráčů a volně generovatelných nepřátel?
Nikoli, asi si budeme muset nějakou dobu počkat, než se tvůrci rozhodnou nějak zásadněji obměnit zažité žánrové schéma. Dokud se to dobře kupuje, není přeci důvod nic měnit, že? Takže, abych to nějak uzavřel. Ninja Assault nenabízí nic převratného, v mých očích je to jen další komerční tah, díky němuž se dočkáme další tuctové gamesy v PS2 obchodech. Nicméně nelze přehlédnout příjemný kooperativní mód a předpokládané bonusové minihry, jež by přeci jenom mohli alespoň trochu zvednout náladu všem potencionálním kupcům.
