Některým firmám a zvláště některým jedincům není možné věřit ani slovo. Hideo Kojima musí právě procházet záchvatem škytavky, když toto píšu. Na něj to totiž dokonale sedne. Mistr mystifikace zase jednou překvapil svět. Přes velká zaklínání se tradiční Metal Gear Solid objevuje na handheldu PSP. Když Sony při startu PSP oznámila, že jedním z prvních titulů bude další díl legendární série Metal Gear, nadšení neznalo hranice. Pak přišlo jisté rozčarování. Snake ovládaný kartami v taktické strategii? To nečekal ani ten největší fantasta. Ale Metal Gear Ac!d zabodoval tak, že na sebe druhý díl nenechal dlouho čekat a nadšení fanoušků nezná mezí.
Ocitáme se v roce 1970, kdy se rozběhl projekt "Les enfant Terribles".
Konami zpočátku změnu stylu zdůvodňovalo tvrzením, že na handheldu nelze hrát hru, která vyžaduje přesný pohyb postavou i
opatrné míření. Ze lži ji usvědčoval jak Metal Gear Solid na Game Boy Color, tak množství akčních titulů pro PSP, z poslední doby asi nejznámější Socom a GTA. Takřka s jistotou ovšem můžeme prohlásit, že za
kouřovou clonou Konami od počátku připravovalo klasický díl Metal Gear Solidu s Big Bossem v hlavní roli. Výkon PSP na to dokonale stačí, ovládání také a prostoru pro další děj okolo ikony jménem Metal Gear je doslova nadbytek.
Když Hideo s Metal Gearem v roce 1987 začínal, ačkoliv šlo o výjimečně kvalitní dějovou linii, přece jen by těžko někoho napadlo, že ikona Big Boss se v sérii předvede od svých úplných počátků. V Metal Gear Solid 3: Snake Eater k tomu došlo. Mnoho bylo objasněno, vyvstalo ovšem velké množství dalších otázek. A hlavně se objevil prostor nějakých třiceti let mezi koncem MGS3, kdy
Naked Snake dostane titul Big Boss a prvním Metal Gearem, kdy již je vyprofilovanou osobností. Kde se zrodila touha Big Bosse po
pevnosti Outer Heaven? Kdy se zbavil svého odporu k válce a zrodila se v něm taková nenávist k vládám, že se rozhodl pokračovat až k tvorbě takového světa, jaký měl přinést systém Outer Heaven? Světa nekonečných válek, ve kterém bude místo pro bojovníky. Světa, o kterém snil i Liquid Snake, když debatoval s Revolverem Ocelotem v kabině Metal Gearu na Shadow
Moses? Nevyplnit tento prostor by mohl jen blázen.
Z grafického hlediska je MGS: PO příjemným překvapením.
Konami rozhodně mezi blázny nepatří. S každým projektem Metal Gearu prokázalo, že přesně ví, jak s tímto superatraktivním tématem zacházet, aby jeho potenciál nevyčerpalo. Nemá tu možnost, co Square-Enix, který si u jednotlivých dílů Final Fantasy může tvořit nové světy a charaktery. Přitom obě série existují stejnou dobu, od roku 1987. Společně prošly takřka dvěma desetiletími, skákaly z platformy na platformu,
a vše využívaly na naprosté maximum. Potenciál PSP je pro potřeby ideálního Metal Gear Solidu jako stvořený. Nepůjde o tak drahý projekt, jakým je MGS4, k dispozici je stabilní, odzkoušený online systém jak přes wi-fi s kamarády, tak přes internet. A online prvky Kojimu lákají, jak prokázal v Metal Gear Solid 3: Subsistence. A samozřejmě jsou i nedílnou součástí Metal Gear Solid: Portable Ops.
Ocitáme se tedy v roce 1970 (ano, v roce, kdy se rozběhl projekt "Les enfant Terribles", jehož důsledek, Solida, Liquida a Soliduse Snakovy jsme měli možnost dokonale poznat.) Děj se bude prý točit okolo křivého obvinění Big Bosse, okolo jeho tvorby jednotky elitních žoldnéřů, setkáme se s mladým Ocelotem, Rajkovem a dalšími starými známými. Hra není kupodivu one man show, zatím sice není styl hratelnosti zcela jasný, ale budete mít možnost získávat další spolubojovníky, vybírat si mezi nimi, a tak
si upravovat styl hraní. Ideální strategie to je pro internetové půtky, ačkoliv pochopitelně se dá předpokládat, že MGS: Portable Ops potáhne stylový fantastický příběh s dokonalou zápletkou.
Je bez debat, že Big Boss a Solid Snake se ještě jednou musí setkat.
Z grafického hlediska je Metal Gear Solid: Portable Ops příjemným překvapením. Dá se říct, že engine, jak ho známe z MGS3: Snake Eater byl nezměněn až na malé detaily, a to se samozřejmě projeví i na samotné hře, možnostech skrývání, maskování a dalších vymoženostech. Autoři se dušují, že ovládání je optimalizované na možnosti PSP a plně intuitivní, nakonec už zmíněný Metal Gear Solid na GBC prokázal, že Snakovy příběhy lze hrát akčně i na mnohem menším handheldu než je PSP se svým širokoúhlým displejem.
Jediné, co by mohlo hře uškodit, by byly oslí můstky, snaha zapojit co nejvíce populárních postav do jednoho děje, stůj co stůj. Jsem nesmírně zvědavý, jak se například Volginův milenec Rajkov ocitl mezi následovníky Big Bosse, stejně jako čínská agentka
Eva. Že by to byli budoucí rodiče Raidena?:-) Ale v Konami zatím nikdy k žádnému kotrmelci v ději MGS nedošlo, takže je to možná zbytečná starost. Zajímavé ovšem bude, o čem bude pojednávat další díl. Pochybuji, že by si Konami nechala ujít příležitost zbývající časoprostor využít naplno. A stejně tak pochybuji, že existuje milovník Metal Gear série, který by se nechtěl podívat do pevnosti Outer Heaven v grafice, kterou poskytuje PSP. Nic proti původním osmibitům, ale 3D prostředí má zkrátka svůj půvab.
Mimo to je bez debat, že Big Boss a Solid Snake se ještě jednou musí setkat. I kdyby jen náznakem, bez jakýchkoliv bojových
scén či spolupráce, tahle dvojka prostě musí k sobě. A na to Metal Gear Solid: Portable Ops podle mého názoru svým časovým
rozpětím stačit nebude. Vesmír Metal Gearu se zdatně rozrůstá. A to ještě rozhodně není všem dnům konec. Jsem přesvědčen, že
s Metal Gearem se setkáme i na PS4. Může tahle série vůbec skončit? Resident Evil se čtvrtým dílem vyvázal z Racoon City a spárů oživlých mrtvol. Někdo zajásal, někdo posmutněl. Pátý díl zatím upoutávkou vrací naději oběma táborům. Metal Gear má mnohem flexibilnější děj, daleko více charismatických postav, které lze různě kombinovat v změti tajuplných příběhů. Už Metal Gear Ac!d ukázal, že obraz tradičního Solida Snaka není vůbec zapotřebí. Stačí jméno jako ikona a působivé pozadí. Takže by se dalo říct, že budoucnost série ještě nikdy nebyla tak světlá jako právě teď.
Index očekávání 90 %
