Mechassault 2 : Lone Wolf

Akčních her her jsou na konzolích mraky, ovšem pokud přijde řeč na obří roboty, asi málokdo si okamžitě vzpomene na nějakou pecku tohoto typu. Narozdíl od Japonska.

Píše se rok 2002 a Microsoft spouští svojí online službu Xbox Live. Jako první z launch sestavy online her dorazila robotí akce Mechassault od Day 1 Studios. Nabídla na konzolové poměry nevídaný počet možností počínaje downloady nových mechů a arén a neuvěřitelným online multiplayerem konče. Mechassault se stal po právu hitem a dodnes patří k zlatému fondu xboxových onlinovek. Nyní k nám konečně dorazilo dlouho očekávané pokračování pod názvem Mechassault 2 Lone Wolf ( M2LW). Každý sequel k dobré hře očekávám většinou s obavami, že se tvůrcům nepodaří dosáhnout anebo i předčit originál. M2LW mé obavy rozptýlil již po několika minutách hraní. Již první díl vynikal audiovizuální stránkou a M2LW je ještě o několik tříd výše. Největší bombou předchůdce M2LW byla však neuvěřitelná míra interakce s prostředím. Zničit se dalo úplně všechno včetně budov a krajiny. Ale i potom co jsem dohrál první Mechassault, jsem nemohl být připraven na to, co Day 1 Studios přinášejí v jeho pokračování.

Zapomeňte na všechno co jste doposud viděli, M2LW je jeden z nejintenzivnějších herních zážitků, které jste mohli na první konzoli od Microsoftu okusit. Základem každého herního pokračování je přinést co největší počet inovací a zkombinovat tak zažité herní mechanismy s novými prvky. Takto kompaktně vytvořený celek pak má ambice zaujmout nejenom hráče, kterým se líbil původní díl, ale i ty, které moc neoslovil. M2LW tuto podmínku splňuje bez výhrad a stává se tak adeptem na potencionální hit.

Destrukce je v M2LW naprosto fantastická a geniální.

Možná že jste z úvodu recenze nabyli dojmu, že je M2LW stejně jako např. Unreal Championship 2 zaměřen převážně na online hru a že singleplayer je zde jen tak do počtu. Omyl přátelé, M2LW vlastní plnohodnotný režim pro jednoho hráče, který vám vydrží při prvním hraní zhruba vcelku slušných 12 hodin. Vím, že japonská RPG jako Final Fantasy X pro PS2 či GC nářez Tales of Symphonia nabízí několikanásobně delší životnost, pro akční hry však platí jiná měřítka, a jsem tak s délkou nového titulu od Day 1 Studios více než spokojen. Připočteme-li k tomu desítky hodin strávených na Xbox Live, vyjde nám titul, u kterého si opravdu na krátkou životnost stěžovat nebudete.

V případě, že jste měli možnost setkat se s prvním dílem, první co vás zarazí je změněný koncept celé hry. Na první pohled to tak nevypadá, ale M2LW nabízí víc možností než většina akčních her současnosti. Většinu misí nezačínáte v mechu, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale v battlearmoru. To je, jak název napovídá, jakési technické brnění disponující palebnou silou, jetpackem a možností přichytit se na jakoukoliv budovu. To se hodí především v případě když se chcete přesunout na vrchol některé z budov a dochází vám palivo. Tato funkce vám umožní přichytit se a vyčkat až se palivová tekutina sama doplní (no jo, je to sci-fi:-). Všechny tyto vlastnosti se vám budou v boji hodit, nejvíc však nejužitečnější z nich - neurohack. Pomocí něj se můžete přichytit na nepřátelský mech a po naťukání správné tlačítkové kombinace "cracknout" jeho systém. Poté můžete VYSTOUPIT z battlearmoru a nasednout do vysněného mechu. Ano, možnost přesedat z batllearmoru do mechů, ale i do tanků a vznášedel je nejlepší novinkou v M2LW. Z jakéhokoliv dopravního prostředku můžete vyskočit a ťapat si to po svých. Teprve potom si uvědomíte velikost mechů a svoji zranitelnost. Aneb jak říká teta Godzilla - na velikosti záleží.

A tak, ať tomu, mí drazí přátelé, věříte či nikoliv, je M2LW jednou z nejlepších her pro Xbox.

Celkově se tak nabízí neuvěřitelné množství bojových strategií, což přináší hře důležitý taktický element. M2LW navíc vlastní licenci na svět Battletechu od Fasa Studio. Po PC sériích Mechwarrior (jediný druhý díl vyšel na konzoli - a to PS1) a Mechcommander jsou oba Mechassaulty dalšími tituly využívajícími licenci vynikající deskové hry Battletech. Setkáte se zde se starými známými mechy jako jsou Ragnarok, Thor nebo Cougar a hra tak nabízí lehké i těžké mechy v plné parádě. Bohužel mechové a roboti celkově nechávají většinu českých hráčů ledově klidnými. Je opravdu škoda, že místo toho, aby si většina hráčů vyzkoušela kvalitní tituly jako je Steel Battalion a zde recenzovaný M2LW, opáčí většinou že je to „ňáká blbost s chodícíma plechovkama“ či co a že si radši zahrají Medal Of Honor. Ne že bych něco proti MOH měl, ale můžete v něm rozdupávat lidi a ničit gigantické budovy?

Tím se dostáváme k tomu nejlepšímu. Destrukce je v M2LW naprosto fantastická a geniální. Zničit lze opravdu vše od nepřátel, přes sloupy, mosty či stožáry elektrického vedení až po masivní budovy. Demolice budov v M2LW je věcí která nemůže nechat oko žádného recenzenta suché. Poté, co vystřelené rakety zmizí v jednom z pater, se objeví oslňující exploze, z oken se stanou létající střepiny a brzy se dostaví i hustý černý dým. Netrvá dlouho a spolu s blikajícími světly ze zbylých oken zmizí i světla značící konec funkčnosti elektrického obvodu celé budovy. Stačí přidat pár raket navíc a dílo zkázy je dokonáno a masivní budova se rázem změní v hromadu sutin. To celé doprovází ozvučení kompletně v Dolby Digital 5.1, a výsledný efekt je tak neuvěřitelně reálný. Co se týče zvuků, sluší se poznamenat, že hudební soundtrack obsahuje pecky od rockových kapel první třídy, jakými Korn a Papa Rouch určitě jsou. Samozřejmě tento hudební doprovod nemusí vyhovovat každému, a technaři tak opláčou absenci možnosti tvorby sountracku vlastního.

Vím, že Xbox Live je u nás výsada vyvolených, přesto podotknu, že v současnosti je M2LW na síti populárnější než online modla Halo 2. Kromě neuvěřitelného množství módů, podpory hlasu a downloadů nabízí M2LW i tvorbu klanů, takže se vám může klidně stát, že z atraktivně vypadajícího utkání mezi Xbox Live elitou budete jednoduše vyhozeni. Hra ve splitscreenu či při propojení konzolí ovšem za online hraním nezaostává a strávit u něj můžete bez nadsázky desítky hodin. V možnostech hry mi akorát chyběl pohled z kokpitu, ale při dynamickém spádu hry to asi opravdu není možné. Proto asi nejvíce zamrzí fakt, že získané mechy nelze upgradovat.

Limitované edice

Poslední dobou se nám na Xboxu roztrhl pytel s limitovanými edicemi. Plechové Halo 2 nabídlo druhý disk v podobě filmového DVD s vystřiženými filmovými sekvencemi, zbraněmi které se ve finální verzi hry neobjevily, a ranými záběry z původního Halo, které, jak se ukázalo, mělo být akcí z pohledu ne první, ale třetí osoby. Doom 3, který byl též v efektním plechovém obalu nabídl artworky, záběry z tvorby hry a dokonce první dva Doomy ve 3D ovládání používajícím obě analogové páčky. Oproti tomu měla limitovaná edice RPG Jade Empire kromě klasického filmu o hře na druhém disku dokonce bonusovou postavu. M2LW jde samozřejmě s trendem a jeho bonusový disk nabízí kromě rozhovorů s vývojáři z Day 1 Studios bonusové mapy do multiplayeru pro systém-link a Xbox Live.

Klady a zápory

Fenomenální technické zpracování
Neuvěřitelná interakce s prostředím
Nekonečně zábavný multiplayer
Licence na svět Battletechu

Pro úzký okruh hráčů

A tak, ať tomu, mí drazí přátelé, věříte či nikoliv, je M2LW jednou z nejlepších her pro Xbox a to i přes mikrochyby typu „jednou ve hře zaskřípe detekce kolizí“ nebo že „se na úplném konci horizontu dokreslují hory“. M2LW vám tak všem můžu bez váhání doporučit a mluví za to i finální hodnocení.

P.S. : Pro fanoušky FPS z druhé světové války: zahoďte předsudky a věřte, že se budete královsky bavit.

Mechassault 2 : Lone Wolf

Výrobce/Vydavatel	Day 1/Microsoft
Platforma	Xbox

Multiplayer:	ano, 2 hráči, až 12hráčů online
Vibrace/Analog:	ano/ano
Paměťová karta:	220̈bloků

Verdikt:

Nejlepší multiplayer hra pro Xbox, která nemá výraznější chybu a která disponuje i výborným singleplayerem. Bohužel, díky zvolenému tématu asi nezaujme větší okruh hráčů.

Hodnocení:

90% (info)