Kde jsou Xabre
a XP4?
Už je tomu víc než jeden rok, co jsem na stránkách BonusWebu
s potěšením psal o tom, že do grafické branže se chystají znovu
zasáhnout dva staří známí: Trident
a SiS.
Oba tenkrát nešetřili ambiciózními slovy a hodlali dát NVIDII a ATI na
poli levných a středně výkonných čipů co proto. Možná jste si na ně (stejně
jako já) od té doby několikrát vzpomněli a v duchu se ptali, kde
zůstala realizace těch plánů a slibů. Po roce mlčení už to vypadalo na
tichou smrt obou projektů.
Když se před nedávnem začaly na předních zahraničních hardwarových stránkách množit reklamy na grafické karty se zvláštním názvem XGI Volari, začal jsem se já a mnoho dalších žurnalistů pídit po tom, o co a o koho vlastně jde. Dnes už mám dostatek informací, o které se s vámi podělit.
Neznámí známí
Za vším
je tchajwanská firma XGI Technology,
která byla založena teprve v květnu letošního roku. Na první pohled zcela
neznámé jméno, ovšem pokud dekódujeme zkratku XGI jako Xabre Graphics Inc.,
začne svítat. Původně to byla divize multimediálních produktů firmy SiS, která
se později osamostatnila a chtěla prorazit s výrobky značky Xabre.
Cesty osudu však nebyly k čipům Xabre milosrdné, takže tento název má být
zapomenut a nová interpretace zkratky XGI zní eXtreme Graphics Innovation. SiS ovšem
nezlomil nad grafikou hůl tak docela – ve firmě XGI má stále slušný vlastnický
podíl.
To, s čím nyní XGI přichází na trh, se dá – alespoň v oblasti produktů pro stolní počítače – považovat za jakési Xabre 2. Brzy po svém založení totiž XGI koupilo od firmy Trident její divizi grafických řešení pro přenosné počítače, takže jisté vlivy vanou i z tohoto směru. XGI si se svojí rodinou Volari také nakládá podstatně větší sousto než bylo to, které měly ukousnout čipy Xabre: místo segmentu levných karet se chce XGI nyní prosadit napříč celým grafickým trhem (viz následující přehled):
Volari v sedmi
příchutích
Rodina Volari má v podstatě jen tři členy, z nich je
ale postaveno celkem 7 grafických řešení. Nejvýkonnějším čipem je Volari V8 (8 pixelových potrubí,
Direct X 9), které stejně jako Volari V5 (4 potrubí,
Direct X 9) existuje i v o něco výše taktované verzi
Ultra. Na nejnižší patra trhu pak má útočit Volari V3 (2 potrubí,
Direct X 8.1). Nemalou pozornost ovšem poutají produkty Volari Duo Ultra, které existují ve
verzi V8 i V5. V nich je totiž oživen koncept karty založené na dvou
stejných grafických procesorech – koncept, který si v minulosti vyzkoušely
s nevalným úspěchem firmy 3dfx a ATI. Uvidíme, jak si zde povede
XGI.
Čipy V8 a V5 jsou totožné, liší se jen počtem pixelových potrubí a pixel shaderů – zatímco V8 jich má 8/4, V5 jen 4/2. Oba tyto čipy podporují až 256 MB RAM a FSAA 2x a 4x. V3 naproti tomu má jen 2 potrubí a podporu 128 MB RAM. Dvoučipová řešení Volari Duo jsou postavena na principiálně jednoduché firemní architektuře nazvané BitFluent: jedno GPU je připojeno obvyklým způsobem ke sběrnici AGP, zatímco druhé GPU je připojeno k prvnímu přes datovou sběrnici (BitFluent Bridge) o stejné maximální přenosové kapacitě, jakou disponuje AGP 8x (2,1 GB/s). Karty Volari Duo budou s největší pravděpodobností potřebovat dodatečné napájení ze dvou externích konektorů – jsou tedy extrémně žravé.
Ovladače budou, jak je dobrým zvykem poslední doby, unifikované neboli společné pro všechny produkty Volari. Jejich název je Reactor a vypadají přehledně a propracovaně: kromě základních věcí má uživatel na dosah například přetaktování jádra a paměti, korekci barev nebo nastavování gama složky generovaného obrazu.
Status quo
Server Tom’s
Hardware Guide získal k testování prototyp karty Volari Duo V8 Ultra, který dokumentuje
aktuální stav vývoje. Mezi zaznamenanými nedostatky byly nižší takt paměti (450
místo 500 MHz), občasné přehřívání, hlučnost (2 ventilátory), po stránce
ovladačů pak zejména nefunkčnost FSAA a anizotropického filtrování. Jedná
se samozřejmě o nehotovou záležitost a jako takovou je třeba tento
prototyp brát. Nicméně i výkon prototypu může mít slušnou vypovídací
schopnost o finálním produktu.
Karta podávala velmi nevyrovnané výkony a generovaný obraz někdy nebyl zcela v pořádku. Zatímco v AquaMarku 3 se prosadila mezi absolutní špičku, ve hře Quake 3: Team Arena byla pouze průměrná a v hrách Wolfenstein: Enemy Territory nebo Halo: Combat Evolved zcela propadla. Z toho všeho můžeme odvodit, že je tu potenciál, ale firma XGI bude muset ještě dost pracovat na tom, aby mohl být dobře zúročen – dává si na to dva až tři měsíce. Opatrný zájem o její čipy již projevili i někteří renomovaní výrobci (Gigabyte, ECS), takže je třeba nepromarnit šanci. Tři konkurenti jsou vždycky lepší než dva.
Zdroje: Tom's Hardware Guide, X-bit labs
