Chápu, že doporučovat hru, na níž mnozí čekají několikahodinové fronty, působí přinejmenším zvláštně. Blizzard mezitím navýšil kapacitu serverů, na druhé straně je tu víkend, kdy lze očekávat zvýšený zájem. Možná si říkáte, že se vyplatí počkat, až úvodní vlna opadne. Ale ne. Nejlepší čas, kdy si zavzpomínat, případně zažít ikonu žánru MMORPG tak, jako před patnácti lety, je právě teď.
Jedna z věcí, na kterou opravdu rád vzpomínám, je právě start hry. Plné startovní zóny, živé diskuze v chatu a nutnost spolupracovat. A pak první boje se znepřátelenou frakcí. Dnes již sice hra není pro všechny nová, ale upřímně, kromě určitého povědomí kde co je a jak hra funguje, to není zase takový rozdíl. Některé věci jsou jinak, protože se měnily až během patchů a na mnohé jste jednoduše zapomněli.

World of Warcraft Classic meme
Jaký je tedy návrat po letech? Úžasný. Po zahrání dema loni v rámci Blizzconu jsem byl trochu skeptický a pořád platí, že hardcore raidovat už nebudu. Ale ostrý start Classicu je něco jiného. Zároveň se potvrdilo, že Classic nežije pouze z nostalgie. Blizzard hru v průběhu let až příliš normalizoval, přitom mnohé mechanismy, kdy hráč není veden vyloženě za ručičku, umožní si celý svět mnohem víc užít.
Založil jsem si postavu huntera, stejně jako před lety, jen za druhou stranu konfliktu, abych přeci jen zažil něco trochu nového. A začaly se dít věci. Schválně, na co všechno už jste zapomněli. Lovec má ve slotech pro batohy toulec na šípy. Šípy je třeba dokupovat a liší se kvalitou. Každý typ zbraně se leveluje.
Existuje zde tzv. „dead zone“, což znamená, že lovec nemůže střílet, pokud je cíl příliš blízko. V tom okamžiku přicházejí na řadu ability pro boj na blízko. Kouzla mají různé ranky. Pravděpodobně se dostanete i do okamžiku, kdy nebudete mít ani peníze na to, abyste si koupili nová kouzla. Je toho hodně.
Pokud jste hráli Red Dead Redemption 2, možná vás v úvodu překvapilo pomalejší tempo, než je dnes zvykem. Stejným způsobem budete vnímat i herní svět v Classicu. Dnes už jsme si zvykli běhat ve hrách bezmyšlenkovitě za šipkami, které nám řeknou, kde přijatý úkol splnit. V Classicu si musíte (bez addonu) zadání zkrátka přečíst. Dále vás hra navede, že hledat máte třeba severně od věže a podobně.
Dobová recenze |
Blizzard se během let naučil velmi dobře vyprávět příběhy prostřednictvím herních zón, například Drustvar v Battle for Azeroth je v tomto ohledu naprostá špička. Jenže pozvolna se ze hry vytratila kvůli řadě usnadnění socializace. Ostře to kontrastuje právě s Classicem, kde je spolupráce nutnost. Jinak si zbytečně protáhnete herní dobu a není to samozřejmě taková zábava.
V chatu tak jsou pět k vidění zkratky jako „LF2M DM healer dps“, skupinové úkoly nelze sólovat. Můžou za to dvě věci. V prvé řadě chybí automatický nástroj pro hledání party a Blizzard ho nepovolí ani v rámci addonů. V druhé řadě je to způsob označování nepřátel. Pokud totiž na monstrum zaútočíte vy, profitujete z toho pouze vy a případně hráči ve vaší partě. A ten rozdíl oproti retailu je neuvěřitelný. Částečně si za to můžeme i sami, kdy po vydání nové expanze se lidi snaží proběhnou levelovací obsah co nejrychleji, aby se mohli věnovat end gamu.
A zmínit bych chtěl i talenty, rozdělené do tří stromů, které definují, jakým způsobem (a jakou roli) hrajeme. Nemůžu si pomoct, ale možnost jít poměrně hluboko i v dalším stromu je super, mnohem lepší, než současný styl à la Diablo 3. Zajímavé přitom je, že Classic nehrají výhradně veteráni. Když na chatu lidé prozrazovali svůj věk, celkem často se objevoval kolem pětadvaceti let. Nepřipomíná vám to něco?
Ne, Classic není dokonalý. Možná, že za měsíc budou servery prázdné. Ale i kdyby ano, Blizzardu patří dík za krásnou vzpomínku. Je to zároveň i připomínka toho, proč bylo původní WoW tak zábavné. Pochybuji ovšem, že Blizzard má dnes sílu udělat krok zpět a trochu se „inspirovat“ při návrhu další expanze.