Chapu takove Grim Fandango, ale Prey me mrzi, to byla opravdu dobra hra, i s netrivialnim pribehem a mechanismy. Obletovani orbitalni stanice ve vesmiru si pamatuju jeste ted.

Hra Prey (2017) měla navíc obrovský potenciál, ten příběh se dal špičkové rozvíjet, a to i napříč žánry. Rozhodnutí Bethesdy je i s odstupem času naprosto nepochopitelné.

Za mě by takový seznam obsahoval i Prototype 1 a 2. O hře jsem se dozvěděl náhodou, marketing téměř neexistoval. Ale hratelností i příběhem to podle mě špatné hry vůbec nebyly.

Jsou tam hned dvě hry z kategorie "To je skvělý nápad, to je bomba! Ale nebaví mě to." Mirror's Edge a Bloodlines. Možná je to případ i některé další, ty jsem nehrál.

Ona jedna věc je nadchnout, druhá věc je udržet hráče. V případě ME je to vlastně kombinace nudy a frustrace zabalená do výborných mechanik. Hrát to ale moc lidí nebavilo, takže i když prodeje nebyly špatné, tak tu hru dohrál málokdo a časem se začaly nabalovat i negativní recenze lidí, co se nechali nadchnout, ale efekt se nedostavil.

Bloodlines trpěly tím, že člověk přišel "nahypovanej" (natěšenej?), ale hra mu nic nedala. Ten rozjezd se dá říci, že je pomalý. Ale spíše by se mělo říci, že je to tlumič vášní. Budovat atmosféru a příběh postupně je určitě dobrý přístup. Ale ne u titulů, kde hráč přichází již namotivovaný. Protože první co uděláte je, že ho demotivujete. Asi jako když si pustíte film z DVD a nejprve 10 minut čučíte na nepřeskočitelné reklamy a varování, že pirátství je zločin.

Může být je to zcela individuální. Za mě Bloodlines jediná hra s tak perfektním příběhem, že jsem ji dohrál zase za jiný klan a další a další. Těch konců a zvratů. Atmosféra jakou se už nikdy nikomu nepodařilo dosáhnout.....ALE technické provedení, že bez konzole na opravu skriptu se de facto nedala dohrát. Škoda, stále u mě mezi všemi hrami zůstává v srdci emzi absolutní elitou.

Tak Bloodlines má opravdu velmi vlažný start , který mne od hraní odradil tehdy a spolehlivě i teď po letech i s češtinou . Pořádné openworld RPG fakt nezačíná na ulici , kde se můžete rozhodnout jestli jít doprava nebo doleva .

K tomu moc nenapomáhá mírně bugnuté neintuitivní UI a dnes už vyžilý vizuál HL2 .

( System Shock 2 což by mělo být akce s trochou RPG proti tomu trpí hlavně možnostmi Quake enginu ale zpufale pomalý úvod se dá vytknout oběma hrám )

Je to pravda, nicméně ta hra má své roky a já ji žral i přes všechny ty bugy a nedokonalosti. Stejně tak jsem měl rád předchozí díl, který by ovšem bez návodu byl jen simulátor bloudění.

Vidím, že se autor pečlivě vyhnul projektům, které propadly kvůli snaze vymývat hráčům mozek woke náboženstvím.

Tak je tady vypište, ať si doplním přehled. Díky.