Studio Naughty Dog vzbudilo se značkou The Last of Us malou senzaci. Obě dosud vydané hry se těšily velké přízni fanoušků a druhý díl se na čas stal vůbec nejúspěšnější hrou po stránce počtu ocenění hry roku. Následovala i seriálová adaptace, která zanedlouho odvysílá druhou sérii. A právě na ní má fanoušky nalákat i PC port remasterovaného druhého dílu, který původně vyšel na PlayStation 4 v roce 2020, potažmo jeho loňský remaster pro PlayStation 5.
The Last of Us Part 2 má v podstatě jednu z nejdelších prodlev mezi vydáním na PlayStation a portem na PC. Sony totiž v poslední době dost tlačí na pilu a vydává toho na PC co nejvíce, včetně i poměrně nových titulů, které si tak na herní konzoli odkroutí jen časově omezenou exkluzivitu (například Marvel’s Spider-Man 2). Oproti tomu si na druhý díl The Last of Us museli PC hráči počkat skoro pět let.
Zda to čekání stálo za to, musí každý fanoušek posoudit sám. Druhý díl je totiž jak extrémně úspěšný, tak extrémně kontroverzní. Hra s ohromným počtem ocenění hry roku od kritiků totiž zároveň třeba na agregátoru hodnocení Metacritic byla pod ostrou palbou negativních uživatelských recenzí a i po pročištění od spamů hře zbylo jen poměrně nelichotivých 5,8 bodů z 10. Hra se ukázala být prudce polarizující, někteří ji zbožňují, jiní nenávidí.
Od hodnocení kvality hratelnosti a příběhu tu však nyní nejsem, vzhledem k tomu, že jsme již recenzi na remaster dvojky vydávali loni spolu s uvedením na PlayStation 5. Nyní jde o PC port, a mne tak především zajímá, jestli se druhý díl už poučil z trapasu, jaký zažil remake jedničky při příchodu na PC, kde v podstatě selhala technická stránka hry.
Bylo tedy nutné obměnit studia, která mají PC port na starost. Neúspěšný Iron Galaxy tak vystřídal osvědčený tým Nixxes a já musím konstatovat, že se jim opět povedlo uhodit hřebík na hlavičku, stejně jako s mnoha jinými PC porty.
Hráčům na PC se každopádně odemkne vše, co bylo již dostupné loni hráčům na PlayStationu 5. To znamená nový herní režim No Return, rozšířený režim volného hraní na kytaru, tři hratelné rozpracované úrovně Lost Levels, které se nedostaly do plné verze, vylepšenou grafiku, nové trofeje a režim s komentářem vývojářů.
Co se technologických vylepšení pro PC týče, hra je dostala technologie dopočítávání obrazu Nvidia DLSS 3, AMD FSR 3.1 a FSR 4. Samozřejmostí je podpora ultra-wide monitorů (21:9, 32:9, až 48:9 pro trojité monitory), podrobných nastavení grafiky či 3D zvuk. Hra je přizpůsobena na ovládání klávesnice a myši, včetně možnosti mapovat si klávesy podle libosti. K hraní můžete samozřejmě využít i ovladač DualSense, který podporuje všechny „smyslové prvky“ stejně jako na PS5.
K testování jsem jako obvykle využil domácí sestavu s šestijádrovým procesorem Ryzen 5 3600, grafickou kartou RTX 3070 Ti a 16 GB operační paměti (hra v 1440p rozlišení). Oproti novějším hrám jsem se ztráty výkonu zas tolik nebál, jelikož zde nároky na hardware nejsou tak drastické už jen díky absenci výpočetně náročných procesů, jako je ray-tracing.
I tak mě výkon ve hře opravdu příjemně překvapil. Hra je na této sestavě i při využití vysokých detailů a DLSS ve stupni Balanced krásně plynulá, počítadlo snímků často překračovalo hranici 100 FPS, v náročnějších scénách se pak jen výjimečně propadlo někam k 60–70 FPS. Hra vypadá opravdu parádně, díky remasteru se na ní zub času vůbec nepodepsal.
Troufám si tvrdit, že si tak hru užijete i na starších sestavách, koneckonců i sami autoři připouštějí, že vám na hraní bude stačit už poměrně zastarávající grafické karty řady GTX a spolu třeba s první generací procesorů AMD Ryzen. Spíš počítejte s tím, že hra je se svými 150 GB poměrně žrout místa na disku, ale to platí pro celou řadu dalších titulů od Sony.
Opravdu mne zajímalo, jestli se bude opakovat neduh s kompilováním shaderů, jelikož se tento proces v úvodu nepovedlo optimalizovat u prvního dílu a načítání hry trvalo tak třeba i 45 minut. Zde se ničeho bát nemusíte, kompilace je pouze krátký proces v úvodu.
Co se pak grafických glitchů a bugů týče, pár jsem jich zahlédl, ale nic zásadního to nebylo. Asi dvakrát jsem si všiml podivných vizuálních artefaktů ve vlasech herních postav a jednou se nepovedlo trefit virtuální texturu předmětu do ruky postavy, takže levitovala o kousek mimo. Normálně bych to asi přešel bez komentáře, jenže se to stalo v prakticky nejdůležitější scéně úvodu a trochu to tíhu situace pokazilo:
Těsně před vydáním hry na Steamu navíc dorazila aktualizace, která by měla část bugů (specificky je zmíněna chyba textur vlasů) opravit. Dá se tedy říci, že PC verze je naprosto v pořádku. A to je dobrá zpráva pro ty, kteří tuto hru budou moci konečně vyzkoušet i na PC a doplní si tím zároveň další díl skládačky oceňovaných PS4 a PS5 titulů, pokud doma konzoli dosud neměli.
