Ráno jsem se probudil nezvykle brzy kvůli nesnesitelné bolesti hlavy, kterou způsobila včerejší oslava našeho úspěchu při lovu player killerů, kterých padlo opravdu hodně. Rozhodl jsem se pro menší procházku do Vesperu, kde je po ránu ideální místo k lovu... Ovšem postupem dne se z území kolem Vesperského hřbitova, který je největší v Britainii, stává velmi nebezpečné místo právě právě player killerům.
Runebookem jsem se teleportoval na místo, ale při odchodu z města mě upoutal menší shluk lidí u banky. Když jsem se dostal blíže, uviděl jsem zde teleportační bránu... "Nejspíš ji jen vytvořil nějaký mág a za chviličku zmizí," řekl jsem si a šel se věnovat svému původnímu záměru. Asi po půlhodince procházek a lovu jsem zamířil zpět do města. Trošku mě vyděsilo zjištění, že teleportační brána je stále na svém místě a kolem ní již byl velký počet zvědavců. Sem tam někdo branou prošel, ale nikdo z ní, jak jsem se dozvěděl, dosud nevyšel. Většina lidí se začala obávat dalšího útoku monster, které se v poslední době stávají čím dál více pravidelnějšími. Vždyť za poměrně krátkou dobu, byla Britainie napadena již třikrát!
Nakonec jsem se rozhodl pro návrat domů, kde jsem po chvilce přemýšlení usnul a probudil se až odpoledne... Stále jsem byl ale nervózní z podivuhodné brány ve Vesperu. Rozhodl jsem se,
že bránu prozkoumám. Sebral jsem nejnutnější věci a opět se vydal do Vesperu, kde se zástup hrdinů podstatně zmenšil a každou chvilku někdo další do brány vstoupil. Neváhal jsem tedy a prošel také. Po záblesku bílého světla, které je při teleportaci normální jsem se ocitl v podzemí, kde přede mnou zuřila bitva hrdinů s několika pavouky. Z batohu jsem vytáhl krystal a jedním dotykem jsem se proměnil do své upíří podoby, abych mohl dobrodruhům s bojem pomoci. Šlo to vcelku lehce, ani spider nightmare neměl proti naší družině velké šance a po několika marných útocích se odebral na onen svět. Mnohem větší problémy nám činili energičtí vortexové následovaní lordy poison elementály, jejichž pouhý dotyk vám může způsobit silnou otravu. S pomocí mágů, kteří nám jednotlivé nepřátele oddělovali zdmi, aby se na nás nevrhli všichni najednou, jsme i tuto překážku na cestě dungeonem zvládli. Jako další na nás čekal ancient whyrm, jedna z nejsilnějších příšer na Dark Paradise! Tento drak dokáže člověka usmažit jediným mocným plivnutím ohnivého meteoru. Aby toho nebylo málo, vyřítilo se na nás z druhé strany několik poison elementálů a nightmare spiderů...
Ani těchto překážek se však hrdinové nezalekli. Půlka, ve které jsem byl i já, se vrhla na draka. Druhá půlka nás chránila z boku, aby nám elementálové neodřízli cestu. Po chvilce boje, ve
kterém spousta bojovníků padla, jsme však museli před drakem začít ustupovat a doufat, že jed, kterým jsme ho otrávili, je dostatečně účinný, aby ho zabil nebo alespoň oslabil. I druhá půlka měla s elementály vcelku potíže, zatlačili je až zpět k nám a nebýt rychlé podpory mágů původně bojujících s drakem, nejspíš by je elementálové do jednoho zabili.
Jak jsem se dozvěděl, brána ve Vesperu je již zavřená a další posily se k nám tak nemohou dostat. V našich řadách začínala pomalu vládnout panika. Ovšem světélko naděje nám přineslo několik velmi povedených úderů předsunutých bojovníků, kterým se podařilo draka poranit a otrávit. Mágové na něho seslali kouzlo paralýzy a drak již brzy byl natolik oslaben, abychom jej mohli dorazit. Také poison elementálové nevydrželi náš nový nápor a rozpadli se na několik menších skupinek, které jsme již snadno pobili. Cesta dál byla tedy volná a dalším nepřítelem pro nás byl ancient liche - nenápadný, leč velmi silný bojovník.
Pustili jsme se do něho ze všech stran a dlouho nám díky naší obrovské přesile odolávat nedokázal. Než jsme ho ale stihli zabít, vrhl se na nás obrovitý černý drak! "Horší než ten ancient bejt nemůže," zakřičel jeden z bojovníků a většina lidí bojujících s lichem se na něho vrhla. Ovšem po 10 minutách marného bušení se zdál drak snad nesmrtelný. Nejevil žádné
známky zranění nebo vyčerpání z otravy. Ani kouzla na něho nepůsobila. Po dalšich 10 minutách již situace vypadala beznadějně, několik bojovníků uteklo a několik jich padlo, ovšem drak stále zůsával nezraněn! Zkoušeli jsme na něj spoustu různých bojových taktik, ale nezabralo nic. Ani provokace, ani otrava, ani vykouzlený démon mu neublížil.
Nakonec jsem se i já rozhodl odejít. "Tohle nemá cenu," zamumlal jsem si pro sebe a vydal se k místu, kde byla z dálky viditelná brána vedoucí ven. Bylo tu i několik truhliček, nejspíše s pokladem, a k mému překvapení nebyly ani zamčené. Po nakouknutí dovnitř jsem zůstal jen hloupě stát se zamrzlým úsměvem na rtech. V truhlách bylo tolik lahví alkoholu, že by to stačilo pro celou Britainii. Někteří znechuceně odcházeli, že za svůj výkon nedostali žádnou pořádnou odměnu, ale jiní zůstali a vesele popíjeli a alkoholu byl takový dostatek, že jestli nezemřeli, nasávají tam dodnes... :-) I já jsem si několik lahviček vzal a odešel jsem branou. Po průchodu mi batoh nějak ztěžknul a po jeho prohledání jsem zjistil, že mi do něho přibylo 20 000 zlatých mincí. "Alespoň že tak," pronesl jsem a šel jsem se s přáteli rozdělit o alkoholový úlovek, který jsem získal, a připravit se na večer, kdy se jdeme opět pokusit pobít pár player killerů, aby cesty kolem Vepseru opět byly bezpečnější.
