Stalker 2 byl v PC komunitě vysoce očekávaným titulem. Po stránce hratelnosti a atmosféry moc výtek nemáme (viz recenze), vedle Xbox verze jsme se ovšem rozhodli prozkoumat ještě hru na PC, kde oproti konzolovým verzím hraje roli také optimalizace hry. Především to, jak si vede ve vztahu k hardwaru, který nemusí být úplně nejmodernější.
RECENZE: Hry jako Stalker 2 se už neudělají. Potrápí i nadchne |
Úplně na úvod musím popsat přístup autorů k ladění hry, který je poněkud nešťastný. Chápu, že se někdy u takto velkých projektů dodělává dost věcí na poslední chvíli, nicméně autoři z GSC Game World udělali to, že recenzenty nechali hrát rozbitou verzi hry, aby pak těsně před vydáním docela dost chyb opravili. Měl jsem v podstatě připravený výčet nesmyslů, bugů a dalších problémů, jenže teď je dost možné, že ve verzi, kterou dostanou hráči, už jich bude jen zlomek.
Co se každopádně i s vydáním hry a prvních opravných aktualizací nezměnilo, je optimalizace výkonu. Autoři už dopředu deklarovali, že na vychutnání si hry ve vysokých detailech a plynulém obrazu je potřeba dost silný hardware, optimálně jsou to grafické karty jako Nvidia RTX 4080 či AMD RX 7900 XTX. Tedy prakticky to nejlepší, co je na trhu. Na druhou stranu překvapili i tím, že pokud vám stačí rozlišení 1080p a 30 snímků za sekundu, postačí i stařičká GTX 1060. A to už je co říct.
Spousta hráčů bude nejspíš „někde mezi“, což je koneckonců i můj případ. Já jsem zkoušel hru na svém PC s šestijádrovým procesorem Ryzen 5 3600, grafickou kartou RTX 3070 Ti a 16 GB operační paměti. K hraní využívám 1440p monitor. Podle klíče v nárocích hry bych se měl pohybovat někde okolo středních detailů, což byla nakonec i má volba. Přidal jsem si dopočítávání rozlišení přes DLSS na stupeň Balanced, u kterého jsem pak zůstal i během dalšího zkoušení různých stupňů nastavení grafiky.
V první řadě mě Stalker 2 docela zklamal právě tím, že i když deklaruje kartu RTX 3070 Ti vhodnou pro hraní na vysoké detaily v 1440p rozlišení a 60 FPS, realita je úplně jiná. Začnu u oněch středních detailů, které jsem využíval asi nejčastěji, jelikož právě ty už se mi zdály snesitelné. FPS se mnohdy v lokacích buď s více NPC, nebo třeba v jeskyních plných světelných efektů typu jiskření, sršení ohně a podobně propadaly někam na hranici 30, ovšem jinak se většinu času držely okolo 50.
Právě ona nekonzistence snímkové frekvence byla opravdu potíž. Párkrát se hra zasekala na úroveň powerpointové prezentace, a to ještě vždy v momentě, kdy začala nějaká akční přestřelka. Znamenalo to samozřejmě vždy smrt. Mimo to jsem zkrátka musel počítat s tím, že prostě sem tam se viditelně hra zaškube a v podstatě jsem se takovou skutečnost po pár hodinách i naučil předvídat. Vesnice? Sekání. Pole plné anomálií? Sekání. Základna plná nepřátel? Sekání.
Navíc došlo i na pády na plochu, a těch bylo rovněž několik. Hra mě vždy po takové události přesměrovala zřejmě na přihlášení do interního testerského portálu (kam jsem logicky ale neměl přístup), což mě dále utvrzovalo v pocitu, že recenzentům na PC se do rukou nedostala ostrá verze, nýbrž něco převzaté z testovacího provozu.
Zpět k výkonu. Hru jsem postupně prostřídal na všechny úrovně grafických detailů (s DLSS na Balanced) a dospěl k názoru, že na nejvyšší stupeň je hra prostě nehratelná (FPS pod 30), na vysoké detaily se pak FPS pohybovaly nejčastěji mezi 30 až 45 FPS. Naopak na nízké detaily jsem na počítadle párkrát zahlédl i číslo lehce přes 70, byť nejčastěji to bylo někde mezi 50 a 60. To už šlo, nicméně bych čekal, že s tři roky starou grafickou kartou vyšší střední třídy se ještě nebudu muset uchylovat k minimálním detailům. Optimalizace titulu je prostě v tomto ohledu potřeba a myslím si, že oněch 60 FPS na vysoké detaily s pořádně vyladěným kódem by nemělo být problém.
Vznášející se předměty a NPC zaseknutá o sebe
Nyní k chybám a bugům. Původně jsem chtěl hru pokárat za chyby jako třeba náhodné výpadky zvuku při střelbě, za pár zaseknutých konverzací, kterým prostě vypadla možnost dialog posouvat dál, a také za některé chyby se vznášejícími se mrtvolami nepřátel, nicméně to jsou všechno věci, které autoři zřejmě s příchodem ostré verze opravili.
Spoustu dalšího jsem ale v poznámkách o nápravě chyb nenašel. Nejvíc mě při hraní rušil podivný systém kolizí pohyblivých objektů. Stačilo, aby na zemi byly rozházené předměty (lékárničky, zbraně, náboje) a při průchodu kolem nich se začaly ozývat podivné zvuky mlácení o sebe. Poprvé to bylo vtipné, podruhé už trochu zvláštní a dál už mne to akorát tak štvalo. Někdy se také stávalo, že třeba lahve a konzervy na stole se vznášely klidně i půl metru nad povrchem stolu.
Další podivné kiksy má hra především v rozmístění NPC postav. To, že sem tam někdo z NPC projde jiným člověkem nebo se zasekne o překážku a cuká se na místě, asi moc hráčů her nepřekvapí. Nastaly však i zvláštní momenty, kdy se nějaké náhodné přátelské NPC objevilo třeba v zákoutí nepřátelského táboru. Nešlo s tímto člověkem mluvit, nebyl jasný jeho význam, proč je zrovna tady. Prostě tu ve tmě stál a civěl do zdi. Neumím si to vysvětlit jinak, než že ho hra prostě vyvolala na špatném místě nebo ve špatný čas.
Šlo by takto asi ještě pokračovat dál, nicméně je mi jasné, že spousta chyb může být zanedlouho minulostí. Autoři se zjevně snaží vylepšit stav hry i po vydání a v podstatě nezbývá než doporučit, že pokud nemáte vypěstovanou odolnost proti herním bugům, tak s koupí ještě chvíli počkejte. Na sítích jsem samozřejmě narazil i na názory, že „to ke hrám, jako je Stalker, prostě patří“ a že lidé dokonce i specificky vyhledávají takové hry, které spadají do typu „Eurojank“ („jank“ ve smyslu nestabilní, nedokončený).
Za pár měsíců už může být Stalker 2 v parádním stavu. Anebo také ne – to je na autorech. Je hra na PC hratelná? Ano, výkonné PC je ovšem výhodou. Je ve stavu, kdy vás bude aspoň pár chyb pořádně vytáčet? Bohužel také ano. Zvažte, jestli Stalkera 2 musíte mít ihned, anebo zda dáte autorům ještě trochu času. Podle mě hra ještě péči potřebuje.
