PlayStation v uplynulých letech rozhodně neměl pověst miláčka herního trhu. Hráči mu vyčítali naprosto zbytečný hon za live service tituly, který firmě dosud hlavně prodělal ohromné peníze, propouštění zaměstnanců v kmenových studiích a tak nějak obecně překvapivě málo exkluzivit pro tuto konzoli. S oznámením konce verzí her na fyzických nosičích od roku 2028 však Sony rozpoutalo něco, co herní svět snad ještě nezažil.
První reakce byly brutální. Na online profily PlayStationu se sesypaly desítky tisíc hráčů, kteří nešetřili nadávkami a vyhrůžkami. Někteří prohlásili, že okamžitě odpojují svou konzoli a jdou ji prodat, jiní zase vyhrožovali, že PlayStation 5 je jejich poslední konzole a bez fyzických edicí her a konzole s optickou mechanikou si další už nekoupí. Sony navíc ještě před tímto oznámením také kvůli vypršení licencí odebralo přístup uživatelů k části jejich zakoupené digitální knihovny filmů, což jen zintenzivnilo paniku ohledně digitální budoucnosti her.
Hněv byl tak ohlušující, že Sony na několik dní zcela přerušilo veškerou online komunikaci. Chvíli to vypadalo, že snad někdo ve firmě rychle svolává schůzky a radí se, zda toto rozhodnutí nebylo už přes čáru.
V tuto chvíli by se možná leckterá firma důkladně zamyslela, zda takový krok opravdu stojí za to. Jenže v Sony zřejmě už dopředu tušili, že nepůjde o populární rozhodnutí, a s takovou reakcí se v podstatě počítalo. A následně i přišly náznaky, že žádné couvání se neplánuje.
První informací, která to potvrzovala, bylo údajné postupné odstavování a předělávání hlavní továrny firmy na fyzické disky. Během července se navíc odehrály dvě události, které Sony ukázaly, že to s požadavky návratu fyzických edicí možná nebude tak horké. Jsou to jednak předobjednávky GTA VI, které bude čistě digitální, a také vydání portů oblíbených dílů série Call of Duty (Black Ops 1 a 2).
Lidová tvořivost
Lidová tvořivost
Jak GTA, tak porty Black Ops her jsou čistě digitální záležitosti, které podle dostupných informací mají extrémně úspěšné prodeje. Právě to slouží jako dobrý indikátor toho, že pobouření hráčů je do jisté míry izolováno pouze v online světě sociálních sítí a mainstreamovému zákazníkovi je vlastně tato novinka poměrně ukradená.
Mějte se, odcházíme na (čistě digitální) PC
Vraťme se ovšem ještě na chvíli k prvním reakcím, které prakticky ihned poodhalily první trhliny nově formovaného hnutí. Emocemi nabité vyhrůžky mnohdy dotyční podkládali tím, že pokud Sony zruší fyzické nosiče, tak se stěhují na PC platformu. Tedy tam, kde fyzické nosiče vymizely ze všech platforem jako první a Steam už v roce 2024 jasně deklaroval, že hráči zde hry nevlastní, pouze mají přístup k „digitální licenci“. Tedy přesně to, na co od roku 2028 bude přecházet i Sony.
Ano, PC není jednotná platforma a hry si můžete nakoupit jak na Steamu, tak třeba na Epicu, GOGu (ten vám dokonce dá i veškerá data bez protipirátské ochrany) nebo z různých jiných tržišť s digitálními klíči. Rovněž jde o platformu, na které je pořád poměrně snadné se dostat i k pirátským kopiím.
Jenže zaprvé má Steam i tak drtivou většinu trhu (podle dostupných dat okolo 75%) a zadruhé, pokud je vaším jediným motivátorem kolekce fyzických krabiček s disky, tak na PC můžete leda tak vypalovat na prázdná média instalační balíčky z GOGu a následně si tisknout vlastní obaly. Tedy v podstatě takový ekvivalent psaní a posílání dopisů v době, kdy existují SMS a messengery. Prostě něco, co stejně nehýbe mainstreamovým trhem.
Lidová tvořivost
Vedle toho se také mezi protestujícími prokazatelně objevili i lidé, kteří na adresu PlayStationu metali urážky, jen aby sami nakonec přiznali, že PlayStation doma nemají a hry od Sony nenakupují. A jen s PC čekají, až bude k dispozici emulační nástroj. Jinak řečeno si část PC hráčů prostě přišla do Sony kopnout jen proto, že to je zrovna v módě. Těchto lidí se přitom rozhodnutí PlayStationu vůbec netýká, protože stejně dlouhodobě nebyli jeho zákazníky.
Petice a týdenní bojkot
Ti, co se nehodlají vzdát bez boje, nasadili jiné taktiky. V první řadě vznikla ještě ten samý den internetová petice, která ke dnešnímu datu nasbírala necelých 350 tisíc podpisů. Vzhledem k tomu, že celková uživatelská základna PlayStationu čítá přes 120 milionů lidí, jde asi o 0,3 % zákazníků Sony.
Analytici ovšem tvrdí, že jde o propočítaný tah ze strany Sony, a i kdyby si všech 350 tisíc podepsaných zrušilo veškerá předplatná a přestalo kupovat hry, neudělá to v tržbách velký rozdíl. Podle všeho je údajně i ztráta 1 % všech předplatitelů PlayStation Plus (aktuálně asi 50 milionů zákazníků, takže okolo 500 tisíc lidí) něco, bez čeho se z dlouhodobého hlediska Sony dokáže obejít. Přechod na čistě digitální distribuci a s ní plynoucí vyšší marže za prodané hry totiž takové ztráty snadno pokryje.
Už proto se od petice nespokojení uživatelé rychle posunuli k další taktice, kterou je svolávání k bojkotu. Po sítích se tak začala šířit výzva, že se hráči v protestu proti zrušení fyzických disků mají zcela oprostit od používání svých PlayStationů během posledního srpnového týdne. Žádné hraní, žádné nákupy, dokonce ani žádné spouštění herní konzole.
Lidé se ale ihned začali ptát: proč konec srpna? Proč ne polovina září, kdy vychází Wolverine? Proč ne polovina listopadu, vůbec nejklíčovější datum letošního roku s příchodem GTA VI? Právě to jsou momenty, kdy by úspěšný bojkot Sony mohl nejvíc bolet. Ne týden v srpnu, kdy vychází jen pár AA her jako Resonance: A Plague Tale Legacy nebo Star Wars Zero Company.
The 'No Disc No Buy' crowd thought people were going to boycott the live events.😭😂
🤡 https://t.co/Wg8k5AKi1A
Právě to je druhá trhlina: lidé se i přes to všechno nechtějí vzdát svých očekávaných titulů. Wolverine je naprosto ukázkový příklad, že bojkot je do jisté míry čistě online záležitost, která nemá větší dopady na klíčové události v kalendáři PlayStationu. Vidět to bylo na panelu hry v rámci Comic Conu v San Diegu. Sál nacpaný k prasknutí fanoušky, kteří se na nové, pořádně krvavé dobrodružství od Insomniacu opravdu těší. To samé se pak opakovalo i na panelu věnovanému chystané hře God of War: Laufey.
Skutečný problém – digitální vlastnictví
Na fakt, že fyzické kopie her jednou nadobro vymizí, nás herní svět připravuje už nějakou dobu, viz výše zmíněná PC platforma. Sony i Microsoft to pak dávají najevo především v aktuální generaci konzolí, které jsou v obou případech dostupné v čistě digitálním provedení bez optické mechaniky. Prakticky každému bylo jasné, že jednou tento přechod do čistě digitálního světa přijde.
Blu-Ray disky se hrami se prodávají čím dál méně a drtivě prohrávají boj s digitálními kopiemi. Analytická společnost Circana to podložila daty, která říkají, že na americkém trhu za letošní rok pouze sedm her prolomilo 100 tisíc prodaných fyzických kopií a žádná z nich pak nepřekonala hranici 275 tisíc kopií. To je na dobu, kdy se úspěšné hry počítají na miliony prodaných kusů, až překvapivě nízké číslo.
Lidová tvořivost
Krabičky s hrami navíc už dnes ani zdaleka ne vždy nabízejí luxus v podobě vlastnictví hry, často jde jen o schránku na papír s digitálním kódem (tzv. „podtácky“), nebo zde sice disk je, ale bez připojení k internetu a dodatečného stažení dat hru stejně nespustíte. Doba, kdy každá krabička znamenala fyzický nosič s plnou hrou hratelnou i offline, je prostě už dávno pryč.
Čistě digitální budoucnost je už teď pro valnou většinu mainstreamového publika samozřejmá věc, která prakticky nezmění jejich styl používání konzole. Při příchodu PS6 si možná ani leckdo nevšimne absence optické mechaniky, protože nepoužívá už ani tu na PS5, pokud ji vůbec má. To samé platí i pro Xbox, který bude zcela jistě v příští generaci také čistě digitální. Jenže zároveň by byla chyba se smířit s tím, že „tak to teď prostě je“. Problém je totiž v tom, že Sony přineslo hotovou věc a nenabídlo žádné „něco za něco“.
Ačkoli dnešní optikou působí absurdně, že by Sony nebo Microsoft najednou mávnutím kouzelného proutku vymazaly naše draze nakoupené digitální knihovny, není to vyloučeno. Ne teď, ne za pět nebo deset let, ale jednou na to dojít může. A právě to je ten boj, který je pro konzolové hráče (a vlastně i pícíčkáře na Steamu) teď zásadní.
Nejde vůbec o to prodlužovat trápení s fyzickými disky, které se prostě už nevyplácejí, ale o to, aby výrobci konzolí hráčům garantovali, že zakoupené digitální produkty musí být dostupné i z dlouhodobého hlediska, dávno po konci životnosti generace, na kterou byly vydány. Zpětná kompatibilita je v podstatě nutností. Digitální hry nestačí jen jako „dočasný přístup k produktu“, ale ideálně jako trvale platná licence, i za cenu toho, že si kupující připlatí výměnou za to, že poskytovatel do budoucna garantuje funkcionalitu serverů, ze kterých bude ke hře přístup.
Konec disků berou hráči jako zradu, Sony tepou pod každým příspěvkem |
A když už jsme u těch ústupků, co se třeba inspirovat u Nintenda a nabídnout hráčům „digitální disky“, které se dají v omezené míře sdílet s rodinou a známými? Na jedno kliknutí po omezený čas přesunout přístup k digitální kopii z jedné konzole na druhou. Vlk by se nažral a koza by zůstala celá. Tímto krokem by se dost „no disc no buy“ bojkotů umlčelo. Jenže je otázkou, nakolik jsou na takový kompromis ochotné přistoupit i herní firmy.
